Před patnácti lety bylo v módě spojení „tupé škrty“. Levice včetně o prezidentský post usilujícího Miloše Zemana tak označovala snahu tehdejší vlády Petra Nečase ozdravit v době evropské dluhové krize státní rozpočet plošným omezováním výdajů, přičemž příjmová strana rozpočtu zůstala bokem.
Současná vláda Andreje Babiše sestavuje rozpočet podle jiné logiky. K alespoň částečnému splnění volebních slibů musí výdaje zvyšovat, a protože příjmy ani v době solidního ekonomického růstu tempu utrácení nebudou stačit, „zbytek“ v řádu stamiliard si prostě „tupě půjčí“, výrazně tím navýší dluh, a tedy i náklady na jeho obsluhu, a dál pojede po vyjetých kolejích.
V rámci přestřelky s opozicí při protlačování zákona o rozpočtových pravidlech, kterým si vláda uvolnila ruce, to potvrdila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová, když opozičním politikům oprávněně vytkla, že oni by také nedokázali významně snížit deficit, když 95 procent rozpočtových příjmů jde na mandatorní výdaje.
Co se dočtete dál
- Jakou novou kategorii výdajů si vláda vytvořila.
- Kam vystoupaly mandatorní výdaje a proč bude hůř.
- Jakou reálnou váhu mají vychvalované úspory.
