Česko je v digitalizaci pozadu. Právě teď je vhodná doba do ní investovat, říká McGuiganová z Accenture

Podniky v celém světě teď čelí problémům, jež přináší koronakrize. Byznys jim klesá nebo prudce roste s tím, jak lidé více nakupují přes internet. To znamená, že firmy musí rychle reagovat na skokové změny v poptávce nebo hledat nové možnosti výdělku. Navíc jsou postavené před výzvu, jak po technické stránce ustát práci z domova, na kterou je teď velká část z nich odkázaná.

Právě nyní je ale vhodná doba pro vkládání peněz do digitálních inovací, díky nimž mohou podniky zmíněné potíže lépe zvládat. "Pokud se investice provádějí během otřesů ekonomiky, umožňují firmám zachytit většinu výhod, které přicházejí s následným hospodářským oživením," říká v rozhovoru pro HN Emma McGuiganová, členka globálního vedení společnosti Accenture, zaměřené na technologické poradenství. V ní vede divizi služeb inteligentních platforem, jež firmám pomáhá s digitalizací.

McGuiganová vystoupí na dvoudenní tuzemské on-line konferenci Envision Forum 2020, kterou ve středu a ve čtvrtek pořádá právě Accenture spolu s Microsoftem. Na akci, jejímž partnerem je i vydavatel HN, společnost Economia, bude britská manažerka hovořit o zavádění vzdálených cloudových serverů. Právě ty mohou podnikům zásadně pomoci, aby ekonomické otřesy způsobené koronakrizí ustály.

Česko je v digitalizaci pozadu

Představitelka Accenture připomíná, že Česko je v digitalizaci za zbytkem Evropské unie pozadu. Podle indexu digitální ekonomiky a společnosti, který každoročně sestavuje Evropská komise, se země letos řadí až na 17. místo z 28 sledovaných států.

Díky velkému množství e-shopů země patří k unijním lídrům v rozvinutosti on-line obchodu. Pozadu je ale v kvalitě internetové infrastruktury či úrovně digitálních služeb státu. "Česko výrazně zaostává i v rychlosti zavádění cloudu a nástrojů pro analýzu velkých dat. Příležitost ke zlepšení tak u vás vidíme ve všech odvětvích ekonomiky," říká McGuiganová. Podle ní se mohou tuzemské firmy inspirovat příklady úspěšných digitálních transformací, které už proběhly v zahraničních podnicích.

S cloudem mohou firmy ušetřit

Britská manažerka vyzdvihuje hlavně pozitiva cloudu. Klasické fyzické servery si musí firmy draze kupovat. Cloud si oproti tomu od společností jako Microsoft či Amazon pouze pronajímají, přičemž platí podle toho, jaký výpočetní výkon zrovna potřebují. To je výhodné právě v situaci skokových změn poptávky, od níž se odvíjí využívání podnikového IT.

"Podstatou cloudu je využití dat ve velkém měřítku a zpeněžení jejich hodnoty za pomoci nástrojů umělé inteligence," vysvětluje McGuiganová. Firmy, jež se na tuto technologii spolehnou, mohou významně snížit provozní náklady.

"Příkladem může být klenotnická společnost Pandora. Ta může díky zavedení cloudu v příštích pěti letech ušetřit až 30 procent nákladů na IT," zmiňuje manažerka. Plusem je navíc to, že s cloudem teď firma rychleji zavádí nové služby. "V minulosti jim to trvalo až čtyři týdny, nyní věc zvládnou v řádu dnů. Vzhledem k bezpečnosti cloudu se Pandoře navíc během pandemie podařilo zabránit celkem 18 možným kyberútokům cíleným na její systémy."

Cloudová transformace klenotnické firmy zabrala celkem rok a půl. U obdobného projektu v jihoafrické společnosti Exxaro, která se zabývá těžbou uhlí, proces trval kratší čas, šest měsíců. "Také Exxaro s cloudem snížilo své náklady. Ušetřené peníze na IT pak vložilo do rozvoje svého byznysu," zmiňuje manažerka Accenture. Podle ní je ve větších korporacích takto dlouhá digitální transformace běžná, v menších firmách pak zabere řádově jen několik týdnů.

Podle McGuiganové není hlavní motivací pro přechod do cloudu jen příslib úspor. "Mnoho našich klientů v tom vidí hlavně možnost proměny obchodních modelů. Cloud umožnil vznik celých nových odvětví, jako jsou streamování videa nebo služby na sdílení aut," uvádí Britka.

U vzdálených serverů dodávajících výpočetní výkon po internetu manažerka vyzdvihuje také zlepšení práce s digitálními daty. Jako příklad McGuiganová zmiňuje cloudovou transformaci IT systémů francouzského řetězce supermarketů Intermarché.

"Společnost jsme za pomoci umělé inteligence a změny rozhodování založeného na analýze dat pomohli přetvořit tak, že se teď více zaměřuje na přání a potřeby konkrétních zákazníků v každé ze svých prodejen," říká manažerka. Intermarché teď lépe a rychleji analyzuje, o jaký sortiment mají zákazníci každého z jeho obchodů největší zájem. Porovnává ceny s konkurenčními prodejci z okolí a podle toho pak průběžně upravuje svou nabídku.

Nizozemská vodárenská firma PWN zase v cloudu na jednom místě shromáždila data ze svých podnikových informačních systémů s údaji z internetových čidel v terénu. "Díky tomu může lépe předpovídat dopady sucha a klimatické změny na svůj byznys. Lepší správa dat PWN v cloudu měla navíc za výsledek významnou úsporu nákladů u jeho zákazníků," vysvětluje McGuiganová.

Dává ještě jeden příklad v podobě digitalizace výroby v továrnách italského automobilového dodavatele Marelli. "Pro toho jsme vytvořili algoritmy schopné předvídat budoucí poruchy ve výrobě na základě dat získávaných ze strojů přímo na výrobní lince. Data se průběžně analyzují v cloudu a systém z nich dokáže vyčíst pravděpodobnost možného výpadku výroby i času, kdy by k němu mělo dojít." Zavedení zmíněného modelu ve firmě zlepšilo kvalitu výroby, která se zároveň zrychlila.

Lidé si musí inovace osvojit

Aby podniky dokázaly plně využít potenciál podobných inovací, musí k tomu mít dostatečně proškolené zaměstnance, kteří práci s novými digitálními nástroji budou zvládat. Podle manažerky Accenture ale mívají firmy právě v oblasti rekvalifikací mezery.

"Podívejme se třeba na umělou inteligenci. Z jednoho našeho výzkumu vyplynulo, že si dvě třetiny pracovníků uvědomují důležitost této technologie pro úspěch jejich podniku i vlastní kariéry. Už jen třetina z nich je ale přesvědčená o tom, že si znalosti umělé inteligence dokáže osvojit," uvádí McGuiganová.

Manažerka Accenture upozorňuje, že přeškolení lidí trvá mnohem déle než zavedení nových digitálních technologií. Celý proces se podle ní ale vyplatí. Navíc není jen výsadou bohatých států a firem. "Podívejte se třeba na Afriku, kde je neuvěřitelně rozšířené mobilní bankovnictví a fenomén mikropůjček přes mobilní telefony."