Prodej Avastu jeho zakladatele posune v žebříčku nejbohatších Čechů. Kučera s Baudišem vydělají desítky miliard

Bezpečnostní programy jejich firmy používá skoro půl miliardy lidí po celém světě. Jména zakladatelů pražské antivirové společnosti Avast zná ovšem málokdo. Eduardu Kučerovi a Pavlu Baudišovi to nejspíš příliš nevadí. Vždy vystupovali nenápadně a nejspíš na tom nic nezmění ani již potvrzený odprodej jejich společnosti americkému konkurentovi NortonLifeLock, na němž by oba jako významní akcionáři Avastu měli slušně vydělat.

Na začátku přitom Kučera s Baudišem své firmě prorokovali jen tři roky existence. 

První virus na disketě

Avast začínal podobně jako slovenský Eset či ruský Kaspersky Lab. Kučera (68) s Baudišem (61) se stejně jako zakladatelé těchto firem už na sklonku 80. let pustili do výzkumu počítačových virů. Dohromady je dala práce v někdejším Výzkumném ústavu matematických strojů.

Nápad na vytvoření antivirového softwaru dostal v roce 1988 Baudiš. „Viry se tehdy šířily na nakažených disketách a někdo mi takovou disketu tehdy přinesl ukázat. Byl jsem zvědavý, jak virus pracuje, a podařilo se mi vytvořit i program, který byl schopný ho odstranit,“ uvádí mladší z dvojice, který v začátcích Avastu působil jako jeho technologický mozek, zatímco Kučera měl na starosti byznys.

Do toho se ale pozdější úspěšní podnikatelé za komunismu pouštět nemohli, a tak se rozvojem antivirů nejprve zabývali pod hlavičkou družstva Alwil. Ke vzniku vlastní firmy pod původním jménem Alwil Software došlo v roce 1991. „Když jsme ji zakládali, mysleli jsme, že může vydržet tak tři roky. Tři roky nebudeme mít žádné šéfy, tři roky budeme moct chodit do práce, kdy chceme,“ svěřoval se před lety v rozhovoru pro DVTV Kučera. 

Společnost se ale začátkem devadesátých let rychle uchytila, a tak nebyl důvod, proč by musela končit. Na českém trhu zatím chyběli zahraniční konkurenti, a tak její antivirus slavil úspěchy. Hlavními klienty byly tehdejší státní podniky. Pak ale přišla privatizace a noví zahraniční vlastníci začali dávat přednost antivirovým dodavatelům z ciziny.

Avast potvrdil, že americká společnost NortonLifeLock jedná o jeho převzetí. Akcie reagují prudkým růstem

15. 7. 2021 ▪ 2 min. čtení

Tvrdým konkurentem byl zvláště nynější byznysový nápadník Avastu, americký Norton, který ještě nesl původní jméno Symantec. Ten tehdy v Česku rozjel agresivní cenovou politiku, jíž nemohl tehdejší Alwil konkurovat. Tuzemské firmě tak klesaly příjmy, náklady se ale kvůli nutnosti rozvíjet programy určené na ochranu nových zařízení naopak zvyšovaly.

„V letech 2000 až 2002 to vypadalo, že zkrachujeme. Do té doby jsme si představovali, že budeme mít takovou rodinnou firmu, která bude dodávat služby po Česku. Pak jsme si ale řekli, že je jedno, jestli vyvíjíte programy pro pět lidí nebo sto milionů, a rozhodli se jít do světa,“ uvedl v minulosti Kučera. Jeho firmu už tehdy podle jejího hlavního antivirového produktu všichni označovali jako Avast.

Stačí, když zaplatí jen pár procent uživatelů

Byznysový model, který pražskou firmu tehdy zachránil, nese jméno freemium a jeho průkopníkem byl dlouholetý rival Avastu, brněnské AVG. Obě firmy se více soustředily na spotřebitele a začaly jim nově dávat na výběr: buď budete naše programy používat zdarma, nebo nám zaplatíte za jejich rozšířenou verzi. Lákavá nabídka bezplatných antivirů tehdy Avastu i AVG otevřela dveře na nové trhy na všech kontinentech. Českým společnostem se přitom takový byznys vyplatil, protože stačilo, aby jim za služby platily jen jednotky procent uživatelů.

Díky tomu se Avast s AVG záhy probojovaly mezi největší antivirové firmy světa a začaly pokukovat po burze, kde by posbíraly kapitál na další expanzi. Do primárního úpisu akcií (IPO) se z dvojice jako první pustilo AVG, které v roce 2012 vstoupilo na newyorskou burzu NYSE. Baudišova a Kučerova společnost ho chtěla napodobit. Tehdejší situace ovšem úpisům technologických firem na burzách nepřála, a tak z plánu vstupu na americký Nasdaq nakonec sešlo. To se nakonec pro Avast ukázalo jako výhodné.

AVG se muselo ohlížet na burzovní regulace a pravidelné reportování svým akcionářům, vedení Avastu mělo naopak volné ruce v provádění zásadních byznysových rozhodnutí. I proto byl pražský podnik v porovnání s brněnským konkurentem ziskovější, i když měl nižší obrat.
Za to mohl Avast vděčit především svému šéfovi Vincentu Stecklerovi. Najatý americký manažer v čele firmy v roce 2009 nahradil Eduarda Kučeru, který si ale spolu s Baudišem ve společnosti udržel významné menšinové podíly.

O přetahování dvou českých podniků v globálním antivirovém byznysu s oblibou psala média a dlouho se spekulovalo, že se rivalové nakonec spojí. K tomu došlo v létě 2016. Pražský Avast tehdy za nákup brněnského konkurenta vydal 1,3 miliardy dolarů (tehdy 32 miliard korun), stáhl AVG z newyorské burzy a pustil se do sjednocování bezpečnostních programů.

Spojení podniků bylo přirozené. AVG vládlo anglicky mluvícím trhům, Avast byl zase silný v „neanglickém“ zbytku světa. Akvizice tak pozici obou partnerů posílila. „Je lepší, když jste větší. To vám pak tolik nehrozí, že vás vytlačí všichni ti velcí hoši od konkurence,“ říkal tehdejší šéf Avastu Steckler, jehož v čele firmy předloni vystřídal její dlouholetý technický ředitel Ondřej Vlček. Letos v červnu pak přišla smutná zpráva, že Steckler zahynul při autonehodě v Kalifornii.

Spojený podnik, který loni utržil přes 19 miliard korun, dokázal lépe čelit především novým dravým konkurentům z Číny. Začal ho ale dusit obří dluh, který při koupi AVG vznikl. Avast si na akvizici půjčil celkem 1,7 miliardy dolarů − většinu sumy spolkl samotný nákup, zbytek pak umoření předešlých dluhů obou společností.

Analytici proto očekávali, že se bude chtít firma podobného břemena brzy zbavit a zamíří na burzu pro čerstvé peníze.

K tomu nakonec došlo v květnu 2018, kdy byl Avast na londýnském akciovém parketu oceněn na 3,4 miliardy dolarů a postaral se o jeden z největších primárních úpisů technologické firmy v britské metropoli.

Dolaroví miliardáři

Už před IPO se Kučera s Baudišem řadili mezi 10 nejbohatších Čechů. Burzovní vstup ale jejich jmění ještě významně navýšil, což dvojici vedlo k investování do nových byznysových projektů a pozdějšímu dosažení mety dolarových miliardářů.

Baudiš je bohatší. Magazín Forbes nyní jeho majetek odhaduje na 51 miliard korun, za což tento fanda geocachingu vděčí hlavně téměř 25procentnímu podílu, který si stále drží v antivirové firmě. Kučera oproti tomu ještě před IPO velkou část akcií prodal. Nyní tak vlastní necelou desetinu Avastu a jeho jmění podle Forbesu dosahuje 29 miliard korun. 

Hodnota antivirové firmy minulý měsíc vylétla o 18 procent na 184,5 miliardy korun. Od investice Nortonu analytici očekávají, že Avast ocení na částku, která může být dokonce ještě vyšší. Pro Baudiše a Kučeru to znamená, že by na transakci mohli dohromady vydělat až desítky miliard korun.

Oběma může takový výdělek sloužit k dalším společným investicím. Ty dvojice realizuje v rámci takzvaného family officu R2G, který vedle jejich peněz spravuje i majetek Oldřicha Šlemra, někdejšího spolumajitele České gumárenské společnosti. R2G už investovala do české textilky PFNonwovens nebo do koupě někdejšího pražského hotelu InterContinental. Letos na jaře také vložila peníze do expanze potravinového e-shopu Rohlík.cz.