Ze zavádění takzvané digitální daně v některých evropských státech se v poslední době stalo jedno z nejvíce skloňovaných témat na hospodářskopolitickém poli. V tomto kontextu se objevily určité snahy o globální daňovou reformu. Posledním, kdo podobný systém navrhl, byl současný šéf Applu Tim Cook.

Hlavním problémem takového systému by ale patrně byla vynutitelnost, která je obecným zádrhelem v mezinárodních ekonomických vztazích. Úplná vynutitelnost je v podstatě nemožná, stačí se podívat na to, jak funguje OSN nebo Evropská unie. Zároveň se státy opravdu nerady vzdávají suverenity v daňové oblasti, což právě EU demonstruje také velice dobře.

Proto je spíše pravděpodobné, že se digitální daň bude rozšiřovat na bázi národních států. A to nejen kvůli tomu, že takzvané technologické firmy platí mizivé daně, nejsou alespoň přímo zdaňovány v zemích, kde operují, a zároveň ztěžují situaci lokálním firmám, které platí "normální" daně.

Z ekonomického hlediska je digitální daň podle mého názoru zcela namístě, neboť alespoň mírně narovnává jeden ze základních principů zdanění. A sice že zdaněni jsou všichni stejně na stejné úrovni příjmů. Její optimální výše je spíše technickou otázkou a patrně si vyžádá další výzkum nebo minimálně metodu "pokusu a omylu".

Jedno je ale celkem jisté: globální digitální daň je momentálně silně nepravděpodobná.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace