Slovo inovace se v Česku zdá být svázáno s technikou a technologií. Není divu, v zemi, kde se vášnivě diskutuje o tom, zda obnovit jako školní předmět dílny. Nejen ve svém technokratickém přístupu k tomu, co je nebo může být inovace, česká společnost dokazuje, jak je konzervativní.

Existují ale země a regiony v Evropě, kde má slovo inovace mnohem širší a hlubší obsah. Mohli se o tom přesvědčit například účastníci nordicko-baltské inovační debaty na počátku právě končícího Týdne inovací v Praze. Ve Skandinávii a baltských státech žije dvaatřicet milionů lidí, jsou tam průkopníci v rovnoprávnosti žen v politice i byznysu, klade se tam důraz na ochranu lidských práv i klimatu a prolíná se tam postsovětská zkušenost s protestantskou etikou. Zároveň jsou tam tři z pěti členských zemí EU, které dávají nejvíce peněz na výzkum a vývoj měřeno podílem HDP (Švédsko, Dánsko a Finsko), a také země, která je v tomto hodnocení v unii druhá nejhorší (Lotyšsko).

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Co dělají ve Skandinávii a Pobaltských zemích tak jinak, že jim v inovacích můžeme jen závidět?
  • A lze si brát vzor v Číně, která je opravdovým lídrem v nových technologiích? A proč raději ne?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se