Ministři se neshodnou, dokdy skončit v Česku s uhlím

Vláda odložila své rozhodnutí, dokdy by v Česku mělo skončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny. Materiál s doporučením Uhelné komise, aby se s uhlím skončilo v roce 2038, budou ještě připomínkovat jednotlivá ministerstva. Mezi členy vlády není shoda na termínu.

Pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Naopak podle druhého z předsedů, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), by vláda neschválením navrženého harmonogramu popřela více než roční práci Uhelné komise.

"Tento bod jsme po dohodě s ministrem Brabcem stáhli. I když se na dnešní tripartitě zástupci podniků i odborů jednoznačně a jednohlasně shodli, že má vláda přijmout závěry Uhelné komise, rozhodli jsme se, že materiál dáme ještě všem členům vlády k připomínkování. Nejsme pod časovým tlakem," vysvětlil Havlíček.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že kolem konce uhlí je řada otazníků, na které není dosud odpověď. "Chceme vědět, co bude s lidmi postiženými útlumem těžby uhlí a útlumem uhlí v energetice. Nevidíme ve výstupech Uhelné komise plán, jak jim pomoci," uvedl.

S tím počítá i Uhelná komise, která by právě harmonogram útlumu či ekonomické a sociální dopady spjaté s těžbou chtěla dopracovat. Podle materiálu, jímž se v pondělí měla zabývat vláda, by vše měla komise vypracovat do konce letošního roku. Petříček prosazuje, aby to bylo dříve než koncem roku.

Zároveň Petříček sdělil, že Česku chybí i jasná představa, jak využít evropské fondy. ČSSD podle něj chce znát také způsob zajištění energetické bezpečnosti země a nahrazení výpadku uhlí v teplárenství.

Podmínkami útlumu jsou podle usnesení Uhelné komise zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými a právě zajištění energetické bezpečnosti. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.

Vláda by podle komise také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech. Orgán se zároveň v prosinci usnesl, že by do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun, které jim pomohou vypořádat se s koncem využívání uhlí.

Prosincové rozhodnutí, aby se s uhlím skončilo v roce 2038, označil už dříve ministr Havlíček za kompromis. Z 19 členů komise hlasovalo pro tento termín 15, dva byli proti a dva se zdrželi. S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi − Jan Rovenský a Jiří Koželouh, kteří komisi následně opustili.

"Termín konce uhlí 2038 je příliš pozdě a mimo realitu z hlediska ochrany klimatu i ekonomického výhledu uhlí. Chtěl bych poděkovat všem členům vlády, kteří žádají zkrácení alespoň na rok 2033," uvedl v pondělí Koželouh. "Otázku, jestli má smysl prodlužovat předsmrtnou agónii uhelného průmyslu až do roku 2038, nebo zda je lepší naplánovat útlum uhlí v příštích deseti letech, tak zřejmě vláda rozsekne až za několik týdnů, či dokonce měsíců," doplnil mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny, asi 40 procent.