Když člověk potřebuje ošetřit v nemocnici, přirozeně si všímá, zda je moderně vybavená a jak ochotný má personál. Když se ale na příjmu dozví, že žádné ošetření nebude, protože nemocnice je pod útokem hackerů, těžko se mu kvalita posuzuje. Elektronické systémy jsou neviditelné. Na seznamu priorit mají často úplně poslední místo, a to zdaleka nejen u pacientů. S počítačovou sítí přitom stojí a padá celá nemocnice.
HN navštívily tři významné české nemocnice a zmapovaly, jak se zde pracuje lidem, o kterých není téměř slyšet.
Bulovka: zalepit díry ve střeše i v síti
Když se v březnu koronavirus rozšířil do Česka, z pražské Nemocnice na Bulovce se stalo hlavní centrum pro léčbu nakažených. Za dobu pandemie zde hospitalizovali více než 200 pacientů s covidem. O strategičnosti nemocnice s největší infekční klinikou svědčí i to, že má také největší oddělení soudního lékařství a jediné centrum pro vysoce nakažlivé choroby v republice. Míří sem tedy všechny případy nemocí jako je SARS, ebola, mor, cholera. Jeden by řekl, že na tak důležitém místě bude i vysoká kyberbezpečnost.
"Když prší, ajťáci musí řešit, aby nám nezateklo do serverovny. Třeba tam rozmisťují kýbly, takže už jenom kvůli takové hlouposti se nemohou věnovat práci, které by se správně měli věnovat," popisuje tristní situaci v klíčovém zařízení Martin Koníř, náměstek ředitele pro IT.
Budovy Bulovky patří městu a jsou ve špatném stavu. "Hezky je to vidět i přes den. Serverovna je na půdě, kde je tma, ale přes chybějící tašky ve střeše nám tam září slunce," říká Koníř.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
