Slovo inovace se v Česku zdá být svázáno s technikou a technologií. Není divu, v zemi, kde se vášnivě diskutuje o tom, zda obnovit jako školní předmět dílny. Nejen ve svém technokratickém přístupu k tomu, co je nebo může být inovace, česká společnost dokazuje, jak je konzervativní.

Existují ale země a regiony v Evropě, kde má slovo inovace mnohem širší a hlubší obsah. Mohli se o tom přesvědčit například účastníci nordicko-baltské inovační debaty na počátku právě končícího Týdne inovací v Praze. Ve Skandinávii a baltských státech žije dvaatřicet milionů lidí, jsou tam průkopníci v rovnoprávnosti žen v politice i byznysu, klade se tam důraz na ochranu lidských práv i klimatu a prolíná se tam postsovětská zkušenost s protestantskou etikou. Zároveň jsou tam tři z pěti členských zemí EU, které dávají nejvíce peněz na výzkum a vývoj měřeno podílem HDP (Švédsko, Dánsko a Finsko), a také země, která je v tomto hodnocení v unii druhá nejhorší (Lotyšsko).

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Co dělají ve Skandinávii a Pobaltských zemích tak jinak, že jim v inovacích můžeme jen závidět?
  • A lze si brát vzor v Číně, která je opravdovým lídrem v nových technologiích? A proč raději ne?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se