Ze zavádění takzvané digitální daně v některých evropských státech se v poslední době stalo jedno z nejvíce skloňovaných témat na hospodářskopolitickém poli. V tomto kontextu se objevily určité snahy o globální daňovou reformu. Posledním, kdo podobný systém navrhl, byl současný šéf Applu Tim Cook.

Hlavním problémem takového systému by ale patrně byla vynutitelnost, která je obecným zádrhelem v mezinárodních ekonomických vztazích. Úplná vynutitelnost je v podstatě nemožná, stačí se podívat na to, jak funguje OSN nebo Evropská unie. Zároveň se státy opravdu nerady vzdávají suverenity v daňové oblasti, což právě EU demonstruje také velice dobře.

Proto je spíše pravděpodobné, že se digitální daň bude rozšiřovat na bázi národních států. A to nejen kvůli tomu, že takzvané technologické firmy platí mizivé daně, nejsou alespoň přímo zdaňovány v zemích, kde operují, a zároveň ztěžují situaci lokálním firmám, které platí "normální" daně.

Z ekonomického hlediska je digitální daň podle mého názoru zcela namístě, neboť alespoň mírně narovnává jeden ze základních principů zdanění. A sice že zdaněni jsou všichni stejně na stejné úrovni příjmů. Její optimální výše je spíše technickou otázkou a patrně si vyžádá další výzkum nebo minimálně metodu "pokusu a omylu".

Jedno je ale celkem jisté: globální digitální daň je momentálně silně nepravděpodobná.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru