Planeta AI nabídla pohled do přítomnosti a budoucnosti umělé inteligence. Promění se práce i společnost, lidé by ale neměli mít strach

Umělá inteligence není jen buzzword nebo prázdné slovo, které je v současnosti populární používat. Ukazují to reálné příklady z praxe českých a nadnárodních firem, které ji zapojují do svého byznysu ve stále větší míře. Jak konkrétně, s tím se zájemci o moderní technologie mohli seznámit díky konferenci Hospodářských novin Planeta AI. Více než dvě desítky řečníků v pražském planetáriu představily vyprodanému sálu, jakým způsobem umělou inteligenci nasazují a kam se technologie bude vyvíjet dál. Velmi často přitom narážely na to, že AI je nejen příležitost, ale také hrozba. Jak ale na pódiu prohlásil ekonom a filozof Tomáš Sedláček: „Bát se AI nemá smysl. Tím nic neovlivníte. Naopak musíte mít odvahu.“

Odvaha bude podle mnohých řečníků potřeba. Lidé by totiž měli pohlédnout pravdě do tváře a uvědomit si, že AI může výrazně přepsat dosavadní pravidla jejich zaměstnaní a celého pracovního trhu. „Kdybyste se mě před pár lety zeptali, jestli AI bude psát 30 procent kódu Microsoftu, tak bych řekl, že ne, ale děje se to,“ upozornil při svém vystoupení ředitel Centra umělé inteligence ČVUT Michal Pěchouček. Na něj navázal se svou prezentací o programovacích schopnostech AI Jan Romportl z Elin.ai: „Mezi roky 2027 a 2028 bude AI schopna naprogramovat to, co nejlepší inženýr ve firmě. Programátoři už jsou pastýři AI modelů, nedá se očekávat, že ta práce zůstane stejná,“ tvrdí odborník na umělou inteligenci Romportl.

Podle něj bude až 50 procent pracovních aktivit díky AI automatizovaných, to ale ještě neznamená, že dojde k jejich úplnému nahrazení. Lidé budou s AI často spolupracovat, což dokáže zvýšit jejich produktivitu. „Naučit se využívat AI je jako naučit se hrát na hudební nástroj. Do určité míry už to ale nepůjde. AI budeme brzdit,“ nastínil budoucnost při svém vystoupení. 

AI do velké míry také promění chování společnosti. S tím už se snaží inovativní firmy vypořádat a upravit podle toho svůj byznys. Vizi budoucnosti při nakupování představil například Michal Kecera, který má na starosti implementování umělé inteligence ve společnosti Rohlík. „Za pár let budou lidé nakupovat jinak. V budoucnu to bude konverzace. Pobavíte se s AI asistentkou, co vám chybí, co plánujete na víkend,“ popsal Kecera. Rohlík proto už nyní využívá chatbota, se kterým si mohou zákazníci o nákupu popovídat. „Když řeknete, že chcete grilovat, tak vám AI projde recepty a navrhne nákup. Když jste spokojený, tak to přidá do košíku,“ doplňuje Kecera.

S chatbotem, který poradí s nákupem, se mohou dnes zákazníci setkat také u společnosti Alza. To ale není jediný způsob, jak firma AI využívá. „Umělá inteligence dokáže předpovídat, co si kdo objedná, ještě před tím, než si to objedná. My víme dříve, že si objednáte pastu, než si ji ve skutečnosti objednáte,“ tvrdí Radovan Parrák, manažer Alzy pro data a umělou inteligenci. Na pódium ho doprovodil robot Adam. Ten divákům předvedl, že umí zamávat, zatleskat nebo si potřást rukou s moderátorem.

Umělá inteligence má také velké využití v oblasti bezpečnosti, například při analýze snímků z vesmíru, kterému se věnuje start-up SpaceKnow. S pomocí AI dokáže projít tisíce snímků a podívat se třeba, co se děje na vojenské základně v Íránu nebo v přístavu v Číně. Ve své databázi má start-up přibližně 600 tisíc lokalit, které dokáže analyzovat.

Na získávání dat z digitálních dokumentů a faktur zase využívá umělou inteligenci český technologický start-up Rossum AI. Jeho spoluzakladatel Petr Baudiš při svém vystoupení otevřel téma spolehlivosti umělé inteligence. Podle něj je také u AI problém, že se modely mohou nechat obalamutit informacemi zvenčí. 

Příležitost i hrozba. AI může mít na byznys stejné dopady jako industriální revoluce nebo internet

6. 10. 2025 ▪ 6 min. čtení

Ochrana dat a stínová AI

Bezpečné využívání AI a ochrana dat patřily mezi stěžejní témata řečníků z velkých společností jako Microsoft, Vodafone nebo Komerční banka. „Pravidla pro využití AI musí být. Máme dopředu definované, jaká data mohou Komerční banku opouštět,“ uvedla Jitka Haubová, členka představenstva a vrchní ředitelka Komerční banky.

Michal Stachník, šéf Microsoftu pro Česko a Slovensko, v souvislosti s tím upozornil na takzvanou stínovou AI. Podle průzkumu Microsoftu totiž až 90 procent lidí využívá AI v práci, firmy o tom ale často ani nemusí vědět. „Dejte lidem firemní AI, aby nepoužívali žádnou jinou. Každý do toho dává firemní data a to nechcete,“ varoval publikum.

Podobně se na toto téma dívá také Dalibor Kovář, partner odpovědný za oblast technologií a AI, v právní společnosti Havel & Partners. „Je potřeba jít tomuto trendu naproti. Klíčová hodnota je umožnit lidem jít co nejširší cestou, a ne cestou zákazů,“ vysvětlil ve svém vystoupení v panelu věnovanému regulaci umělé inteligence, při kterém společně s Patrikem Melišem-Čugou z poradenské společnosti PwC probírali podrobně také evropský AI akt a jeho dopady. 

AI mění pravidla hry 

Firmy by se podle řečníků měly vyvarovat zákazů, ale také tlaku na zaměstnance, aby AI využívali za každou cenu. Důležitá je podle nich spíše motivace. Právě toho se snaží dosáhnout například ve Vodafonu. „My máme online kanál, kde naši zaměstnanci sdílejí tipy o AI. Zaměstnance nemůžete k využívání AI donutit, musíte je inspirovat,“ popsala viceprezidentka Vodafonu pro firemní zákazníky Veronika Brázdilová.

Pro mnohé firmy je AI game changer a to platí i o průmyslových podnicích. Tam ale její využití naráží na řadu překážek. „Třetina české ekonomiky stojí na průmyslu, průmysl vyžaduje velmi specifický přístup od AI. Nemůže se stát, že zadáme prompt do AI a vyjedou nám dvě rozdílné odpovědi,“ popsal při svém vystoupení jeden ze zádrhelů Tomáš Froněk, vedoucí rozvoje prodeje pro střední a východní Evropu ve společnosti Siemens. 

AI také stále více promlouvá do novinářské práce. Pracují s ní například v TV Nova. AI umožňuje televizi mimo jiné lépe analyzovat data a díky tomu nasadit pořady nebo reklamy ve vhodný čas. Prosazuje se také ve zpravodajství, kde má ale stále své limity a je nutné ji kontrolovat. „Budoucnost médií nebude o tom, jestli AI použijeme, ale jak moudře ji dokážeme zkrotit,“ vysvětlil ředitel zpravodajství a publicistiky TV Nova Kamil Houska.