Prosím tě, přestaň ječet na tu paní a dej jí ty čtyři stovky, řekl mi kamarád, když jsem se zpěčovala zaplatit tuto sumu za návštěvu toalety. Celé se to odehrávalo v raných devadesátých letech minulého století v Polsku, kde oněch několik set zlotých stálo v přepočtu na české peníze zhruba padesát haléřů, tedy půlkorunu. A i když tehdy stál dolar plných čtyřicet pět korun, a ne polovinu jako teď, za čtyři sta korun českých se i tak dalo pořídit podstatně více než jedna návštěva veřejných záchodků.
Na první setkání s inflací v řádu mnoha set procent, tedy hyperinflací (což je inflace, kdy ceny rostou za měsíc o 50 a více procent), která tehdy v Polsku probíhala, jsem si vzpomněla při zjištění, že Venezuela musela pustit na trh milionovou bankovku.
Aby bylo jasno. O milionovou bankovku z povídky Marka Twaina, kdy díky jejímu zapůjčení získal chudý mladík nejen dobré ošacení, jídlo a zaměstnání, ale také lásku svého života, opravdu nejde. S cenou jeden milion bolívarů za půl dolaru neboli jedenáct korun má podstatně blíž k penězům, kterými si tapetoval pokoj jeden z hrdinů knihy Ericha Marii Remarqua Černý obelisk, protože to bylo "levnější a zábavnější" než opravdické tapety. Hyperinflace Výmarské republiky, která se tímto způsobem promítla do literatury, byla natolik děsivou záležitostí, že má dodnes následky v německé měnové politice. Silná marka – nyní silné euro – je dlouhodobě v povědomí německých bankéřů jako základní
kámen ekonomiky.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
