Pokud byla koronakrize k něčemu dobrá, tak k tomu, že by mohla pohnout s českým školstvím. Řada rodičů se upřímně vyděsila, co se jejich děti ve školách učí. Při domácím vzdělávání narazili na změť historických dat, mechanických algoritmů a jazykozpytných termínů typu "přísudek jmenný se sponou", což jim připomnělo dobu, kdy si podobné záležitosti pod tlakem hustili do hlav, aniž by existovala sebemenší možnost, že by je někdy k něčemu použili. Nespokojenosti s přetrvávajícím charakterem výuky je nyní víc než slyšitelná a vyburcovala i nejvyšší místa, která konečně uznala, že se děti ve školách učí obrovské objemy zbytečností. "Potvrdilo se, že rámcové i školní vzdělávací programy jsou přehlcené," pravil ministr školství Robert Plaga. Dobře, první fázi − uznání problému − máme za sebou. Jenže jak to změnit?

Jistě se můžeme bavit o osekání programů, o větší volnosti pro školy, o lepším odměňování pedagogů, o změně výuky na pedagogických fakultách. Jenže to vše s ničím nepohne, pokud nedojde ke klíčové změně. A tou je obsah státních přijímacích zkoušek a státních maturit. Je to totiž přesně tak, jak to popsal v rozhovoru pro HN šéf Scia Ondřej Šteffl: "Řada učitelů ví, že učí blbosti, ale nic jiného jim nezbývá. Musí připravovat děti na přihlouplé zkoušky, což výuku úplně ničí." Platí to v matematice, kde se děti učí bez valného porozumění mechanicky aplikovat složité algoritmy. Platí to i v češtině, kde se stále vyskytují pitvy vět, souřadná a podřadná souvětí, slovesné třídy a vzory, to vše sloužící maximálně k tomu, aby děti začaly češtinu coby předmět upřímně nenávidět. Vliv současných přijímaček na obsah vzdělávání trefně vyjádřil ředitel komunitní školy Liteň Jan Jícha: "Je to, asi jako kdyby se v autoškole učila rozborka motoru a převodovky, druhy čalounění a dějiny asfaltu − pro vyšinutou menšinu by to byla prča, ostatní by nechápali, co jim tím kdo chce říct, normálně řídit by se naučili jinde a kurz odtrpěli jenom kvůli těm papírům." Ano, toť naše školství v kostce.

Zastánci tradiční obsáhlé výuky všeho mají argument, že není důvod přijímačky měnit a curriculum osekávat, protože přece nechceme, aby ze škol vycházely jednorozměrné bytosti. Jenže skutečnost je bohužel taková, že při současném typu výuky většinu "vědomostí" děti okamžitě zapomenou. A co je horší: Pro kvantum bizarních nepoužitelností není čas na důkladnou výuku toho podstatného, takže nakonec řada lidí vychází ze škol s tím, že neumí pořádně vůbec nic. V rámci národních srovnávacích zkoušek například dvacet procent maturantů nedokázalo správně odpovědět na otázku, kolik milionů je miliarda. Výsledkem pak je, že celek české populace selhává v řešení naprosto základních úkonů − jako je trojčlenka, procenta či porozumění psanému textu. Těžko se pak divit například nízké úrovni finanční gramotnosti a ochotě skočit kdekomu na lep.

Co tedy dělat? Pokud nechceme, aby na školách přetrvával typ výuky, který souvisí s přípravou na život jen okrajově, bylo by dobré radikálně změnit obsah státních přijímacích zkoušek a maturit. A to tak, aby jejich podstatou už nebylo, jak se vyjádřil expert na hodnocení vzdělávání Oldřich Botlík, zeptat se co nejsložitějším způsobem na co největší ptákovinu. Pokud se zkouškami něco neuděláme, budou školy z nezbytí pokračovat ve výuce, která učí převážně jen schopnosti provádět bez protestů úkony, o nichž děti naprosto oprávněně nechápou, k čemu jsou vlastně dobré. Což je v měnícím se světě, kde je klíčový důraz na samostatnost, porozumění a kreativitu, na úrovni poškozování celé generace.

Související
Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru