Nebát se a jít do rizika. Čeští průmyslníci by měli začít experimentovat, říká Valášek z ČVUT

Děkan Fakulty strojní na pražském ČVUT Michael Valášek se zabývá budoucností českého průmyslu. Říká, že výrobní společnosti zaspaly s digitalizací a automatizací, což se naplno projevilo po vypuknutí koronavirové krize. Firmy se podle něj musí zamyslet, kam dál s českým průmyslem, až krize pomine. Dokazuje to na příkladu své fakulty, která už několik let spolupracuje s jedním z největších leteckých strojírenských podniků General Electric Aviation. Zahraniční experti dokázali během pandemie pokračovat v testování leteckého motoru na akademické půdě, aniž by opustili svoje domovy. "Čeští průmyslníci by se měli přestat bát. Měli by začít více experimentovat a jít do řízeného rizika," říká Valášek.

HN: Politici i ekonomové si opakovaně kladou otázku, kdy se průmysl po skončení koronavirové krize vrátí do starých kolejí. Zůstane ale stejný, bude se kam vracet?

Jedna dimenze je ekonomická. Ekonomové už naznačují, že naše firmy, které nemusí být po skončení krize kapitálově silné, mohou fúzovat do kapitálově silnějších podniků, a to pod cenou. To považuji za značné nebezpečí. Tuhle ekonomickou záležitost bychom měli velmi silně zvažovat. Kladl bych jako velký imperativ, aby v českých zemích zůstal český podíl průmyslových vlastníků. Budoucnost ale každopádně povede k vyššímu důrazu na význam robotizace a automatizace. Podnik, který měl vyšší podíl automatizace a o to méně zaměstnanců, mohl snadněji vytvořit směny, které se nepotkávaly, a udržet tak chod firmy. Dále můžeme očekávat návrat výroby ze zemí třetího světa, zejména z Číny, zpět do Evropy. To je velká šance pro český průmysl, který by se toho mohl chopit. Ukázkou takové příležitosti může být farmaceutický průmysl. V Česku jsme vyráběli například penicilin. Nyní jsme nejen my, ale celá Evropa závislí z 80 procent na asijských dovozech léků včetně zmíněného penicilinu.