Chci pro dítě to nejlepší. Víceletá gymnázia - strašák i sen dětí, rodičů, ale i politiků

Ve čtvrtek začíná den páťačky Amélie v její pražské základní škole v 7:20 přípravkou na přijímací zkoušky na gymnázia, pak má celý den školu, po ní jeden kroužek a končí další přípravkou na přijímačky, tentokrát na gymnáziu, kam se chce hlásit. "Jak sama říká, ani já nejsem tak dlouho v práci," říká její otec Roman Binder. "Myslel jsem, že to s přípravou nepřeháníme, ale když jsem to všechno sepsal, sám nevím, jestli tomu věřím." Než přijdou v půlce dubna skutečné přijímačky, chtějí absolvovat také víkendové zkoušky nanečisto a doma projet testy z minulých let.

Jedenáctileté děti, které se rozhodly pro osmileté gymnázium, se zejména v Praze, kde je největší zájem, takovému zápřahu nevyhnou. V závodech o osmiletá gymnázia loni v hlavním městě uspělo jen 27 procent přihlášených, český průměr je 37 procent.

Zájem je tak velký, že mít dobré známky na prvním stupni už dávno nestačí. Je potřeba se naučit zvládnout testy, které pro celou republiku připravuje už třetím rokem státní organizace Cermat, jež má na starosti i maturity.

Komu se nezadaří v páté třídě, většinou to zkouší znovu o dva roky později. Pak už zbývá jen poslední pokus v deváté třídě na gymnázium čtyřleté. Část dětí také odchází na soukromá gymnázia či výběrové školy, kde konkurence není tak veliká.

Z dat shromážděných v rozsáhlém dlouhodobém vzdělávacím výzkumu, který se zabýval fenoménem víceletých gymnázií (CLoSe), uvedlo 85 procent dětí, že se v posledním pololetí před přijímacími zkouškami připravovaly minimálně jednou týdně, téměř
polovina uchazečů se ale učila skoro každý den.

I podle pedagogických odborníků je příprava nutná, protože u přijímacích zkoušek jsou děti často zkoušeny z učiva, které na některých základních školách ani neprobíraly. Podle Cermatu jsou některé úlohy těžké schválně, aby se velké množství zájemců dalo dobře rozdělit na hodnoticí škále a nestalo se, že bude mít více dětí stejný počet bodů.