ČNB jako bankomat vlády a popelnice finančního sektoru? Bez účasti centrální banky se záchrana ekonomiky neobejde

V minulých dnech do médií pronikl nezvyklý spor: Poslanecká sněmovna ústy svého předsedy odmítla návrh vlády na projednání novely zákona o České národní bance ve zkráceném řízení. Novela měla za úkol jasně stanovit, že ČNB může kterékoliv finanční instituci předávat − ať už na určitou dobu nebo bez časového omezení − peníze výměnou za jakákoliv finanční aktiva nebo investice. V praxi může jít mimo jiné o státní dluhopisy, firemní dluhopisy, úvěry poskytnuté firmám nebo domácnostem, ba dokonce i cizí měny, akcie nebo drahé kovy.

ČNB usiluje o toto rozšíření pravomocí už několik let. Někteří poslanci však po celou dobu nesouhlasně vrtí hlavou. Jakkoliv to zní jako složitá a nezajímavá otázka z temných hlubin českého finančního práva, jde o krok, který může mít zcela zásadní vliv na budoucí zdraví a stabilitu české ekonomiky, a tedy i každého z nás. Komu bychom v tomto sporu měli fandit?

Co se týče státních dluhopisů, zejména dříve zaznívaly námitky, že jakmile dovolíme ČNB nakupování státních dluhů, vláda si z centrální banky udělá bezedný bankomat a česká ekonomika bude brzo zatopena množstvím nově vytištěných peněz. Výsledkem bude nárůst inflace se všemi důsledky, jako je třeba znehodnocování úspor.

V posledních týdnech se ovšem ukazuje, že bez přechodné účasti ČNB na vládním zadlužení se letošní záchrana ekonomiky nejspíš neobejde. A tak se odpor přesunul k obchodům ČNB s jiným typem aktiv: prý hrozí, že ČNB bude − ve své naivitě nebo proradnosti − kupovat různá pochybná aktiva od vychytralých privátních finančních institucí, které si tak zachovají zisky a na ČNB (a tedy tak trochu na nás všechny) přenesou své ztráty.

Jakkoliv přinejmenším některé z těchto obav mohou na první poslech znít rozumně, jsou podle mého názoru liché. Parlament by jednoznačně měl dát za pravdu ČNB a vládě − a novelu přijmout. Toto doporučení lze opřít o následující úvahy.