On-line výuka nerozvíjí sociální a emocionální dovednosti. Zvyšuje navíc rozdíly mezi žáky, říká expert z Finska

Finské školství politici napříč kontinenty často berou jako metu, ke které by se rádi přiblížili. Za změnami, které se v zemi odehrály v devadesátých letech, stojí Olli-Pekka Heinonen, tehdejší ministr školství a od roku 2016 generální ředitel Finské národní agentury pro vzdělávání. V úterý promluví na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou pořádá Stálá konference asociací ve vzdělávání a další organizace. To, čím se Finové liší od školství třeba ve střední Evropě, je fakt, že například nebazírují na dobrých výsledcích v testech. "Vedou k tomu, že se žáci něco rychle naučí a pak to rychle zapomenou. My chceme, aby mělo vzdělávání hlubší smysl," uvádí v rozhovoru pro HN.

HN: Finsko je pro Česko a řadu dalších zemí příkladem fungujícího vzdělávacího systému. Čím jste se podle vás do této pozice dostali?

Zaprvé, je tady silný systém podpory nejen od místních samospráv, ale také od rodičů. Sami učitelé říkají, že rodiče dětí se nezdráhají ocenit jejich práci. A to je velmi důležitý a pozitivní efekt. Další věcí je vzdělávání učitelů. Vyžadujeme magisterský diplom, naši učitelé jsou plně připravení převzít odpovědnost za to, co ve školách dělají, jak učí. Třetí důvod je fakt, že ve Finsku opravdu dbáme na rovný přístup ke vzdělávání.

HN: Také je o vás známé, že dbáte na inkluzivní přístup, tedy na to, aby se všechny děti vzdělávaly společně.

Nemáme žádné speciální školy pro talentované děti ani pro děti s handicapem. Dokonce ani soukromé školy, kde by si rodiče mohli zaplatit za lepší vzdělávání. Nic takového, všechny školy ve Finsku jsou víceméně stejné. Nechceme, aby spolu školy soutěžily, nechceme vytvářet žádné žebříčky, jen si chceme být jistí, že všechny naše školy jsou dobré. V tomto ohledu praktikujeme i pozitivní diskriminaci. Školám, které mají pro vzdělávání horší podmínky, dáváme více peněz. Například v oblastech s vyšší nezaměstnaností nebo kde je více dětí z přistěhovaleckých rodin a podobně.

HN: V Česku probíhá kvůli inkluzi velká diskuse. Část lidí je proti, naopak chtějí zvláštní školy pro velmi talentované děti a pro handicapované studenty. Finové to neřeší?