Developeři v Česku čím dál víc řeší, jak stavět průmyslové stavby udržitelně. Opatření dělají i nad rámec zákona

Ve Slavkově u Brna letos otevřela první "živá" výrobní hala, která má střechy i fasády pokryté zelení. Budova, již vytvořila stavební firma Liko-S, využívá principu přírodní tepelné izolace. Zelené plochy ochlazují své okolí, zadržují vodu a fungují jako kořenová čistírna odpadních vod. V Ostravě zase velkoobchod s reklamním textilem Adler postavil logistické centrum, které je energeticky soběstačné. Napájí jej téměř tisíc solárních panelů, ze kterých se dá energie ukládat do baterií. Kogenerační jednotka na zemní plyn umožňuje vyrábět zároveň elektřinu i teplo v období, kdy síla slunce nestačí.

Stále více firem v Česku řeší, jak stavět průmyslové stavby udržitelně a s co nejmenším dopadem na životní prostředí. Právě sklady a továrny totiž často přispívají k vysychání krajiny. Velké betonové plochy se snadno přehřívají a neumožňují, aby se voda vsákla do půdy a doplnila podzemní vody. I proto je potřeba tento problém řešit. Shodli se na tom účastníci debaty Hospodářských novin o trendech v průmyslových stavbách.

Udržitelnost jako forma prestiže

"V rámci společenské odpovědnosti firem developeři a stavební společnosti neřeší jen dodržování zákonných povinností v oblasti ochrany životního prostředí, ale stále častěji přistupují k různým nadstandardním opatřením," uvedl Pavel Obrdlík, jednatel firmy Ekopontis, která se zabývá ekologickým poradenstvím pro investory.

Podle Martina Poláka, regionálního ředitele společnosti Prologis pro střední Evropu, je důraz na udržitelnost pro firmy i určitou formou prestiže. "Provozujeme sklady a distribuční centra a každá naše budova postavená po roce 2008 má ekologickou certifikaci BREEAM (metoda užívaná ke zhodnocení kvality a šetrnosti budovy, pozn. red.). Pomáhá nám to ukazovat, že udržitelnost bereme vážně," popsal Polák.

To oceňují hlavně mezinárodní firmy, které si tyto haly pronajímají. "Výstavba je řízená i poptávkou klientů. Nadnárodní společnosti často kladou velký důraz na ochranu životního prostředí. Samy nás proto žádají, abychom jim dodali haly ve vyšším ekologickém standardu. Do půlky příštího roku bude mít všech našich 300 budov v šesti zemích certifikaci BREEAM," vylíčil David Chládek, regionální ředitel developerské společnosti CTP Invest.

Tlak na ekologii posiluje i velké sucho

Podle Jana Skalického, předsedy představenstva inženýrské a projekční kanceláře Vodní cesty, tlak na udržitelnou podobu průmyslových staveb sílí i s aktuálním problémem sucha, které trápí řadu oblastí Česka. Průmyslové areály proto musí zajistit, aby voda zůstala v dané lokalitě. "Vodu ze střechy musí svést ne do kanalizace, ale do retenčních nádrží. Mohou ji přitom využít na zalévání či splachování. Na parkoviště by zase měly umístit prosakovací dlažbu a dostatek zeleně," uvedl Skalický.

Právě zeleň může pomoci předejít oteplování velkých betonových ploch. "Prší tam, kde je zeleň. Jestliže zmizí, zastaví se malý vodní okruh a dochází k oteplování krajiny," popsal Skalický.

Účastníci diskuse se přitom shodli, že schvalování stavebního povolení včetně posuzování vlivu na životní prostředí je v Česku nesmírně složitý proces, který by se měl zjednodušit. "Potřebujete až stovky stanovisek a desítky rozhodnutí a všechny úřady si musíte oběhat. Mohli bychom se inspirovat v některých západních státech, kde stavební úřad sám získá vyjádření od dalších úřadů, rozhodne a dá vám jeden papír s tím, zda a za jakých podmínek můžete stavět," řekl Pavel Obrdlík.

Se složitostí schvalovacího procesu se setkal i Martin Polák. "Když kupujeme pozemek, na který je v územním plánu vydané rozhodnutí pro logistický areál, tak usuzujeme, že se obec sama rozhodla, že to tak bude. Často ale i přesto následně narazíme v průběhu schvalovacího procesu na nesouhlasné stanovisko," vylíčil Polák.

Přístup k oceňování zdrojů se musí změnit

Podle Davida Chládka je navíc problém, že územní plány v Česku mnohdy nejsou hotové či dotažené. "Jako soukromý investor potřebujeme mít na straně státu silného partnera. Ten jasně specifikuje podmínky pro výstavbu, které bude možné dodržet a stavbu realizovat, aniž by to byl tak komplikovaný proces jako nyní," uvedl Chládek.

Pavel Obrdlík je přesvědčený, že by schvalování pomohlo zjednodušit efektivnější posuzování vlivu na životní prostředí. "Třeba když se plánují dopravní stavby v Německu, tak se při posuzování územního plánu stabilizují trasy a koridory. A při řešení konkrétní stavby už se diskutuje jen o tom, jestli půjde dálnice níž, nebo výš, ale územní varianty už se nemění. A podobně by to mělo být i u průmyslových staveb," řekl Obrdlík.

Podpořit udržitelné stavění by podle něho mohl i jiný přístup k oceňování zdrojů. "V Česku je extrémně vysoké zdanění práce, přitom lidé jsou vzácný zdroj. Tuto daň bych snížil a postupně ji přesouval na zdroje jako ropa, u kterých důsledky jejich využívání nese celá společnost v podobě dopadů na životní prostředí i lidské zdraví," navrhl.

Takový krok by podle něho mohl v celoevropském měřítku posílit lokální výrobu, recyklaci i jiný přístup k podnikání včetně výstavby průmyslových budov.