Nový rybník a školka se zelenou střechou. Města bojují za příznivější klima

V areálu pražských Letenských sadů, kousek od známého metronomu, se v těchto dnech rozbíhá zajímavý projekt. Vzniká tu vodní nádrž s ostrůvkem, fontánami a odpočinkovou zónou v okolí. Projekt, na nějž Praha již získala územní rozhodnutí a kde nyní začínají zemní práce, ale zdaleka nemá být jen estetickým doplňkem oblíbených sadů. Magistrát hlavního města se tím připravuje na výrazně sušší období, která mají přijít. Vodní plochy jsou podle vedení Prahy cestou, jak v horkém létě část hlavního města ochladit.

„Rybník na Letné bude sloužit jako zdroj závlahové vody pro celý park a zároveň se stane významným krajinářským prvkem Letenských sadů. Rybník bude napájen vltavskou vodou čerpanou z Rudolfovy štoly postavené v 16. století. Z rybníka pak bude voda rozváděna do závlah po celém parku,“ říká mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Součástí rybníka bude i ostrov, na který bude možné dojít po dřevěném molu. Nátok do rybníka bude vypadat jako kamenná kaskáda, u které vznikne posezení. „Část břehů musí být kolmá a bude opatřena kovaným zábradlím a část bude pozvolná pro přístup k vodní hladině. V následujících letech ještě vzniknou vedle rybníka na přístupové cestě k metronomu dvě fontány a vodní prvek,“ dodává Vít Hofman.

Projekt zhruba za třicet milionů korun ale zdaleka není jedinou ochlazovací zbraní magistrátu proti suchu a horku. Jak Hofman připomíná, hlavní město vnímá otázku boje se suchem velmi vážně a projektů má mnohem víc.

„Na problematiku boje se suchem je navázaná celá řada opatření od výsadby nových stromů přes zakládání nových rybníků, revitalizace vodních toků po ekologické a šetrné hospodaření na zemědělské půdě,“ vypočítává mluvčí Prahy.

Městské projekty proti suchu

Dalším takovým projektem je například obnova krajinného parku Lítožnice, jenž se dokonce dostal do finále soutěže Adapterra Awards 2021, která hledá nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu. Plán mění příměstskou krajinu mezi pražskými Běchovicemi a Dubčí.

Místo napřímeného koryta Říčanského potoka byl obnoven přirozeně meandrující mělký potok s podmáčenými loukami a množstvím tůní. Místo tří rybochovných rybníků, které byly v posledních letech v havarijním stavu, je zde jeden velký Lítožnický rybník, kde se chovají ryby. Nechybí tu ostrůvky, tůně nebo stěny pro ledňáčky. Odumírající stromy v zátopě rybníka tvoří útočiště pro mnoho druhů zvířat. Podle tvůrců projektu díky všem těmto změnám oblast dokáže lépe hospodařit s vodou za sucha i za vysokých průtoků vody.

Školka učí, jak lépe využívat vodu

Jiný způsob boje s horkem a suchem představilo město Brno. Ostopovice jihozápadně od moravské metropole vybudovaly mateřskou a základní školu, která se svou koncepcí zaměřila na chytré hospodaření s vodou. V areálu se pro splachování toalet i zalévání zahrady využívá dešťová voda, což ročně uspoří až sto kubických metrů vody. Okolní zahrada má status přírodní zahrady, o kterou pečují jak děti ze školy a školky, tak jejich rodiče i prarodiče, a připomíná spíše pestrou komunitní zahradu.

Hlavním prvkem je ovšem nápaditě řešená zelená střecha s bohatými záhony rozchodníků a nejrůznějších travin, která slouží také jako venkovní učebna a udržuje příznivě vlhké mikroklima v okolí.

Budoucnost vody

Češi využívají šedou vodu stále víc. Nová legislativa její zavádění ještě usnadní

14. 10. 2021 ▪ 5 min. čtení

Brno brání svou zeleň a vzdělává občany

„Vedení města považuje boj se suchem za velmi důležité téma. Již v roce 2017 se Brno zavázalo snížit na svém území emise CO₂ o 40 procent, a to mezi lety 2000 a 2030. Data z roku 2015 ukazují, že došlo ke snížení emisí téměř o osm procent. Nyní je tedy cílem dostát onomu závazku,“ vysvětluje mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Město tak zavádí řadu adaptačních opatření, která mají připravit Brno na klimatickou změnu. Jedná se například o snižování energetické náročnosti budov v majetku města, a tím pádem zmírnění emisí a dopadu na životní prostředí. Dopravní podnik města Brna také postupně obměňuje svůj vozový park, aby byl ekologičtější.

Město také myslí „zeleně“ při opravách a úpravách v městských částech. „Při plánování rekonstrukcí ulic se klade velký důraz na zachování zeleně, pokud je to možné. Například u plánovaných oprav v ulici Vodova musí projektant počítat s tím, že zde vzrostlá alej musí být zachována,“ upozorňuje Poňuchálek.

Kromě toho v Brně vzniklo v poslední době několik nových parků, které příznivě ovlivňují mikroklima ve svém okolí, a to na místech, kde předtím zeleň nebyla – například na bývalých parkovištích a brownfieldech.

„Důležitým faktorem je také aktivizování samotných občanů. Samospráva zvládne mnoho, ale ne vše. Lidé svým chováním a jednáním mohou výrazně ovlivnit stav životního prostředí. V minulém roce jsme proto spustili webové stránky a kampaň Připrav.brno.cz, kde si každý může přečíst o opatřeních, jež město v této oblasti dělá,“ odkazuje mluvčí moravské metropole.

Plzeň: dešťová voda není odpad

Opatření v boji se suchem zavádí i města na západě republiky. Například Plzeň vidí jako jedno z nejdůležitějších opatření zlepšení hospodaření s dešťovou vodou. „Dříve se k ní přistupovalo jako k odpadní vodě, kterou je třeba likvidovat a dostat rychle pryč z města. Kanalizační systémy, které byly posledních sto let budovány, pak z dešťové vody vytvářely skutečný odpad, poté co ji standardně smísily se splašky,“ říká tisková mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková.

A tak má Plzeň od loňského roku nový koncepční plán odtokových poměrů, který se věnuje problematice hospodaření se srážkovou vodou. Jeho hlavním smyslem je přechod od konvenčního způsobu odvodnění k přírodě blízkým způsobům a zapojení modrozelené infrastruktury. To konkrétně znamená například systém zadržování vod a co nejvyšší podporu ploch zeleně doplněných o vzrostlé stromy.

V Plzni vznikl například Lobezský park s několika jezírky a dalšími vodními prvky nebo tramvajová vozovna Slovany s rozsáhlou zelenou střechou.

V Kapském Městě omezili splachování

Recept, jak vyhrát nad suchem a horkem, hledá i mnoho zahraničních měst. Například Vídeň spustila projekt zelených fasád nazvaný Berta. Umisťuje rozměrné, 300litrové květináče podél fasád domů, především v ulicích, kde chybí stromy, a také na fasády a vnitrobloky, které se v letních měsících přehřívají. Do nich se sázejí rychlerostoucí popínavé rostliny, které pak vytvářejí na fasádě zelenou listnatou vrstvu. Letos v červenci vytvořila Vídeň metodiku těchto zelených fasád, která je dostupná všem městským samosprávám.

Zelené fasády nejenže snižují teplotu a zadržují vlhkost ve vzduchu, ale vážou na sebe i emise z dopravy. Každému, kdo se rozhodne svou fasádu zazelenat, nabízí Vídeň bezplatnou konzultaci ohledně péče a dotaci na pořízení rostlin květináčů ve výši až 5200 eur (necelých 132 tisíc korun, pozn. red.).

Americký New York zase přichází s vylepšením, které pomůže šetřit vodu přímo u lidí doma. Město s více než osmi miliony obyvatel zavádí rozsáhlý systém automatických měřičů vody, které umožňují získat lepší přehled o spotřebě vody každého jednotlivce. Nové měřáky jsou vybaveny rádiovými zařízeními s velmi nízkým výkonem a komunikují prostřednictvím přijímačů namontovaných na střeše domu.

Systém inteligentního měření také přináší výhody koncovým uživatelům: ti malí jsou o své spotřebě vody informováni čtyřikrát denně, zatímco velcí uživatelé mohou sledovat živá data každou hodinu. Měřáky jsou také spojené s aplikací pro chytré telefony, která pozná potenciální úniky vody z potrubí.

Úspěšným bojovníkem se suchem je také Kapské Město v Jihoafrické republice. Ještě v roce 2017 bylo kvůli suchu na pokraji totálního kolapsu zásobování vodou. Zavedlo ale několik zásadních omezení v používání vody a dnes jsou městské nádrže znovu téměř plné.

Restaurace a další provozovny například nabádaly své zákazníky, aby nesplachovali toalety při vykonání malé potřeby. Město také upravilo tlak vody, aby omezilo plýtvání, vyměnilo staré potrubí, vylepšilo detekci úniků, provedlo rozsáhlé opravy potrubí a vylepšilo správu vodoměrů. Vedení města také přesvědčilo správce parků a golfových hřišť, aby zeleň zavlažovali přečištěnou odpadní vodou, nikoli pitnou vodu, což ušetří miliony litrů ročně.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost vody.