Zatím je zde staveniště, kde z hlíny trčí do vzduchu betonové sloupy, za nimiž jsou vidět malebné Beskydy. Do roka a do dne by však v průmyslovém parku v Ostravě-Mošnově měla vyrůst další obrovská hala. Pod její střechou s fotovoltaickými panely začnou zaměstnanci švédsko-švýcarské nadnárodní skupiny ABB vyvíjet a vyrábět robotické linky a opravovat roboty z celé Evropy. Jak uvádí ředitel české pobočky ABB Vítězslav Lukáš, korporace se sídlem v Curychu, která jiným průmyslovým podnikům pomáhá s automatizací, do vybudování centra nalije 300 milionů korun.
V rámci celého koncernu jde o významnou investici. „Taková centra máme nyní pouze dvě na světě, jedno je v Michiganu a druhé v Šanghaji,“ řekl pro HN Lukáš. Pro Ostravu i pro Moravskoslezský kraj je to další možnost, jak ukázat, že region dokáže přilákat firmy s vysokou přidanou hodnotou. „Dá se to považovat za milník rozvoje regionu v tom smyslu, že může rozvíjet znalostní ekonomiku, ekonomiku založenou na vědě,“ zahájil oficiální „poklepání na základní kámen“ centra primátor Ostravy Tomáš Macura.
Nové robotické centrum bude stát na třech „nohách“. Jednak se tam budou vyvíjet a konstruovat robotické buňky a linky, především pro subdodavatele v automobilovém průmyslu. K tomu chce ABB využívat nejmodernější technologie, například strojové učení, ale také automatické linky. „Zde vyvíjené a vyráběné robotické buňky najdou uplatnění po celé Evropě, od Velké Británie přes Španělsko po Německo. Budeme tady pracovat také na projektech spojených s lehkou výrobou, konkrétně v oblasti plastů,“ přibližuje Lukáš.
Dále se do haly, která bude mít 12 tisíc metrů čtverečních, přesune globální centrum ABB pro opravy a repase robotů. To už v Ostravě funguje, v nové hale se však podle Lukáše významně rozšíří. „Trvale rozšiřujeme typy robotů, které vracíme zpátky do života. Dávno už to není jen automotive, především v zemích na západ od nás se roboti využívají například v potravinářství, ve výrobě plastů nebo hraček,“ tvrdí Lukáš.
A nakonec se centrum rovněž zaměří na hi-tech výrobu a vývoj tzv. robotických periferií. Jde například o součástky na konci robotického ramene, jako jsou pneumatická chapadla, vakuové přísavky či kamerové systémy.
Zpočátku by v centru ABB v Mošnově mělo pracovat 120 lidí, podle Lukáše ale nejde o konečné číslo. Stejně jako počet pracovníků se má postupně rozšiřovat také budované centrum. Hala má být podle šéfa české pobočky ABB nízkoenergetická, její střechu pokryjí zmiňované fotovoltaické panely. A v areálu by firma chtěla postavit rychlonabíječky pro elektromobily. „Primárně budou pro nás, ale jednáme s průmyslovým parkem, jak by se to dalo rozšířit i pro další firmy,“ uvádí Lukáš.
ABB by pro dopravu chtělo využívat železniční terminál, který se v průmyslové zóně staví. Od příštího roku by do Mošnova, kde je také letiště, měly jezdit nákladní vlaky. To se bude hodit nejen ABB, ale i dalším firmám, které už obsadily haly v průmyslové zóně, jejíž pozemky vlastní město Ostrava. Fungují zde například německá Mahle Behr, jež tady pro auta vyrábí klimatizace a chladiče, nebo jihokorejská Plakor, která tu produkuje plastové díly pro automotive.
Vedle německých firem Siemens a Kuka či japonského Fanucu patří ABB k nejdůležitějším dodavatelům robotů na světě. Podle zprávy World Robotics 2020 se loni na světě prodalo 373 tisíc kusů robotů. Hodnota globálního trhu robotů včetně prodeje softwaru, příslušenství a služeb byla loni přes 40 miliard dolarů.
České firmy loni odebraly celkem 2624 robotů, což bylo v počtu nových instalací 15. místo na světě. Téměř dvě třetiny všech nových robotů připadají na automobilový průmysl, kde je v průměru přes 600 robotů za 10 tisíc zaměstnanců – tedy asi desetkrát více než u jiných odvětví. Podle dřívějšího vyjádření Lukáše pro HN bude automatizace pokračovat, protože hlavně pro subdodavatele to bude jediný způsob, jak si udržet při nízkých maržích dostatečnou ziskovost.
Svět se nevrátí před covid, musíme myslet dopředu. Klíčová vlastnost bude zvídavost, říká český šéf kolosu ABB
Nadnárodní skupina ABB podniká v Česku od 90. let. Průmyslové technologie vyrábí pro zákazníky v energetice, průmyslu, dopravě či infrastruktuře. V Česku zaměstnává přes tři tisíce lidí a má výzkumná centra a výrobu také v Praze, Brně, Mostě, Plzni a Jablonci nad Nisou. V Ostravě firma vyvíjí software, konstruuje strojní zařízení, uvádí do provozu elektrické systémy, řídí dodavatelský řetězec apod.
„Rozsahem záběru na Ostravsku jsme špičkou v rámci celé ABB. Máme velmi silné robotické jednotky i jinde, ale svou komplexitou je tato unikátní. Naše programy tu zahrnují sofistikovaný vývoj, například laserových robotických aplikací,“ míní Lukáš. V roce 2019 firma v Česku utržila přes 12 miliard korun. Celosvětově koncern zaměstnává přes 100 tisíc lidí a působí ve 100 státech. Za rok 2020 utržil více než 26 miliard dolarů (přes 542 miliard korun).
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
