Liberty Ostrava porušila slovo a prodala povolenky do Rumunska. Odbory chtějí huť ochromit

V největší české ocelárně ­Liberty Ostrava se zvyšuje napětí. Odbory hrozí ochromením provozu, protože majitel nedodržel slib, který dal premiérovi a vicepremiérovi.

Liberty Ostrava se na konci minulého týdne rozhodla prodat emisní povolenky za miliardu korun sesterské firmě v Rumunsku. Českým politikům přitom ještě ten samý týden vedení hutního podniku, v jehož čele je britsko‑indický podnikatel Sandžív Gupta, slibovalo, že to neudělá.

Celá Guptova ocelářská skupina, pod niž spadá i Liberty, je nyní v těžké finanční situaci a bojuje o záchranu. Zpravodajská stanice BBC minulý týden uvedla, že má jen pár dnů na odvrácení krachu, který by byl jedním z největších v oboru.

„Nelíbí se nám to a protestovali jsme proti tomu... Nemůžeme ale zasahovat predátorsky, musíme ctít zákony a rozhodnutí majitele,“ okomentoval prodej pro HN ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s tím, že by si měl majitel uvědomit, že do budoucna bude dobrý vztah se státem potřebovat. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v pátek na twitteru uvedla, že bude chtít situaci v Liberty Ostrava projednat v pondělí na vládě.

Agentuře ČTK premiér Andrej Babiš napsal, že stát dává podnět k zahájení finanční kontroly ve firmě. Bude také žádat, aby příjem z prodeje emisních povolenek využila ke svému rozvoji.

„Jsme v kontaktu s panem Guptou a požadujeme, aby benefit z transakce byl použit na rozvoj společnosti. Gupta navíc navrhnul, že část ze zisku bude použita pro odměny pracovníkům Liberty. Prostřednictvím ministerstva průmyslu jsme svolali dozorčí radu, současně dáváme podnět k zahájení finanční kontroly a budeme společně s odbory kontrolovat využití získaných zdrojů,“ uvedl Babiš pro ČTK.

Zápas o část z pěti milionů kusů emisních povolenek ostravské huti, které mají při nynější ceně 44 eur za kus hodnotu asi 5,7 miliardy korun, tak vstupuje do další fáze. Podle informací HN z několika zdrojů představenstvo Liberty Ostrava ve čtvrtek rozhodlo, že jich jeden milion prodá. Tyto povolenky mají nyní na trhu hodnotu asi 44 milionů eur (1,1 miliardy korun).

Prodej milionu emisních povolenek v pátek HN potvrdilo také vedení ostravského podniku. Povolenky získala rumunská sesterská společnost Liberty Galati. „Transakce byla provedena za aktuální tržní cenu, která bude Liberty Ostrava okamžitě zaplacena, navíc s možností koupit tyto povolenky v budoucnu zpět za nižší cenu,“ uvedla mluvčí společnosti Barbora Černá Dvořáková. Obchod je podle ní pro Liberty Ostrava výhodný, na transakci prý firma vydělá 260 milionů korun. Zisk hodlá vedení firmy využít částečně na vyplacení mimořádného bonusu svým pracovníkům, zbylé peníze použije na financování budoucích investic.

V představenstvu, které je nyní pouze dvoučlenné, je kromě Gupty ještě další indický manažer, Ajay Aggarwal. Pověřené osoby, jež mají v Liberty Ostrava právo s povolenkami za huť nakládat, své rozhodnutí provedly ve čtvrtek odpoledne, kdy už nebylo možné transakci dokončit. Ke změně v registru povolenek tak došlo v pátek po 10. hodině. Povolenky eviduje operátor trhu s elektřinou OTE, dohled nad ním má ministerstvo životního prostředí.

Odbory jsou tvrdě proti

Proti jakékoliv manipulaci s povolenkami protestují odboráři, kteří v polovině dubna vyhlásili stávkovou pohotovost. Šéf odborů v ostravské Liberty Petr Slanina uvedl, že odbory kvůli prodeji povolenek chystají trestněprávní kroky. „Na středu svoláváme protestní mítink zaměstnanců, kde po nich budeme chtít, aby důsledně dodržovali kroky, které by firmu ochromily,“ uvedl Slanina pro HN.

„Stávku právně vyhlásit nejde, ale i těmito kroky, které udělat můžeme, jsme schopni fabriku zastavit,“ míní odborář. Zaměstnanci například odmítnou přesčasovou práci nebo nebudou používat poškozené nářadí. „Když se mi například bude zdát, že je na zařízení něco špatně, tak počkám až přijde údržba a závadu opraví. Jde o striktní dodržování všech pravidel. Víme, kde máme zacílit,“ říká Slanina. 

Slanina HN ještě před tím, než představenstvo rozhodlo, potvrdil, že odboráři žádali ministerstvo životního prostředí, aby povolenkový účet hutě zablokovalo.

Odbory vidí v povolenkách jistotu, že proběhne modernizace ocelárny. Její první fáze zahrnuje stavbu nových hybridních pecí, které dokážou zpracovat více železného šrotu a ostravská huť bude konkurenceschopnější. Investice do hybridní pece budou v řádu nižších jednotek miliard korun. Případný prodej povolenek by na to stačil.

Nynější krok představenstva Liberty staví do nepříjemné pozice český stát. Jeho zástupce v dozorčí radě Eduard Muřický podle informací HN žádal, aby jakoukoli změnu ve vlastnictví povolenek projednávala dozorčí rada a odvolával se na novelu zákona o obchodních korporacích. Muřický chtěl rovněž o povolenkách jednat na mimořádné dozorčí radě, kterou chtěl svolat příští týden. Za poslední dva týdny se v Ostravě vystřídala řada politiků - od premiéra Andreje Babiše a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (oba za ANO) po ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD).

„Nelíbí se nám to a protestovali jsme proti tomu. Při současné ceně je lepší si povolenky nechat. Nemůžeme ale zasahovat predátorsky, musíme ctít zákony a rozhodnutí majitele. Pokud peníze z prodeje zůstanou v Ostravě a použijí se tady, je to jeho rozhodnutí. Pokud by se ale peníze použily na něco jiného, tak je to pro stát problém," řekl HN Havlíček.

Již nyní se třeba z ostravské Liberty platí některé faktury za celou skupinu, Gupta rovněž nedávno získal polskou huť v Częstochowé, která je nyní s Ostravou propojená. Podle Havlíčka si vedení Liberty musí uvědomit, že potřebuje mít se státem dobré vztahy: ať už kvůli záruce, jíž poskytl EGAP, nebo kvůli pomoci státu při projektu nové ocelárny a stavbě nového připojení, bez níž by nemohla fungovat.

Ostravské huti se daří

Momentálně je na tom ale Liberty Ostrava dobře. Kvůli vysokým cenám oceli měla huť jen za první čtvrtletí letošního roku provozní zisk 1,6 miliardy korun a vyrobila 550 tisíc tun ocelových výrobků. A objednávky naznačují, že by to mohlo trvat i nadále. Jde o nejlepší čtvrtletí za poslední roky a nejlepší výsledek od doby, kdy v roce 2018 Gupta získal Ostravu od světové ocelářské jedničky ArcelorMittal jako součást balíku několika evropských hutí, včetně podobně velké rumunské Galati.

Hutě ve východní Evropě každoročně získávají z EU určité množství bezplatných povolenek, které by si jinak musely jako významní znečišťovatelé kupovat. Každá umožňuje vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého. Cena povolenek neustále roste: aktuálně stojí 44 eur, začátkem roku to bylo 25 eur. Ještě před třemi lety se povolenka pohybovala kolem osmi eur. Otevírá se tak prostor pro spekulace.

Zároveň musí všechny evropské hutě ke konci dubna vykázat, že mají potřebné povolenky, jinak musí platit pokutu. A přesně to hrozí Guptově další ocelárně v Rumunsku. Huť v Galati nyní žádné povolenky nemá, protože je Liberty Steel loni prodala za 100 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun). Podle informací HN Gupta prodal povolenky v době, kdy se jejich cena blížila 30 eurům.

Původně hodlala Liberty Steel situaci řešit půjčením části povolenek do Rumunska. Za normálních okolností by přesun povolenek mezi firmami ve stejné skupině nebyl problém. Gupta je navíc nezpochybnitelným majitelem obou oceláren.

Vše se ale děje v době, kdy jeho několik let budované ocelářské a hliníkářské impérium čelí vážné krizi. Místo další z pravidelně oznamovaných akvizic, kterou mělo být ovládnutí německého ocelářského gigantu ThyssenKrupp (jednání byla zastavena v únoru), přišel zásah, z něhož se Liberty Steel a mateřský holding GFG (Gupta Family Group) dosud nevzpamatovaly.

Nedůvěra bankéřů

Tím, co to všechno spustilo, byl začátkem března krach finanční skupiny Greensill, která zajišťovala Liberty provozní financování. Greensill platil za Guptu faktury jeho dodavatelům a Liberty tak zůstávala déle volná hotovost. Později za to firma zaplatila Greensillu úrok.

Tento model se zhroutil ve chvíli, když švýcarská banka Credit Suisse odmítla dále nakupovat krátkodobé dluhopisy vydávané Greensillem, z nichž se vše financovalo. Důvodem bylo přílišné propojení s podnikáním Sandžíva Gupty, které banky a pojišťovny začaly vnímat jako rizikové. Tomu se od té doby nepodařilo získat náhradu. Důsledkem je to, že po něm dodavatelé chtějí platby předem, a už po měsíci se to projevilo.

Guptova Liberty chce z ostravské huti vyvést povolenky za miliardy. Odboráři jsou tvrdě proti a chystají stávku

19. 4. 2021 ▪ 7 min. čtení

Jako první v dubnu požádaly o ochranu před věřiteli první tři Guptovy závody ve Francii, kde se vyrábí hliníkové díly pro automobilový a letecký průmysl. Insolvenční návrh je podaný i na jeho australské firmy. Viditelně největší problém hasí Gupta ve Velké Británii, kde měl dlouho pověst zachránce tamního ocelářství, neboť skupoval ztrátové ocelárny a vybudoval z Liberty třetího největšího výrobce oceli. Jiná indická ocelářská skupina Tata Steel, jež Guptovi přenechala část svých ztrátových podniků, ale nyní žaluje Liberty kvůli neuhrazeným dluhům.

Další problém představují pohledávky věřitelů spojené s Greensillem. Příští týden může být rozhodující, protože části věřitelů došla trpělivost a chtějí po soudu příkaz, který by britskou Liberty poslal do nucené likvidace.

Britská vláda zároveň již dříve odmítla Guptovu žádost o finanční podporu 170 milionů liber (5,2 miliardy korun) na provozní náklady a pokrytí ztrát. Odůvodnila to tím, že o peníze žádala GFG, jejíž strukturu britský ministr průmyslu Kwasi Kwarteng považuje za neprůhlednou.

Největším problémem GFG je její zadlužení. Podle deníku Financial Times, který se odvolává na Guptou připravovaný restrukturalizační plán, jsou aktiva GFG ve Velké Británii, Austrálii a Evropě zatíženy celkovým dluhem přes 3,5 miliardy dolarů. Po započtení závazků je hodnota skupiny jen 123 milionů dolarů. Pro Česko klíčový je údaj o tom, že ocelárny ve východní Evropě mají po započtení závazků negativní hodnotu. Stejně jako ocelárny ve Velké Británii.

Aby byla věc ještě komplikovanější. Gupta v roce 2018 získal potřebných 740 milionů eur (asi 19 miliard korun) na akvizici hutí od ArcelorMittalu od německé pobočky Greensilu. Za tuto půjčku skupině, která je nyní v insolvenci, Gupta ručí právě těmito hutěmi. Na předchozí dotaz HN nechtěla Liberty záruky komentovat. Jsou ale zjistitelné z britského obchodního rejstříku.

Podobně je v českých rejstřících dohledatelná další zástava z loňského listopadu, jež se týká dceřiné společnosti Liberty Engineering Products. Tato firma vyrábí ocelové díly a konstrukce a může v případě problémů fungovat i samostatně. Zástavu do výše 95 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun) drží německá Greensill Bank AG. Ta nyní kromě insolvence čelí kvůli finančním machinacím vyšetřování od německého regulátora. Kauza je politicky citlivá, protože v bance měla svoje investice řada německých měst a obcí.

Trable v Británii

Politickou bombou ale může být Guptovo podnikání i ve Velké Británii - a to nejen kvůli lobbingu bývalého premiéra Davida Camerona ve prospěch Greensilu. Od skotské regionální vlády Gupta třeba v roce 2016 získal při koupi hliníkárny ve Fort William a přilehlé vodní elektrárny garanci ve výši 575 milionů liber (téměř 18 miliard korun). Na základě ní potom vydal dluhopisy. Další stamiliony liber dostal Gupta v rámci covidové podpory.

Podobně získávala Liberty různé půjčky i v dalších zemích, včetně Česka. Vláda Andreje Babiše ale patřila k těm umírněnějším. Státní pojišťovna EGAP se zaručila za úvěr dvě miliardy korun, který poskytl Greensill. Podle odborářů však tyto peníze Liberty v Ostravě vůbec nevyužila. „Smyslem záruk Covid Plus je zajištění provozního financování a potřebné likvidity. Exportní pojišťovna EGAP si proto v této souvislosti vyžádala potřebné informace od banky i dlužníka,“ uvedl na dotaz mluvčí EGAP Jan Černý.