Kdysi dávno, pradávno, když lidstvo procitalo z absolutní negramotnosti a začalo se formovat jakési (kolektivní) vědomí, prvotní mýty nám říkaly, že jsme my lidé na světě z jednoho jediného důvodu: práce.
Pradávná generace prvotních bohů, starších než řecké báje a pověsti, starších než Egypt, se stává znavena násilným a únavným tvořením. Sumerský panteon se tak dostane k tomu, že si stvoří robotníky, kteří budou pracovat místo bohů, aby se oni mohli věnovat zahálce a nemuseli se nadále trápit a mordovat s udržováním stvoření, s oddělováním chaosu a řádu, s tím pradávným bojem.
A tak si stvořili entitu, která byla dost inteligentní na to, aby se dokázala sama udržovat a disponovala (dnes bychom řekli) jakousi omezenou umělou inteligencí, vhodnou k tomu, aby byla schopna plnit přání bohů, ale ne dost chytrá na to, aby jim do toho kecala: „A Ea stvořila člověka, na kterého uvalila práci bohů a osvobodila tak bohy“. To je jediná věta, která se zabývá člověkem, z celých těch 12 tabletů stvoření. A zároveň je to jasné jako facka: lidé jsou tu od toho, aby pracovali pro bohy, tečka.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
