Pro ministerstvo školství není návrat malých dětí do školek prioritou. Rodiče však řeší problémy v práci

Děti se nemají vracet do škol, protože rodiče potřebují do práce, ale kvůli svému rozvoji, řekl minulý týden ministr školství Robert Plaga (za ANO) a zřejmě to myslel doslova. Jeho úřad totiž do prázdnin připravil třífázový plán návratu do škol, ani v jedné však nepočítá s dětmi z mateřských škol, vyjma předškoláků. Podle informací HN dalo ministerstvo přednost žákům, kteří ve škole často nebyli už od října, a přesuny velkého množství dětí zase nechtělo riskovat zhoršení epidemiologické situace. Prioritu má pro školský úřad vzdělávání, a to u malých dětí nepovažovali za tak důležité jako u těch starších.

Ministerstvo školství ani zdravotnictví nevylučují, že se děti do mateřských škol v dohledné době vrátí, odkazují se však na vývoj epidemiologické situace. Odborná skupina o školkách zatím vůbec nejednala. „Budeme je řešit tento týden,“ řekl HN hlavní epidemiolog IKEM a člen Rady vlády pro zdravotní rizika Petr Smejkal.

„Byl to pro mě šok. Jak to mají rodiče udělat? Píší mi, že jim zaměstnavatelé hrozí vyhazovem, pokud budou čerpat další ošetřovné,“ uvádí exministryně školství a poslankyně ČSSD Kateřina Valachová. O kolik se od března zvýšil počet rodičů pobírajících ošetřovné, zatím není jasné. Definitivní čísla budou podle České správy sociálního zabezpečení k dispozici až v dubnu. Rodiče se zatím snaží situaci řešit, jak se dá. „Někteří chodí do práce na čtvrtou ráno, aby do osmi zvládli práci, kterou není možné udělat z domova,“ říká například mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Lenka Dudková.

Nejdříve od 12. dubna mají nastoupit do škol jen předškoláci ve skupinách po 15 dětech a žáci 1. stupně, a to na střídačku po týdnech. Tedy třeba jeden týden první a třetí třídy, další týden druhé a čtvrté třídy. Hospodářská komora nepředpokládá, že by takzvaná rotační výuka způsobila firmám nějaké potíže. „Naopak, budeme mít ob týden nižší absenci,“ uvádí vedoucí provozu oděvní firmy Triola Jiří Smékal. 

I předškoláci se však budou muset jednou týdně testovat a nosit roušky. „To je pro nás nepřijatelné. Malé děti budou potřebovat i několik roušek za den, nehledě na to, jak s nimi budou zacházet. Testování by mohlo stačit u rodičů v zaměstnání, není potřeba i u dětí,“ nesouhlasí s návrhem Hana Aulická Jírovcová (KSČM). 

Rodiče menších dětí, kteří využívali soukromých školek, jeslí nebo dětských skupin, mají navíc dvojnásobnou starost. Kromě toho, že nemohou plnohodnotně pracovat, musí dál platit obvykle alespoň část školkovného. „Mám dvě malé děti, doktorát z ekonomie a analytickou práci na volné noze. Od 1. března mi na stole leží nasmlouvaná práce. Tu nemohu dělat a nedostanu za ni zaplaceno a můžu jen doufat, že druhá strana neuplatní sankce,“ uvádí například Jiřina Svitáková. 

Dětské skupiny jsou z větší části financované z evropských strukturálních fondů, kvůli tomu ale nemají nárok na žádné kompenzace i přesto, že část nákladů na provoz jim hradilo právě školkovné. „Rodičům přišel e-mail s fakturou a výzvou, že pokud stojí o znovuotevření své dětské skupiny, mají několik tisíc korun školkovného měsíčně i přes uzávěru nadále platit,“ popisuje situaci Svitáková. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí po urgenci Asociace dětských skupin připravilo kompenzační programy, které by pomohly skupinám situaci překonat a nenechat jejich finanční záchranu na rodičích. Zatím ale nebyly odsouhlaseny. „Podle mých informací se čeká na schválení vládou,“ uvádí předsedkyně asociace Daniela Celerýnová. Situace soukromých školek je ještě horší, stát pro ně však žádné kompenzace nechystá. „Nedovedu si představit, že nás do prázdnin vůbec neotevřou,“ obává se Linda Janichová, ředitelka řetězce Foxíkovy školky a jesle.

Uzavřené soukromé školky a jesle nemají nárok na žádné kompenzace. Bojí se o přežití

17. 3. 2021 ▪ 4 min. čtení