Radní ČNB zaskočily vysoké ceny nemovitostí i nebývalý boom u hypoték, prozrazuje záznam z květnového jednání

Za tři roky vyskočily ceny domů a bytů v Česku o více než třicet procent, což bylo třetí nejrychlejší tempo v EU. Meziroční nárůst pak podle Eurostatu ke konci loňského roku činil devět procent, a byl tedy čtvrtý nejvyšší v unii. A zdražování zdaleka nekončí. Růst cen nemovitostí je tak výrazný, že zaskočil i členy bankovní rady České národní banky v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem. Alespoň se to píše ve včera zveřejněném záznamu z jednání českých centrálních bankéřů z 27. května. Radní ale zaskočila i další věc – jak obrovské objemy peněz si lidé na bydlení půjčují.

Záznam uvádí, že ekonomové nejspíše dostatečně nedocenili význam okolností spjatých s pandemií. Mezi ně zařadili poptávku po větších bytech, po bydlení mimo větší města nebo po rekreačních nemovitostech. Zveřejněný záznam sice neuvádí konkrétní výroky členů bankovní rady, ale leccos naznačil Rusnok po tiskové konferenci z konce května. „Nečekali jsme, že v pandemii a v recesi bude spirála stále směřovat vzhůru. Nejsme ale zdaleka jedinou evropskou zemí, kde se tomu tak děje,“ uvedl guvernér ČNB. Uznal ale, že tempem růstu Česko většinu evropských zemí předčí.

Komentář Julie Hrstkové

Stačí pár měsíců a hypotéky se stanou problémem všech. Jako za finanční krize

31. 5. 2021 ▪ 3 min. čtení

Mezinárodní srovnání vychází z dat ze závěru loňského roku. Od té doby v Česku vyšlo několik statistik, které dokládají, že růst cen nepolevuje. Třeba podle nemovitostního start‑upu Reas i portálu Bezrealitky.cz vzrostly průměrné ceny bytů v Praze v letošním prvním čtvrtletí meziročně zhruba o desetinu. Průměrná cena za metr čtvereční se podle Bezrealitky.cz poprvé přehoupla přes 100 tisíc korun. Cena za metr nového bytu v Praze se pak podle dat poradenské firmy Deloitte ke konci dubna vyšplhala na 125 400 korun, což bylo meziročně o 8,4 procenta více. Ceny ale rostou i mimo hlavní město.

Podle zprávy o finanční stabilitě, kterou vydala ČNB, porostou ceny bytů a domů i nadále. Meziroční tempo má podle jejich scénáře klesnout zhruba ke třem procentům na konci roku, v dalších letech by se mělo ustálit na jednom až dvou procentech ročně. Radní zároveň soudí, že v Česku došlo k nadhodnocení cen bytů – pro domácnost s mediánovými příjmy o 18 procent, v lokalitách s vysokým podílem investičních bytů i o více než 25 procent.

Bankovní rada se na jednání shodla na tom, že ke stabilizaci cen může v mnohem větší míře přispět podpora nabídky na trhu rezidenčních nemovitostí než nějaké opatření samotné ČNB. Někteří radní se nicméně domnívají, že by k požadované stabilizaci cen mohlo pomoci i vyšší zdanění bydlení pořizovaného jako investice. To by podle nich ale pomohlo jen částečně.

Radní zároveň zarazil i boom poskytovaných hypotečních úvěrů. Za celé první čtvrtletí prodaly banky podle dat Fincentra Hypoindex hypotéky v objemu 99,6 miliardy korun, což znamená meziročně zhruba osmdesátiprocentní nárůst. A radní předpokládají, že vysoké měsíční objemy budou banky hlásit i v nadcházejících měsících. Na jednání zazněl názor, že hypotéky jsou pro banky klíčovým produktem, proto podle radních budou chtít banky nadále úvěrové portfolio navyšovat. Změnu může přinést novela zákona o ČNB, kterou 1. června podepsal prezident Miloš Zeman, ta jí umožňuje stanovovat podmínky pro získání úvěru na bydlení. Doposud mohla dávat bankám pouze doporučení.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka je ale předčasné předvídat, jestli ČNB něco změní, nebo ne. „Základní problém však není vysoká poptávka, ale velmi slabá nabídka. ČNB musí zůstat obezřetná a zároveň musí vidět, že kvalita poskytnutých hypoték je stále velmi vysoká a míra delikvence u těch stávajících je naprosto zanedbatelná a neskutečně nízká i ve srovnání s vyspělým světem,“ uvedl.