Jak podpořit rodiny? Opozice slibuje dvouměsíční rodičovskou i pro otce nebo příspěvek pro babičky

Dvě věci tlačí české politiky k větší podpoře rodin. Blížící se parlamentní volby a termín zavedení změn, na kterém se dohodly státy Evropské unie. Obě opoziční koalice, které mají podle průzkumů šanci odstavit po říjnových volbách od moci Andreje Babiše, ANO a sociální demokracii, lákají rodiny na novinky. Piráti a STAN slibují usnadnit zapojení otců do péče o děti. Blok Spolu, tvořený ODS, TOP 09 a lidovci, chce zase pomoct tam, kde se o děti starají prarodiče. Když Česko nestihne sladit zákony s Evropou do srpna 2022, hrozí mu sankce.

„Málokterá rodina je natolik zabezpečená, aby otec i matka mohli být na rodičovské dovolené a všichni by vyžili z jednoho rodičovského příspěvku,“ upozorňuje pirátská místopředsedkyně Olga Richterová. Její strana v koalici se Starosty proto navrhuje peněžitou pomoc v rodičovství. Nová dávka by odpovídala 70 procentům příjmů, dva měsíce by ji mohl pobírat ten z páru, který nečerpá klasický rodičovský příspěvek.

Richterová připomíná, že matky na rodičovské dnes nemají šanci držet krok s vývojem ve své profesi. A pokud se otcové rozhodnou zůstat s dítětem doma, přichází rodina často o značnou část příjmů. U navrhované peněžité pomoci by si mohli rodiče zvolit, zda budou dva měsíce doma oba, nebo se vystřídají. Ten, kdo navrhovanou dávku pobírá, by se také mohl v práci domluvit na zkrácení úvazku.

„Trochu to zboří mýtus na trhu práce, že jenom ženy chodí na rodičovskou, a pomáhá to i vztahu otce s dítětem,“ vítá nápad ekonomka z institutu Cerge-EI a Národohospodářské fakulty VŠE Klára Kalíšková. 

Změna ale musí přijít i bez předvolebního slibu opozičních stran. Vyžaduje ji evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, která s volnem pro druhého rodiče počítá. Jak ji promítnout do českých zákonů, připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle jeho tiskového oddělení se chystá prodloužení otcovské poporodní péče z týdne na dva, rozšíření okruhu příbuzných s nárokem na klasické i dlouhodobé ošetřovné nebo právě zavedení dvou měsíců volna pro každého z rodičů, aby se mohli vystřídat.

Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) uvádí, že návrhy projedná ještě současná vláda, nebo je může převzít budoucí ministr po volbách. Sankce hrozí Česku v případě, že zákony nestihne s evropskou směrnicí sladit do 2. srpna příštího roku.

Širší změny v rodinné politice vláda podle Kalíškové měla spojit s navyšováním rodičovského příspěvku. Ten se zvedl loni, po 12 letech. Místo 220 tisíc korun se nyní vyplácí 300 tisíc na dítě. „Část navýšení jsme mohli použít na standardní rodičovský příspěvek a část už mohla jít na příspěvek pro tatínky,“ prohlašuje ekonomka.

S tím, že by rodičovský příspěvek mohli pobírat i prarodiče, počítá ve svém programu koalice Spolu. „Mnoho babiček i dědečků nemůže v předdůchodovém věku najít práci, naopak mnoho matek by se rádo vrátilo do zaměstnání dříve, ale nechtějí dítě svěřit do péče cizí chůvě, nebo si ji nemohou dovolit,“ zdůvodňuje návrh předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Prarodič pobírající rodičovský příspěvek by měl hrazené odvody sociálního a zdravotního pojištění a doba péče by se mu započítala i do výpočtu penze.

Kalíšková upozorňuje, že už teď je možné, aby rodiče pracovali a příspěvek dali prarodiči, který s dítětem zůstane doma. „Z rodičovského příspěvku se stala dávka na péči. Lidé si do jisté míry mohou vybrat, jestli ji použijí k nahrazení výpadku příjmu, k zaplacení jiné pečující osoby, nebo třeba soukromé školky,“ vysvětluje ekonomka.

Blok Spolu se také zaměřuje na služby pro rodiny. Odmítá změny ve fungování dětských skupin a jejich přejmenování na jesle, které prosazuje ministryně Maláčová. „Chceme dětské skupiny zachovat a učinit je dostupnými ve všech regionech,“ říká Pekarová Adamová. Podpořit chce také individuální péči, tedy služby chův. 

Že je v této oblasti co zlepšovat, uvádí i Kalíšková. Stát umí dát rodinám štědrý příspěvek nebo daňové odpočty, do předškolní péče, družin nebo kroužků jde ale peněz málo.

Obě velké koalice mají v programech také evergreen větší flexibility v zaměstnání. Shodují se na nižším zdanění částečných úvazků, které si rodiče po návratu do práce volí, aby zvládali i péči o dítě. „U kratších úvazků bychom odstranili absurdně navýšené odvody na zdravotní pojištění, vyměřovacím základem by byl skutečný výdělek, nikoliv minimální mzda,“ říká pirátka Richterová.

Odstranit chce i takzvané body zlomu, které mohou ženy připravit o část mateřské, pokud odpracují třeba jedinou hodinu podle své pracovní smlouvy. Nebo o část rodičovského příspěvku, pokud nechají dítě mladší dvou let ve školce na víc než 92 hodin měsíčně. „Dávky by neměly být nastaveny zlomově ve stylu všechno, nebo nic,“ říká Richterová.

Matky vracející se z rodičovské pauzy podle Kalíškové čelí příliš vysokému daňovému zatížení, a domů tak přinesou třeba jen 10 tisíc korun čistého. „I v takové situaci často začínají pracovat. Vědí, že když budou další roky doma s dětmi, budou se do zaměstnání špatně vracet,“ podotýká ekonomka.