Bankovní radu ČNB tento týden čeká další rozhodování o nastavení hlavní úrokové sazby, kterou se jí podařilo v tomto cyklu dostat už na úroveň dvou procent. Jak již naznačilo zářijové jednání rady, hlasovat se nejspíše bude o tom, zda s ohledem na vyšší inflaci a prozatím poměrně dobré výsledky ekonomiky sazby znovu nezvýšit a nejít tak dál proti proudu politiky ECB i amerického Fedu.

Jistě, vyšší inflace i dosavadní ekonomický růst prohlubující napětí na pracovním i realitním trhu by takový postup nepochybně ospravedlňoval, nicméně až tak jednoduché ani tentokrát rozhodování být nemusí.

V první řadě existuje i nadále dost významných zahraničních rizik a nejistot, o nichž se sice ví, ale o jejich rozsahu a případných negativních důsledcích pro českou ekonomiku lze zatím jen spekulovat: od útlumu německého hospodářství přes brexit až po strukturální změny v automobilovém průmyslu.

Přitom jde o faktory, které se ve zpožděných makroekonomických datech, nad nimiž padá rozhodnutí centrální banky, projeví se zpožděním. A totéž vlastně platí o nové prognóze, která ze "starých" čísel vychází. Ta nová, jež by potvrdila staré trendy nebo naopak naznačila nový směr, ještě k dispozici nejsou.

Skoro jisté je zatím pouze jedno, a sice že za velkými pozitivními čísly se už nyní nacházejí signály, které až tak lichotivě nevyznívají. Stačí se hlouběji podívat na vývoj nových zakázek v průmyslu a hned je zřejmé, že obrázek české ekonomiky není až tak jednoznačný, jak na první pohled vypadá. Takže Česká národní banka rozhodně nemusí pospíchat ani tentokrát.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist