Fed se snaží, ale USA se recesi nevyhnou. Bude však jen mělká

Blíží se nám jedno nepěkné výročí. Před rokem se akciové trhy potácely strmě dolů. Jen od začátku prosince do Vánoc ztratil americký akciový index S&P 500 přes 15 procent. Jako příčina propadu byly často označovány obchodní války a utažená politika americké centrální banky (Fedu), která ještě v prosinci 2018 zvýšila úrokové sazby.

A zatímco americká administrativa své chování v zásadě nezměnila, Fed kompletně otočil směr, když pozastavil zvyšování sazeb a od poloviny letošního roku je postupně snižoval. A otočil se i proces snižování objemu bilance amerického Fedu, když bylo třeba řešit problém likvidity na peněžním trhu.

A ačkoliv se zde z hlediska záměru nejedná o kvantitativní uvolňování, pro které zlidověl pojem tištění peněz, stále je to prvek, který zvyšuje měnovou bázi, z níž potenciálně mohou být tvořeny peníze. A vyšší tvorba peněz pak nafukuje nominální veličiny, jako jsou ceny akcií.

Od loňských Vánoc přidal S&P 500 přes 30 procent. Pozoruhodné je, jak výrazně se otočilo kormidlo americké centrální banky, aniž by se výrazně zhoršila její prognóza. Měnové uvolňování bylo děláno preventivně s ohledem na výrazné globální nejistoty.

Debata je nyní o tom, zda to bylo dostatečné. My se kloníme k tomu názoru, že Fed sice reagoval s předstihem, ale nikoliv dostatečně na to, aby v příštím roce ekonomika Spojených států neprošla recesí. Ta by ovšem měla být s ohledem na již učiněné změny v nastavení měnové politiky velmi mělká. V rámci nejistoty prognóz je dobře možné, že se USA recesi vyhnou, nicméně v tomto nastavení by bylo opravdu nepříjemné, kdyby ekonomika dostala další negativní šok.