Aktuálně máme v naší síti E.ON Drive přes 80 veřejných dobíjecích stanic a na konci příštího roku se dostaneme na dvě stovky. Stanice se staví hlavně u benzinových stanic kolem dálnic, u hotelů, supermarketů i v obchodních centrech, říká Martin Klíma, vedoucí oddělení Mobility Services společnosti E.ON Energie.

Jaký je aktuální stav sítě veřejných dobíjecích stanic v Česku?

Za poslední rok se výrazně posunul a vzhledem k počtu elektromobilů, které na tuzemském trhu jezdí, je infrastruktura dostatečná. Aktuálně jezdí na českých silnicích zhruba pět tisíc vozidel na elektrický pohon, a když se podíváme na počty veřejných dobíjecích stanic, tak se již blíží sedmi stovkám. Z více než poloviny se na tomto počtu podílejí tři největší tuzemské energetické společnosti. O zbytek se pak dělí menší firmy. V následujících letech se i díky dotačním programům postaví další stovky dobíjecích stanic, takže z tohoto hlediska můžeme být spokojení.

Přesto v porovnání s Evropou u nás počet dobíjecích stanic pokulhává. Jak je to s jejich kvalitou?

Nelze porovnávat absolutně rozdílné trhy. Přístup k elektromobilitě v západních a severských zemích je zcela odlišný od Česka, kde jsou prodeje elektromobilů stále spíše okrajovou záležitostí. Dalším aspektem je cena samotného dobíjení, kdy v západní Evropě je již nyní na tržní hodnotě, zatímco u nás provozovatelé stanic dobíjení stále dotují. Logicky pak nelze předpokládat, že investice do výstavby tady budou v takovém měřítku. Co se kvality týče, využíváme stejné technologie, jako se používají v západní Evropě. Takže v tomhle problém není. Aktuálně na českém trhu v oblasti wallboxů nabízíme špičkové dobíjecí stanice od společnosti Alfen. Zároveň díky akvizici společnosti innogy, kterou na německém trhu úspěšně dokončila naše mateřská společnost, disponujeme nyní i vlastním vývojem hardwaru a nabízíme také tyto dobíjecí stanice. Rychlodobíjecí a ultrarychlé stanice máme v portfoliu taktéž. Zde spolupracujeme s italskou společností Alpitronic. Většina našich aktuálních stanic je od firmy ABB a nedávno třeba vyhrála výběrové řízení na dodání šedesáti rychlodobíječek do naší sítě společnost Siemens.

Martin Klíma

Má více než 14 let zkušeností z oboru automotive, přičemž první profesní zkušenost v oboru získal na pozici manažera prodeje u dealerství General Motors v Českých Budějovicích. Poté pracoval v kanadském koncernu Magna International. Od roku 2018 působí ve společnosti E.ON, kde má aktuálně jako vedoucí oddělení Mobility Services na starosti oblast elektromobility a CNG.

Kolik vůbec stojí postavení dobíjecí stanice?

Cenu výstavby výrazně ovlivňuje připravenost konkrétní lokality. V některých případech je nutné vybudovat i potřebná parkovací místa, což cenu samozřejmě zvyšuje. Další položkou je pak cena použité technologie. Náklady na stavbu jedné pomalé dobíjecí stanice se v současné době pohybují přibližně od 150 do 300 tisíc korun. U těch rychlých se bavíme o ceně více než milion korun za jednu dobíječku.

Trendem je výstavba rychlodobíjecích stanic. Kolik jich v současnosti provozujete a za jak dlouho si na nich řidiči průměrně nabijí svůj vůz?

Přestože rychlodobíjecích stanic přibývá a v Česku máme i několik ultrarychlých dobíječek, stále převažují stanice s pozvolným dobíjením, a to u nás i v ostatních zemích. V naší síti E.ON Drive jsou dominantní rychlodobíječky, z celkového počtu 85 stanic je aktuálně 50 rychlodobíjecích, přičemž dalších 55 jich máme ve výstavbě. Průměrný odběr se nyní pohybuje kolem 14 kWh za 29 minut. Ultrarychlé stanice provozujeme aktuálně tři a čtvrtou otevřeme v průběhu listopadu ve Vyškově. Další budou následovat na jaře příštího roku. Hodně vytěžovaný je náš dobíjecí hub ve Vystrkově u Humpolce, který kombinuje ultrarychlou stanici, rychlodobíječky i AC pozvolné stanice. To je také cesta, kterou se dá ubírat a která je třeba v Německu častá. Tam ještě dobíjecí body doplňují i restaurace s občerstvením, aby řidiči mohli příjemně a smysluplně strávit čas při dobíjení auta. Jeden hub nám už stojí, druhý budeme brzy stavět u Sulejovic nedaleko Lovosic. Pokryjeme tím směr na Drážďany.

Jak náročný je provoz dobíjecí stanice a jaké problémy s ním spojené je možné řešit na dálku?

Stanice jsou bezobslužné. Je tedy nutné mít opravdu kvalitní řídicí systémy, které zaručí jejich dostupnost. V E.ON máme vlastní řídicí centrum, které nonstop monitoruje provoz všech našich stanic, a o jakémkoliv problému víme v reálném čase. Na dálku jsme schopni vyřešit většinu věcí. Pokud to není možné, posíláme do terénu technika, který vše řeší přímo na místě. Technici také naše stanice pravidelně objíždějí a kontrolují. Stejné služby standardně nabízíme zákazníkům, kteří si u nás zakoupí dobíjecí stanici.

Jak je to s cenou? Je jednotná u všech stanic, nebo u těch rychlodobíjecích zaplatí elektromobilista víc?

V naší síti aktuálně rozdělujeme cenu za dobíjení podle výkonu stanice, nicméně do budoucna nelze vyloučit, že se ceny budou více sjednocovat. Plánujeme zavést i poplatek za blokování stanice, což se děje relativně často a zatím je to bez postihu.

Výstavba dobíjecí sítě je finančně náročná a provozovatelé si stěžují na to, že jejich provoz není zatím rentabilní. Pomáhá vám v tomto stát?

Stát nám pomáhá dotacemi pro výstavbu veřejných stanic. Tato dotace pokrývá pouze dílčí část investičních nákladů. Například v minulém roce jsme na výstavbu rychlodobíjecích stanic získali dotaci 96,6 milionu korun. Stavba dobíječek ale bude stát 167 milionů korun. Zbytek je na nás jako na investorovi. Sami vidíte, že ta investice není malá. Nemalou část představují provozní náklady, které jsou se stanicí spojeny po celou dobu její životnosti. Tady žádnou podporu nedostáváme a z aktuálních cen za dobíjení je problematické tyto částky pokrýt.

Co by mohlo pomoci ještě většímu rozvoji sítě dobíjecích stanic?

Určitě zapojení více subjektů do tohoto řetězce. Stanice donekonečna nemohou stavět pouze energetické společnosti. Tady vidím prostor pro státní správu, obce, restaurace, hotely, obchodní centra, developery a další. Největší výhodou elektromobility je právě rozmanitost možností, kde všude lze dobíjet, a toho je potřeba plně využít.

Zapojují se i jiné subjekty?

Zapojují, ale mohlo by to být ještě lepší. Příkladem takového zapojení může být i náš program partnerských dobíječek. Na jaře tohoto roku jsme tuhle unikátní službu, kdy si může kdokoliv pořídit dobíječku a otevřít ji pro veřejnost, přinesli do Česka. Prvním zákazníkem byl podnikatel ze Soběslavi, který vlastní stanici STK a muzeum veteránů. Dobíječku si dal na fasádu domu u E55. Postupně se přidávali další. Během roku už počet stanic šplhá ke dvaceti. Je to další cesta, jak elektromobilitě můžeme pomoci. Největší zájem evidujeme ze strany autoservisů nebo prodejců aut. Docela velký podíl mají i hotely. Právě pro ně je to ideální. Stejně tak dobré to může být i pro města a obce, které si dobíjecí stanice postaví třeba na svá parkoviště. Z jejich strany ten zájem ale zatím takový není.

Co přesně partnerská dobíječka jejímu vlastníkovi přináší?

Především to, že se nemusí prakticky o nic starat. Když k vám přijede sto zákazníků, musíte vystavit sto faktur. V tomhle případě to uděláme za vás. Zároveň jsou všechny tyto stanice viditelné na mapě elektrodobíječek, kterou e-mobilisté využívají. V neposlední řadě mají partnerské dobíječky stejný servis jako jakákoliv jiná stanice v naší síti. Součástí služby je napojení do největší mezinárodní dobíjecí sítě Hubject. To zvyšuje profitabilitu pro majitele, protože stanice je viditelná pro zahraniční majitele elektromobilů a mohou u ní dobíjet se svými kartami. To může zvýšit ekonomický efekt.

Jste připraveni na rozvoj elektromobility? Nebojíte se přetížení sítě a případných výpadků?

Pokud se budeme bavit o naší společnosti, tak samozřejmě musíme jít příkladem. Interně elektromobilitu aktivně využíváme, takže jsme připraveni. Pokud bych to bral obecně, je připravenost sítě spíše otázka na distributory. Nicméně již dnes instalujeme technologie, které jednoduše brání jejímu přetěžování. Na místech, kde kapacita není dostatečná, distribuční společnosti sítě posilují a připravují je tak na příchod masivnějšího rozvoje elektromobility.

Jedním z argumentů pro používání elektromobilů je jejich menší dopad na životní prostředí oproti konvenčním vozům. Na druhou stranu se ale velká část elektřiny získává spalováním uhlí. Jaké kroky podniká E.ON pro to, aby uhlíková stopa provozu elektromobilů byla co nejnižší?

Ano, toto je velmi častý argument, nicméně podle posledních studií mají elektromobily i při vysokém podílu výroby elektřiny z uhlí výrazně nižší celkové emise. V naší síti tomuto jdeme naproti, a proto naše stanice dobíjejí elektromobily zelenou energií. E.ON patří v ČR v zelené energii ke špičce, čtvrtina energie, kterou vykupujeme, pochází z obnovitelných zdrojů. Primárně spolupracujeme s lokálními výrobci a sami máme několik menších vodních zdrojů. Přechod k obnovitelným zdrojům je klíčovým faktorem nejen pro rozvoj elektromobility, ale především pro udržitelnost naší planety jako takové.

Můžete prozradit, jaké budou další kroky E.ON v oblasti elektromobility a zda vaši strategii nějakým způsobem ovlivnila pandemie?

Pandemie nemá na naše aktivity v oblasti čisté mobility žádný vliv. E.ON se otevřeně a dlouhodobě hlásí k podpoře čistých technologií a na tom se teď ani do budoucna nic nemění. Kromě masivního rozvoje veřejné dobíjecí sítě budeme v příštích letech klást velký důraz také na poskytování komplexních řešení pro naše zákazníky, jako jsou obce, firmy, ale i jednotlivci.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Elektromobilita.