Stanjura z ODS by měl řídit ministerstvo financí. Jak chce zkrotit obrovský schodek rozpočtu? Co plánuje změnit?

Zásadně odmítají zvyšovat daně, slibují vyšší platy pro učitele, daňové prázdniny pro rodiny i vyšší vdovské důchody. I přesto koalice Spolu tvrdí, že se jí podaří výrazně srazit nynější obří schodek státního rozpočtu. ODS, TOP 09 a lidovci toho chtějí dosáhnout oživením ekonomiky, rušením národních dotací i propouštěním státních úředníků. „Za šest let šly běžné výdaje nahoru o 50 procent. To je hlavní problém státního rozpočtu. Nikoliv otázka daní, všechny návrhy, které jsem zatím slyšel, přinášejí jednotky miliard,“ říká Zbyněk Stanjura, kandidát koalice Spolu na ministra financí.

HN: Říkáte, že medvěda ještě neporcujete a nezabýváte se rozdělováním funkcí. Ale čistě hypoteticky, není řízení státní kasy pro příští vlády spíše za trest?

My to skutečně ještě neporcujeme, i když nám to mnozí nevěří. Máme nyní jiný úkol, potřebujeme vyhrát volby, potřebujeme, aby premiér byl z ODS, tedy Petr Fiala. A pak už on bude rozhodovat, kdo na jaké ministerstvo půjde, domlouvat se s našimi koaličními partnery, třeba i širší koalice. Ale nyní se musíme soustřeďovat na to, abychom měli tu příjemnější starost a mohli to rozhodovat.

HN: Je pro vás ministerstvo financí důležité? Budete ho chtít, pokud vyhrajete?

Já myslím, že bychom ho měli chtít. Zkušenosti z dvou vlád, tedy vlády Petra Nečase a Bohuslava Sobotky, ukazují, že pokud premiér a ministr financí nejsou z jedné strany, plodí to vnitrovládní spory. Ale záleží na tom, jaká bude politická realita.

HN: V rozpočtu státu chcete podle programu Spolu ušetřit 120 miliard korun za čtyři roky. Kandidát Pirátů a starostů na ministra financí Věslav Michalík říká, že jste to spočítali špatně, že tam takovou úsporu nevidí. Spočítali jste si to dobře?

Čísla jsou lepší než dojmy. A jsou jasná. Když se podíváme na běžné výdaje, je vidět, že náš rozpočet má problémy na výdajové stránce. V roce 2014 byly běžné výdaje 1,1 bilionu korun a v roce 2020 už 1,67 bilionu. Za šest let šly běžné výdaje nahoru o 50 procent. To je hlavní problém státního rozpočtu. Mluvili jsme o tom ještě dříve, než přišla covidová krize. Při sestavování každého rozpočtu jsme říkali, že je třeba šetřit, a dnes se problém jen prohlubuje. Pokud nezačneme úsporami, přijmeme logiku, že výdaje jsou v pořádku a problém je na příjmové straně. Jako by někdo přišel a řekl, že vyřeší hospodaření státu tím, že zvedne daně třeba o sto miliard.

HN: Jenže snahy o velké úspory obvykle ztroskotají na tom, že 80 procent výdajů jsou mandatorní, tedy dané, jako jsou důchody či platy úředníků. Jste připraveni na něco takového sáhnout?

Na důchody určitě ne, zákonná valorizace je určitě v pořádku, na to sahat nechceme. Výdaje státu se musí snížit v personální oblasti. Když se podíváme na platy, tak vzrostly z roku 2014 z 96 miliard na 151 miliard v roce 2020. Potřebujeme rušit agendy, snižovat počty úředníků, tím pádem některé můžeme zaplatit lépe než dnes, ale celkový objem se musí snížit.

HN: Podle programu chcete propustit 13 procent státních zaměstnanců. To je napříč resorty?

Ano, to je minimum, které jde napříč resorty. Začít můžeme třeba u financí. Šest set úředníků na kontrolu EET, můžeme zmínit MPSV, kde neustále bobtnají nejen úřady, ale i centrály úřadu práce nebo České správy sociálního zabezpečení. Takto musíme jít úřad od úřadu. To se ufinancovat nedá.

Komentář Julie Hrstkové

Vyrovnaný rozpočet si vyžádá větší zásah než digitalizaci a redukci úředníků

11. 10. 2021 ▪ 3 min. čtení

HN: Na druhou stranu počítáte se zvyšováním platů třeba u učitelů. To se také promítne do rozpočtu.

To ano, počítáme se zvýšenými prostředky do školství, mezi 280 až 300 miliardami. To považujeme za budoucí klíč ekonomického úspěchu České republiky.

HN: Ale je to další výdaj. Stejně jako dvě procenta na obranu, která slibujete.

Ano, vím, že je to složité.

HN: Kde chcete tedy peníze vzít?

Určitě ne ze zvýšených daní. Všechny návrhy, které jsem zatím slyšel, stejně přinášejí jednotky miliard. Příznačné je, když jsme snížili daň z příjmů, všichni nás za to kritizovali, ale nikdo z těch kritiků nenavrhuje vrátit to zpět. Nikdo, ani ČSSD. To znamená, že to byl správný krok.

HN: Je pro vás reálné zvyšovat spotřební daně, DPH?

Spotřební daň se bude zvyšovat u tabáku, což je částečně harmonizace v rámci EU, není tedy úniku. Ale to jsou opět jednotky miliard. Připouštíme jedinou novou digitální daň. V žádném případě ovšem ne to české národní řešení, které se má nyní hlasovat. To je hrozně nebezpečné pro naše exportéry. A zase to bude přínos tři nebo pět miliard. Nevylučuji nějaký pohyb v tom mixu, ale celkové daňové zatížení bychom zvedat nechtěli. Navrhujeme stanovit daňovou brzdu, což by měl být takový varovný prst na politiky, kteří chtějí zvyšovat daně. Když budou chtít zvýšit, musí někde ubrat. Loni byla nejvyšší daňová kvóta v historii České republiky. To znamená, že stát má nejvyšší daně v historii a nejvyšší deficit. A pořád nemá dost.

HN: Jiné daně měnit nebudete?

Ještě chceme snížit daně na ekologicky šetrné produkty a služby, což nám připadá jako správná ekonomická motivace. Chceme snižovat délku odpisů u elektromobilů, dobíjecích stanic. Podstatné ale je, že chceme dělat změny jednou za volební období, ne mít daňový balíček 2018, 2019 a 2020. Podnikatelé volají po stabilitě daňového prostředí.

HN: Nabízí se zúžení tří daňových sazeb u DPH nebo přesuny zboží mezi sazbami. Uvažujete o tom?

Je to jedna z variant, ale museli bychom to dopočítat. Ministerstvo financí nám pořád tvrdí, že není schopno určit, kolik se z které sazby vybere. Pro mě je to ale neuvěřitelné, když vidím formulář DPH, který podnikatelé vyplňují a posílají státu každý měsíc. Tam jsou největší možné pohyby, protože DPH je nejvýnosnější daň. Ale nemyslím si, že bychom základní sazbu měli zvyšovat, to určitě ne.

HN: Vraťme se ještě k tomu, kde chcete ušetřit oněch 120 miliard v rozpočtu. Jen snížením počtu úředníků?

Chceme snižovat počty národních dotačních titulů. Jen neinvestiční dotace podnikatelským subjektům jsou letos v rozpočtu sto miliard. Byl bych pro, kdyby nebyly žádné národní dotace, to ale není reálné. Kdybychom vzali polovinu, je to 50 miliard. Pak digitalizací, úsporou, rušením agend, tím způsobem jsme schopni uspořit až sto, 120 miliard. Chceme podporovat ekonomický růst, aby rostly daňové příjmy při nastavených sazbách. Výdaje musí růst pomaleji než příjmy, to je jediná cesta, jak nůžky zase zavírat k sobě.

HN: Jaké dotace by se podle vás měly rušit? Můžete uvést nějaký příklad, kdy by nevadilo, že se dotace škrtnou?

Já bych poškrtal skoro všechny. Můžeme začít u toho nejznámějšího, dotace na jízdné, ale všechny ostatní dotační tituly jsou nespravedlivé. Je z toho regulérní průmysl. Od toho, kdo připravuje žádosti, kdo je kontroluje, kdo je administruje, kolik úřadů chodí kontrolovat, to není jen jeden. Tento neproduktivní průmysl by se měl zmenšit. A bude to úkol na každého ministra, aby našel ve svém resortu konkrétní dotační tituly a poškrtal je. Potřebujete plán a odvahu, ale nejtěžší bude to prosadit, protože u každého dotačního tituly se objeví ti, kteří jsou příjemci, budou mít i dobré argumenty, ale když jim dáme za pravdu, nezrušíme nic.

HN: Co by se podle vás mělo dál dotovat?

Třeba vodohospodářské stavby pro malé obce, ty vůbec nemají šanci z vlastních rozpočtů, aby budovaly kanalizace, vodovody a podobné věci. To je mimo jejich investiční možnosti. Ale mělo by se to také lépe plánovat, ne podle toho, kdo má nejlepší poradenskou firmu, kdo ví přesně, jak se to hodnotí. Mnoho z nás s tím má zkušenosti z vlastní praxe, když máte dobrou firmu, přesně vědí, co chtějí hodnotitelé slyšet, co přesně hodnotí. Někdy rozhoduje i to, jestli projekt dělá tým lidí s řídicí strukturou, nebo jeden člověk. Podle mě by to nemělo hrát roli, je to úplně jedno, ale takto se velmi často rozhoduje.

HN: Jaká je vaše představa budoucího Česka? Jak by mělo vypadat a v čem vynikat?

Chceme zvýšit hlavně peníze do školství. To je pro nás skutečně priorita. Učit žáky a studenty, aby se orientovali v kontextu, to je na změnu systému, která se nepovede za jedno volební období. Ubrat látku, probouzet schopnosti, učit věci v kontextu a podporovat inovativní věci. Přece není normální, když mezi mladými lidmi jako ideální zaměstnavatel vyhrává buď stát, nebo velká korporace. To mi přijde zvláštní, je hrozně malá motivace zkusit něco sám, nějaký start-up. Někdy se může ukázat, že to nemělo smysl, ale měli bychom to podporovat.

HN: ODS chce usnadnit podnikání. V programu máte, že snížíte počet odpisových skupin. Chcete ještě nějaké další úpravy?

Snížit papírování. Je jedno, jestli jste malá, nebo velká firma, pořád něco vyplňujete a lhůty jsou šibeniční. Dobrou ukázkou je covid. Dlouhodobě tvrdíme, že jsme měli použít model jako v Rakousku nebo Německu. Každý měsíc nebo jednou za čtvrt roku odevzdávají plátci přehledy o svých tržbách státu. Stát ví všechno a pořád se něco vyplňuje. Mnozí to vzdali, u osmé otázky, desátého políčka si řekli, že raději použijí rodinné úspory, aby firmu zachránili. Navíc se na podnikatele pořád někdo kouká jako na podvodníky. Náš systém je vlastně nepřátelský. Mám na stole pár příkladů, kdy firmy zaplatily o den později, ale sankce je sto procent podpory, nikoliv 0,1 jako normálně. V Německu dostávali lidé zálohy, když podali žádost, aby nezkrachovali. První byla důvěra, až poté kontrola a sankce. Když zaměstnáte jednoho zaměstnance, proč musíte psát na zdravotní pojišťovnu i na sociálku? Proč to pojišťovna nepošle? Proč berňák neposílá účetní závěrku na obchodní rejstřík?

HN: Budete tedy chtít úřady přesvědčit, aby si sdílely dokumenty?

My jim to nařídíme, přesvědčovat nemá smysl. Musí skončit stav, kdy je vláda resortní. To nejvíc vyčítám Andreji Babišovi, že on je ředitel a ministři náměstci. To je špatně, vláda má fungovat jako celek. Přijde mi potupné, jak ministři chodí žadonit o peníze na ministerstvo financí, střídají se tam jak na orloji. Také se bavím s malými podnikateli, takže vím, jak pořád musí něco vyplňovat. Třeba kontrolní hlášení DPH, proč je limit pro podání už 10 tisíc korun plnění včetně daně? Karuselové obchody, proti kterým je namířeno kontrolní hlášení, dělají firmy s obratem 10 tisíc? Asi ne. Jsou to věci, které podnikatele odhánějí od poskytování služeb a prodeje výrobků k papírování.

HN: Váš program je hodně bodový, chybí tam třeba konkrétní čísla k navrhovaným opatřením. Budete ho ještě rozšiřovat?

Většinu máme spočítanou. Třeba daňové prázdniny pro mladé rodiny po dobu rodičovské nebo pro ty, co mají tři a více dětí. To nám vyšlo na 6,5 miliardy korun za rok. Chceme v daňovém systému udělat jako vítěze rodinu. Chceme, aby lidé mohli svým rodičům posílat jedno procento hrubé mzdy, odečtené ze sociálního pojištění, aby rodina držela při sobě a aby stát ocenil rodinu s více dětmi. Ve prospěch rodiny je i dobrovolný společný základ pro důchod, který chceme zavést v rámci penzijní reformy. Tedy pokud je žena nebo muž doma, věnují se výchově dětí, tak si mohou příjmy druhého rozdělit na půlku. Je to i ochrana žen, které pak velmi těžko dohánějí výpadek příjmů.

HN: Chcete také řešit nízké vdovské důchody. Jak?

Určitě se musí zvýšit. Ta částka je strašně nízká, lidé tomu po smrti partnera ani nemohou věřit. Je to třeba dva tisíce korun měsíčně po dobu jednoho roku za člověka, který celý život pracoval. Je to jako urážka. Bavíme se o tom s lidmi ze sociální oblasti, já osobně bych tu částku zvednul dvakrát.

HN: Co říkáte na program Pirátů a STAN? Třeba na to, že chtějí nalít za čtyři roky vlády bilion korun do ekonomiky?

Rád bych věděl, co tím bilionem vlastně myslí. Když si vezmeme současné kapitálové výdaje plus evropské peníze z rozpočtu, tak už jste za čtyři roky na 1,3 bilionu korun. Musel bych mít víc podrobností. Navíc důležité je, kam je chtějí nalít. Slyšel jsem i o kombinaci se soukromými investicemi, tak pak je ta suma jednoduchá. To už je asi splněno.

HN: Je něco, co mají Piráti a STAN ve svém programu, vy nikoliv, ale přijde vám to jako dobrý nápad?

Nic takového jsem zatím nenašel, to se tedy omlouvám. Logicky jsou programy obecné, třeba ten bilion korun do ekonomiky, ale chce to větší debatu. Naopak považuji vyloženě za blbost zvýšení daně z nemovitosti, když je to příjem obcí. Proč to dělat centrálně, když obce dnes mají možnosti, jak zvýšit daně až na pětinásobek? Jistě, když se to udělá centrálně, je to jednodušší.

HN: Piráti a STAN chtějí zvýšit firemní daně, což vy odmítáte. Jste připraveni na nějaký kompromis?

Ne. Je to jedna z posledních výhod, kterou naše firmy mají v konkurenčním boji s podniky z Evropské unie. Pokud nechceme, aby jedinou naší výhodou byly nízké mzdy. A to nechceme. Ale když se podíváme na výnos firemních daní, je to necelých 180 miliard korun za rok. Když zvedneme tuto daň o dva procentní body a vezmeme si, že státu z toho jde 70 procent, je to pár miliard navíc. Má cenu s podnikateli kvůli tomu bojovat? Podle mě ne.

HN: Připouštíte kompromis tedy spíš u daňových odpočtů?

To určitě. Spíš než o kompromisu bych mluvil o nějaké debatě.

HN: Co říkáte na záměr Pirátů a STAN zvýšit daň z těžby nerostných surovin?

Zní to dobře, ale jsou to opět jednotky miliard. Asi dva roky se projednával horní zákon, takže teď ho znovu otevřít, to bude strašně složitá debata.

HN: Jaký je váš plán pro energetiku? Chcete další jaderný blok v Dukovanech i zachovat dosavadní mix. Žádné změny nechystáte?

Dukovanský blok je potřeba, ale je to náhrada za část výkonu. Chceme proto navýšit obnovitelné zdroje, ale rozumně. Energetický mix chceme, ale jiný, než je teď.

HN: Bavíme se hodně o průniku vašich programů s Piráty a STAN. Ale volby mohou dopadnout jinak. Vy si osobně dovedete představit spolupráci s ANO?

Ne.

HN: Ani kdyby v čele hnutí ANO nestál Andrej Babiš?

Co je ANO bez Babiše? Nic. Prostě to nepřichází v úvahu. Sedm a půl roku s nimi bojujeme, to nepřichází v úvahu. Dopadli bychom jako ČSSD, to by byla sebevražda.

HN: Podle vás není v ODS křídlo, kterému by to zase tak nevadilo? Mluví se o pragmatickém Martinu Kubovi.

To píší novináři. Já tam žádné takové křídlo nevidím. Znám kandidáty, lídry a mohu říct, že je to nespravedlivé. Zajímavé je, že když pirátský předseda Ivan Bartoš řekne, že to s ANO vidí čím dál složitější, nic se neděje. To říct ODS, tak jsou všude titulky, že jsme s ANO domluvení.

HN: Žádná varianta s ANO tedy vážně neexistuje? Ani když volby nedopadnou, jak byste chtěli?

Dopadne to dobře. Chceme vyhrát. Máme do voleb ještě kus cesty. Nepodceňuji průzkumy, ale voliči se rozhodují v posledních 14 dnech. Fakt věříme, že vyhrajeme.