Po autoprůmyslu dobývají roboti i další odvětví. Jejich schopnosti se stále zlepšují

Centrální sklad prodejce sportovního vybavení Decathlon ve Francii dokáže zpracovat 40 tisíc položek za hodinu. Z nich za stejný čas zkompletuje osm tisíc již hotových balíků určených k expedici. Automatizovaný sklad Decathlonu dodala rakouská společnost TGW Logistics Group ve spolupráci s českou firmou ICE Industrial Services. „Je to obrovský výkon. Po vyspělé automatizaci automobilového průmyslu se linky a roboti dostávají i do dalších odvětví. Automatizace logistiky je určitě hudba velmi blízké budoucnosti. Kde naopak stále ještě vidím rezervy, je stavebnictví,“ říká zakladatel společnosti ICE Tomáš Vránek.

Když před necelými devíti lety společnost ICE začínala fungovat, stačily jí k tomu garáž a čtyři páry šikovných rukou, dnes zaměstnává 170 lidí ve 12 pobočkách. Z malé firmy zabývající se automatizací se dokázala vypracovat ve velkou společnost, která vyrábí linky pro zákazníky, jako jsou Porsche, Scania nebo Amazon. Šedesát procent jejího obratu tvoří export a dodává do 20 zemí po celém světě.

Společně se svým majoritním vlastníkem, firmou Strojmetal Kamenice, vytvořili pro Porsche například linku na lisování gumových silentbloků do podvozků aut. „Zákazníci poptávají vyšší komplexnost služeb, takže nejen kování nebo výrobu podvozkových dílů, ale i následné zpracování. Naše linky mají třeba 30 různých stanic, 10 až 20 robotů, kteří spolupracují. Dodáme řídicí systém, vymyslíme software, linku vyrobíme a nainstalujeme zákazníkovi,“ říká Tomáš Vránek.

Za úspěch svého podnikání přitom považuje nejen komplexní dodání a výrobu, ale také přístup k zaměstnancům a přátelské vztahy. Po vzoru některých nadnárodních firem, jako jsou Netflix nebo Google, tak v jeho firmě nenajdete manažery. Podniky už podle něho nejsou montovny, kde pravidla a omezení zároveň ničí veškerou kreativitu. „Chceme být inovativní nejen ve svých produktech, ale i v managementu,“ dodává Tomáš Vránek, který má nyní na starosti celkovou strategii firmy. Do jeho nejbližšího okolí patří týmy zastřešující inovace, výrobu nebo personalistiku. Lidé z daného týmu mají svou odpovědnost, ve firmě ale nefiguruje manažer, který by rozuměl všemu a řídil ostatní.

Od nití k robotům

Stäubli Robotics je firmou se zajímavou historií v oblasti automatizace, v příštím roce oslaví své 130. výročí. Byla založena v roce 1892 jako specializovaná dílna na výrobu textilních strojů. Postupně se vypracovala na předního hráče v této oblasti. Do dalších let jí tato zkušenost dala velkou výhodu, a to špičkově zvládnutou mechatroniku, přesně vyráběné součásti a synchronní řízení pohonů, které zaručí, že vše funguje tak, jak má. Když se firma na začátku 80. let rozhodla diverzifikovat své portfolio, byla robotika oborem, kde měla už velmi dobrý základ a know‑how. Následně společnost spojila síly s průkopníkem v této oblasti, americkou firmou Unimation, kterou v roce 1989 koupila. O čtyři roky později pak představila novou řadu šestiosých robotů řady RX, která jako první obsahovala patentovanou technologii planetových převodovek.

„Robotika zažívá v posledních deseti letech obrovský boom. Co se bude dále zdokonalovat, jsou periferie okolo robotů, které umožní jejich nasazení v nových aplikacích. Už nyní je běžné spojení robota s kamerou, aby viděl a dokázal najít správné díly. Dost možná v blízké budoucnosti získá robot i hmat,“ říká ředitel Stäubli Robotics Michal Šára.

Již teď jsou někteří jejich roboti pokryti dotykovými pěnovými panely, které reagují na kontakt s člověkem, aby robot včas zastavil. „Dokážu si představit aplikace, kde podobná technologie může být využita na chapadle robota, aby poznal, co v něm drží,“ říká Michal Šára. Budoucností je podle něho mobilní robotika, tedy robotické rameno na autonomním vozíku, který se sám pohybuje po pracovišti. Nyní takto funguje jejich robot HelMo. Kromě nových možností v automatizaci výroby přináší možnost sdílení na více pracovištích, a to i díky možnosti výměny chapadel. Různé stroje tak s výrobkem mohou dělat několik operací, od montáže či obrábění až po testování a kalibraci výrobku. Robot HelMo se dokáže pohybovat ve výrobě a komunikovat s ostatními zařízeními. Výhodou je, že díky senzorům se může autonomně přemisťovat i v halách, kde běžně pracují lidé.

Z automobilového průmyslu se roboti za posledních deset let díky své univerzálnosti a zajímavé ceně přesunuli do všech oborů průmyslu. Za dalších deset let se podle Tomáše Vránka z ICE zlepší jejich schopnost uchopovat neorientované předměty, schopnost vizuálního navádění a řízení umělou inteligencí. Budou vznikat systémy, které se dokážou učit a samy sebe vylepšovat. Prediktivní údržba oznámí, že se za krátký čas porouchá nějaká část stroje a že je potřeba ji vyměnit dříve, než dojde k poruše. Díky prediktivní kvalitě zase operátor stroje dostane upozornění, že by se na vyrobeném produktu mohly objevit chyby.

Efektivita a konkurenceschopnost

V průzkumu průmyslového trhu společnosti ABB z ledna letošního roku osm z deseti výrobních společností uvádí, že především kvůli pandemii mají v příštím desetiletí v úmyslu zvýšit využití robotů ve výrobě a investovat do automatizace. Očekává se, že kromě logistiky robotizace zamíchá kartami v oblastech, jako jsou pohostinství, zdravotnictví nebo sociální služby. A to nejen z důvodu úspory nákladů, ale také z hlediska hygieny a bezpečnosti.

Neustále roste počet firem, které si uvědomují, že investice do robotiky a automatizace jim pomůže zajistit stabilitu a konkurenceschopnost. Přesto v Česku existuje řada bariér. Petr Kučera, obchodní ředitel jednotky robotika a automatizace společnosti ABB, vidí jako jednu z hlavních tlak na cenu a masovou produkci bez přidané hodnoty, která oddaluje ochotu podniků investovat do nových technologií a robotizace. „Je potřeba, aby čeští podnikatelé pochopili, že automatizace a robotizace jsou jedinou cestou, jak si v průmyslu udržet konkurenceschopnost i v době odlivu výroby na trhy s levnější pracovní silou,“ říká Kučera.

Hlavní výhodou automatizace je zvýšení efektivity, produktivity a kvality výroby. Za první použití automatizace ve výrobě bývá označována Fordova linka na automobily z roku 1913. Od té doby se trh práce výrazně proměnil, nikdy se ale nesnížilo množství pracovních pozic v průmyslu. Automatizace tak nebere lidem živobytí, spíše nahrazuje těžkou, nebezpečnou a stereotypní práci a je příležitostí pro vznik nových pracovních pozic.

V době pandemie navíc nedostatek pracovníků napomohl vývoji robotů, kteří vyrábějí roušky, respirátory, filtry pro respirátory, podílejí se na testování nebo samotné výrobě vakcín. Pandemie ukázala, že digitální průmyslová řešení lze využít i v řadě oborů, kde to nebylo běžné. Příkladem mohou být průmyslové metody škálování, které laboratoře využily, když bylo potřeba mnohonásobně zvýšit počet provedených testů. Své přednosti ukázala i aditivní výroba. Ochranné masky pro lékaře a pracovníky se tiskly na průmyslových 3D tiskárnách podle designu, který vznikl během několika dní.

Automatizovat se dá všechno, otázkou je jen návratnost investice, říká Tomáš Vránek z ICE. Jeho firma se podílela mimo jiné na automatizaci centrálního skladu Decathlonu ve Francii.

Foto: ICE Industrial Services

„Důvody pro automatizaci jsou různé. Je to nejen snaha o vyšší efektivitu výroby, i když ta je samozřejmě nejobvyklejší. U našich zákazníků se setkáváme nejčastěji s důvody jako chybějící pracovní síly, snaha o zvýšení kvality výrobků či bezpečnosti strojů a lidí. Často se automatizuje také kvůli potřebě úspory místa. My s oblibou říkáme, že automatizovat se dá všechno, otázkou je, jaká je návratnost investice. U našich strojů je to v průměru mezi dvěma a třemi lety,“ říká Tomáš Vránek z ICE.

Automatizovat se podle něho nevyplácí, pokud je sortiment výroby natolik rozsáhlý, že by jeden univerzální stroj byl příliš drahý. Zároveň ještě žádný robot nedosahuje preciznosti lidských rukou, která je potřeba například při výrobě šperků. Jemná mechanická práce s objekty, které nemají pevný tvar, například jsou pružné, není pro robota jednoduchá.

Podle dat Mezinárodní robotické federace je Česko z pohledu celkového množství instalovaných robotů v první dvacítce zemí světa. „Z hlediska podílu instalovaných robotů a počtu výrobních pracovníků máme ještě velký prostor dohnat vyspělejší ekonomiky. Vnímám to jako přirozený vývoj, kdy Východ dohání Západ. Určitě můžeme tempo urychlit správným směřováním v oblasti plánování investic do výzkumu a vývoje, školství a podpory zdravého podnikatelského prostředí,“ dodává Jiří Bažata ze společnosti Fanuc, která vyrábí roboty.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Automatizace a robotizace.