Nejde o Aristotela, Linného ani Darwina, přesto teď slovo taxonomie vládne Evropské unii. Nebavíme se o přírodních druzích, ale o udržitelných a neudržitelných projektech.

Pro připomenutí – debaty o tom, jestli chceme v EU dosáhnout klimaneutrality, skončily na summitu EU v roce 2019. Teď se řeší „jen“ to, jak jí dosáhnout. Vedle systému obchodování s emisními povolenkami je taxonomie další nástroj, který spoléhá na tržní síly.

Jde o zásadní téma s velkým finančním, byznysovým a následně i celospolečenským dopadem. Výsledkem budou soubory aktivit, na které bude ochotna dávat Evropa peníze a na které naopak nikoliv. A nezůstane jen u Evropské komise. Předpokládá se, že touto taxonomií se budou inspirovat i další instituce, jako například centrální i soukromé banky nebo pojišťovny.

Poměrně jasné už teď je, které technologie se kvalifikují mezi udržitelné. Půjde o ty, které významně přispívají k dosažení alespoň jednoho z následujících cílů a zároveň žádný z ostatních významně nepoškozují: 1. zmírňování změny klimatu, 2. přizpůsobování se změně klimatu, 3. udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, 4. přechod na oběhové hospodářství, 5. prevence a omezování znečištění, 6. ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. Právě aspekt „významně nepoškozuje“ (do no significant harm) je zásadní.

Z toho také vyplývá definice neudržitelných projektů. Mezi udržitelné technologie se v oblasti energetiky řadí fotovoltaické a větrné projekty. Naopak ty uhelné spadají do kategorie neudržitelných.

Další dvě kategorie jsou doplňkové. „Přechodné“ (transition) technologie zatím nemají nízkouhlíkové alternativy a zároveň přispívají ke snižování emisí. „Podpůrné“ (enabling) umožňují realizaci jiných aktivit s příspěvkem k výše uvedeným cílům a zároveň neohrožují dlouhodobé cíle (třeba posílení sítí potřebné pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie).

Z hlediska energetiky je tak ještě zapotřebí zařadit jaderné zdroje a zemní plyn. Například jaderné zdroje bezpochyby přispívají ke snížení emisí CO₂, otevřeným tématem nicméně zůstává použité jaderné palivo. Uvidíme, zda se jádro dle Evropské komise vejde do pátého kritéria. Jasno by mělo být ještě letos.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Dopady taxonomie v praxi budou obrovské. Velké firmy budou povinně reportovat podíl udržitelných aktivit na svém obratu a investicích. To umožní jejich porovnání. Pro finanční sektor bude spolupráce s firmami provozujícími neudržitelné aktivity představovat čím dál větší reputační riziko. Již dnes řada bank a pojišťoven odmítá financovat a pojišťovat uhelná aktiva. Přístup „neudržitelných“ firem na finanční trhy tak bude čím dál komplikovanější a dražší.

Vedle neformálního reputačního tlaku se do budoucna uvažuje i o motivaci prostřednictvím bankovní regulace. Legislativa může třeba prohlásit úvěry pro neudržitelné projekty za rizikovější. Budou tak vázat více vlastního (a dražšího) kapitálu investora. Další možnost je omezit nebo vyloučit neudržitelné finanční instrumenty jako kolaterál ze strany centrálních bank.

Taxonomie nezakazuje neudržitelné projekty ani investice do nich, ale posiluje čistá řešení. A nové projekty – například ropných firem – ukazují, že se přizpůsobují i ti největší.