Lékaři a pacienti v Česku se většinou ještě stále drží nepružného rakousko-uherského modelu fungování: sociálně, kulturně i finančně. Nikomu ze zúčastněných se žádná zásadní změna nevyplatí. Tuto situaci narušila až pandemie covid-19, která znamená hrozbu vážných komplikací pro obě zúčastněné strany. Jenže jakákoli radikálnější změna ve zdravotnictví, které se dotýká každého, vždy vyvolává reakce různých zájmových skupin nebo tlaky, jež se snaží využít různé politické síly. Vzpomeňme si například na politickou válku kolem zavedení třicetikorunového poplatku za návštěvu lékaře v letech 2008 až 2014.
Moderním technologiím jsou nakloněni mladší lékaři i pacienti, takže do budoucna má telemedicína snad otevřené dveře. Podle názorů některých lékařů je také správná podpora technologií, již vyjadřuje ministr Adam Vojtěch. Jeho ministerstvo loni připravovalo zákon o elektronickém zdravotnictví, jehož zárodkem je e-recept. Jenže čas potřebný na elektronizaci českého zdravotnictví, jež by umožnila například plně vedenou elektronickou dokumentaci pacientů sdílet napříč celým sektorem, se odhaduje na léta až dekádu.
Čeští praktičtí lékaři měli třeba výhrady k zavádění e-receptů nebo e-neschopenek (v jejich případě hlavně kvůli nepřipravenosti a zavedení ze dne na den). Někteří z praktiků nicméně už i před pandemií poskytovali svým pacientům konzultace po telefonu nebo e-mailu. Ale je rozdíl komunikovat s klientem, kterého znáte a u nějž víte, jak se běžně chová, jak mluví, na co si stěžuje a co jsou jeho skutečné problémy, a s člověkem zcela neznámým. Podle Lucie El Sammanové, praktické lékařky z Prahy, přímý kontakt s pacientem nemůže nic nahradit a telemedicína může pomoci spíše při práci s přístroji: "Ty stálé pacienty znám a u nich si konzultaci na dálku dokážu lépe představit, ale ne u těch, které jsem nikdy neviděla."
Během nynější pandemie lidé podle ní omezili návštěvy lékaře a nechodí s banalitami. U některých by ale naopak návštěva kvůli jejich chronickým onemocněním byla potřeba, jenže se bojí přijít. "V této situaci je skvělé, že máme e-recepty," říká El Sammanová, i když poukazuje na to, že i s nimi mají mnozí seniorští pacienti problémy, hlavně pokud mají ještě staré tlačítkové telefony. "Víc nemocní jsou ti staří, kteří nejsou tak zdatní v obsluze moderních technologií," zní její závěr s tím, že telemedicína má podle ní v praxi spíše užší využití, například při sledování krevního tlaku, hladiny cukru v krvi nebo srdeční činnosti. "Podle mě je spíš pro lidi, kteří mají určenou diagnózu a je potřeba je sledovat," říká doktorka El Sammanová.
Službu placené internetové konzultace s lékařem, již nabízí firmy jako Teladoc Health, KYR nebo v Česku uLékaře.cz, využívají podle její zkušenosti spíše pacienti, kteří si nejsou jisti názorem svého lékaře a chtějí slyšet druhý názor.
Také z pohledu ředitele nemocnice je v posledních týdnech zřejmý úbytek návštěv ambulantních pacientů, což by do budoucna mohlo větší zavedení telemedicíny podpořit. "V nemocnicích je telemedicína vhodná spíše pro oblast kontroly po výkonech. Může také omezit četnost fyzických kontaktů v ambulancích," domnívá se Tomáš Gottvald, ředitel a předseda představenstva firmy Nemocnice Pardubického kraje, která pod sebou sdružuje pět krajských nemocnic. "Její využitelnost vidím v oblasti kardiologie, péče o pacienty s cukrovkou, případně popis rentgenových snímků a ve světě jsou to také rehabilitační programy nebo projekty v psychiatrické péči."
Nemocnice nutně nepotřebují vysoce specializovaná pracoviště telemedicíny. Potřebná data mohou dostávat od firem, které vyrábějí zdravotnické přístroje. Například kardiostimulátory nebo defibrilátory firem jako Medtronic nebo Abbott s možností přenosu dat, jež mají někteří pacienti voperované. Výrobci tato data sledují a skladují na svých serverech, a když se objeví srdeční arytmie nebo má pacient problém s elektrodou snímající činnost srdce, do nemocnice na příslušné pracoviště přijde alarm. Šetří se tím hlavně pacient − a omezují návštěvy v nemocnici. Méně fyzických návštěv by mohlo znamenat více času na ty, kteří opravdu potřebují přijít.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist