Afghánky ze strachu mažou své profily na sociálních sítích. Tálibán hledá cesty, jak omezit přístup na internet

Chálida Popal před lety pomáhala v Afghánistánu založit ženský fotbalový tým. Poté co se islamistické hnutí Tálibán dostalo k moci, hráčkám poradila, aby se pokusily vymazat své stopy v on-line prostředí. „Řekla jsem jim, aby pro svou bezpečnost smazaly své profily, své fotky na internetu,“ uvedla nedávno pro agenturu Reuters. Popal se obává, že pokud by tálibánští bojovníci odhalili jejich identitu, mohli by jim ublížit nebo vyhrožovat. Islamistické hnutí ženská práva výrazně omezuje.

Afghánské fotbalistky nejsou jediné, kdo takto postupuje. Fotografka a umělkyně Fatimah Hossaini, která se specializuje na ženské portréty, dostala od Tálibánu několik výhrůžek. Několik dnů se společně s třemi kamarádkami – novinářkami – před Tálibánem schovávala. „Jako šílené jsme mazaly své profily na sociálních sítích, žádaly, aby rozhovory s námi zmizely z internetu. Chtěly jsme, aby nás tálibánci na internetu nemohli najít,“ popsala pro BusinessInsider žena, které se podařilo z Kábulu uprchnout.

Světová banka odhaduje, že nyní má přístup k internetu zhruba 13,5 procenta Afghánců. Většina z uživatelů žije ve velkých městech a spoléhají se na síť, kterou země vybudovala díky zahraniční pomoci Spojených států nebo právě Světové banky.

Internet je nyní pro mnohé Afghánce jediným zdrojem svobodných zpráv a informací. Odborníci nyní hledají odpověď na to, jak tálibánci s internetem naloží. V letech 1996 až 2001, kdy bylo hnutí poprvé u moci, rodící se internet stejně jako televizi úplně zakázalo.

Prozatím není jasné, do jaké míry se nyní tálibánci pokusí omezit přístup k síti nebo svobodu slova a zda budou pronásledovat odpůrce, kteří se proti nim postaví na sociálních sítích.

„Internet je v Afghánistánu ohrožen,“ uvedl pro bruselský server Politico Mohammad Najeeb Azizi, bývalý šéf afghánského telekomunikačního úřadu. „Tálibán chce využít internet ve svůj prospěch. Ale současně nechce, aby na něm v budoucnu jeho političtí odpůrci šířili informace,“ dodal.

Sami tálibánci internet hojně využívají. Mají twitterové účty nebo komunikují přes WhatsApp. Mluvčího Tálibánu Zabiulláha Mudžáhida na Twitteru sleduje přes 375 tisíc lidí.

Některé sociální sítě, jako je třeba Facebook nebo Instagram, se pokouší blokovat obsah, který s Tálibánem souvisí. „Odstraňujeme účty spravované přímo Tálibánem nebo jeho jménem a ty, které ho vychvalují nebo podporují,“ uvedl mluvčí Facebooku pro BBC.

Tálibánci nemají znalosti ani zkušenosti, aby dokázali vytvořit sofistikovaný systém cenzury, který běží například v Číně. Čínský komunistický režim omezuje přístup třeba na Google nebo na Facebook a různé západní weby. Lidé se tak nedostanou k informacím, jež by mohly podkopat jeho pozici. Například nemají přístup k nezkresleným zprávám o masakru na Náměstí Nebeského klidu, kde v roce 1989 režim násilně potlačil pokojné demonstrace.

velké čtení

Boj se mě, abych se nebál já tebe! Odstrašení v době hackerů a Tálibánu

30. 8. 2021 ▪ 7 min. čtení

„Tálibánci nechtějí internet úplně vypnout. Ale dříve či později chtějí ukázat, že u moci jsou nyní oni a rozhodují o všem, co se týká telekomunikačního sektoru,“ dodal k tomu pro Politico Raman Jit Singh Chima, analytik z nevládní organizace Access Now, která se zabývá přístupem lidí k internetu.

Chima si myslí, že Tálibán spíše odřízne internet jen v některých oblastech nebo omezí přístup na vybrané webové stránky.

Že takto bude Tálibán opravdu postupovat, ukazují jeho poslední kroky. Před několika málo dny údajně odřízl od internetu Pandžšírské údolí, které leží asi 150 kilometrů na sever od Kábulu. Je to jediné území, které Tálibán zatím nedobyl. Proti němu se tam postavil Ahmad Masúd, syn slavného vojevůdce Ahmada Šáha Masúda, přezdívaného Pandžšírský lev. Tálibán chce zabránit tomu, aby Masúd nebo bývalý afghánský viceprezident Amrulláh Sálih, jenž do Pandžšírského údolí uprchl, šířili ze vzpurného regionu zprávy na sociálních sítích.