Vědci v atmosféře Venuše našli plyn, který je spojovaný s výskytem života

Mezinárodní tým vědců objevil v atmosféře Venuše plyn, který je spojován s živými mikroorganismy. Nachází se zhruba 50 kilometrů nad povrchem a astronomové si jeho přítomnost na druhé planetě od Slunce nedokážou zatím vysvětlit jinak než přítomností života, píší světová média.

Objevený plyn fosfan na Zemi produkují mikroorganismy v prostředí chudém na kyslík, jako například v usazeninách na dně jezer nebo ve vnitřnostech zvířat. Plyn vědci poprvé zpozorovali pomocí teleskopu na Havajských ostrovech a nález pak potvrdila masivní observatoř ALMA v chilské poušti Atacama. Většina se ho nachází okolo Venušina rovníku, na pólech nebyl registrován žádný.

"Byla jsem opravdu překvapená − dokonce v šoku," uvedla astronomka Jane Greavesová z univerzity ve velšském Cardiffu, která studii zveřejněnou v odborném časopise Nature Astronomy vedla.

"S tím, co dosud víme o Venuši, je život − jakkoliv šíleně to zní − tím nejpřijatelnějším vysvětlením," dodala spoluautorka studie a molekulární astrofyzička Clara Sousová-Silvová z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT).

Zda jde o život, se ještě neví

Nehostinná Venuše je Zemi nejbližší sousedkou. Druhá planeta od Slunce je o něco menší než naše a halí ji hustá, jedovatá atmosféra, která zadržuje teplo. Povrch planety tak dosahuje až spalujících 471 stupňů Celsia. Vědci zatím vyloučili, že by fosfan vznikl při sopečné aktivitě, blescích či dopadu mikrometeoritů − takové procesy ho produkují příliš málo.

"Náš objev jsme se bez nutnosti biologického procesu snažili vysvětlit, jak nejlépe dokážeme. S našimi současnými poznatky o fosfanu, Venuši a geochemii však přítomnost fosfanu v atmosféře Venuše vysvětlit nedokážeme. To neznamená, že je to život," vysvětlila Sousová-Silvová.

Povrch Venuše a její atmosféra jsou bohaté na sloučeniny kyslíku, které by s objeveným plynem rychle reagovaly a zničily ho. "Něco fosfan na Venuši musí vytvářet tak rychle, jako se ničí," dodala astrofyzička Anita Richardsová z univerzity v anglickém Manchesteru.

Podle šéfa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jima Bridestina je na čase upřednostnit Venuši při bádání po známkách života před jinými vesmírnými tělesy: "Život na Venuši? Objev fosfanu, vedlejšího produktu anaerobního života, je zatím nejvýznamnějším vývojem v podpoře teorie o životě mimo Zemi."

Venušská stanice v režii Ruska

Den po zveřejnění zprávy o objevu plynu fosfan na Venuši ruská kosmická agentura Roskosmos oznámila, že ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla koncem nynějšího desetiletí zamířit právě k Venuši.

Původně se počítalo s tím, že se bude jednat o společný rusko-americký projekt, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin dal najevo, že dává přednost tomu, aby šlo o projekt národní. V rámci tohoto projektu mají specialisté zkoumat vzorky půdy a atmosféry druhé planety sluneční soustavy. Cílem je rovněž studovat povahu evolučních procesů Venuše, která údajně dříve utrpěla klimatickou katastrofu spojenou se skleníkovým efektem. Mise stanice Veněra-D se plánuje na léta 2027 až 2029.