Odposlechy: verdikt soudu experty mate

Rozhodnutí Nejvyššího soudu, že použité odposlechy v kauze Jany Nečasové a zneužití Vojenského zpravodajství byly nezákonné, zaskočilo žalobce i advokáty. "Je to samozřejmě špatně, že po sedmi letech tvrdí Nejvyšší soud, že ty odposlechy byly nezákonné," řekl HN právník a docent Právnické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna. Podle viceprezidenta Unie státních zástupců Ondřeje Šťastného je také problém, že přetrvávají různé názory soudců na to, jak má být odposlech odůvodněn a jaká má být při jejich nasazení míra podezření.

Kauza zneužití vojenské rozvědky ke sledování bývalé manželky expremiéra Petra Nečase jeho tehdejší milenkou Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) se u soudů řešila od roku 2014. Pravomocný verdikt, který uložil Nečasové a bývalým šéfům rozvědky podmínečné tresty, padl loni. Soudy několika stupňů odposlechy použité v kauze uznaly a připustily jako zákonné.

Nečasová podala proti verdiktu dovolání a zároveň stížnost právě proti odposlechům coby klíčovému důkazu. Nejvyšší soud rozhodl o odposleších minulý měsíc. Důvody zatím nekomentoval, verdikt senátu Jiřího Pácala ještě nedostali všichni účastníci řízení. Z informací ČT, jež o verdiktu minulý týden informovala jako první, však vyplývá, že odposlechy byly původně nařízeny v jiné větvi kauzy, v níž Nečasová nefigurovala jako podezřelá. Policie se původně, na začátku roku 2012, začala zabývat možným propojením náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka s některými pražskými podnikateli a lobbisty a možnou manipulací veřejných zakázek těchto lidí napojených na tehdy vládní ODS. Podle zdroje HN, který obsah rozhodnutí zná, Nejvyšší soud v dokumentu konstatuje, že policii a žalobcům chyběly při žádosti o nasazení odposlechů a rozšíření i na tehdejší pravou ruku premiéra Nečasovou důkazy, že je podezřelá z účasti na trestné činnosti. "Soudce v rozhodnutí naznačuje, že odposlech lze použít jen na předpokládaného pachatele trestného činu. Běžně se ale odposlouchávají i jiné osoby, když mohou objasnit sledovanou věc. Jejich pozdější procesní postavení v tom nehraje roli," uvedl zdroj.

Tento princip v rozhodnutí Nejvyššího soudu nepřímo potvrdil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. "Pokud vycházím z předpokladu, že odposlechy lze nasadit až v případě, kdy je věc již dostatečně důkazně podložená, pak vlastně už nejsou potřeba, a dokonce by z hlediska zásady subsidiarity jejich použití ani neměly být nasazeny," řekl pro týdeník Respekt. Podle něj je výklad senátu Jiřího Pácala v rozporu se zněním zákona a brání odhalovat kriminalitu. Když se policie z odposlechů dozví o jiné trestné činnosti, než kvůli níž byly nařízeny odposlechy, nebude podle něj moci zasáhnout.