Roboty sice zlepšujeme, o lidském mozku toho ovšem víme stále málo, říká kybernetik Žalud

Když Karel Čapek před sto lety sepsal hru R.U.R., představoval si, že se její hrdinové − Rossumovi univerzální roboti − budou fyzicky podobat lidem, napodobí jejich inteligenci a budou obdařeni vlastním vědomím. Čapkova vize, že se umělé bytosti proti lidem vzbouří, se zatím nenaplnila. Dnešní roboti většinou představují jednoúčelové tovární stroje, které člověku sice usnadňují práci, zároveň se mu ale v přemýšlení rovnat nemohou. Rostoucí inteligenci strojů dnes reprezentují především automatizované počítačové programy založené na umělé inteligenci. Ty už lidi předčí třeba v rozpoznávání obrazů nebo v překladu textů.

Práce Luďka Žaluda ovšem ukazuje, že se robotika i přes dosud nenaplněná očekávání vizionářů prudce rozvíjí a je třeba s ní počítat nejen ve výrobě. Tým profesora z Vysokého učení technického (VUT) v Brně a výzkumného ústavu CEITEC už třeba vytvořil roboty, kteří místo lidí detekují radioaktivitu v zamořených oblastech. Jiné Žaludovy přístroje zase mohou využívat zemědělci k úspornějšímu obhospodařování polí a lékařům pomohou zpřesnit a rychlit diagnostiku. "Možná to nevypadá dost sci-fi, naší snahou ale je lidem hlavně pomáhat v ochraně životů a zdraví," říká oceňovaný kybernetik. Zároveň varuje, že rozvoj inteligentních strojů může v budoucnu lidstvo i ohrozit, jak to předpověděl Čapek nebo série hollywoodských filmů s Terminátorem.