Má se svět bát čínského blahobytu?

Banky v Číně mají být přísnější na developery, splácení úvěrů je čím dál rizikovější, hrozí bublina, trh stagnuje, oživení se nečeká, další regulace je zapotřebí. Přestože to vše platí pro dnešní situaci v Číně, jde o zprávy z roku 2012. A jak píše Thomas Orlik v knize „Čína, bublina, která nikdy nepraskne“, přestože se mnoho let zdá, že je čínská regulovaná ekonomika odsouzená k neúspěchu, přestože tamní trh permanentně přechází od finanční bubliny k realitní a dál k výrobní, výsledkem je setrvalý růst ekonomiky, bohatství i posilování politického vlivu na mezinárodním poli. 

Aktuální situace se od čínských turbulencí minulých let příliš neliší. I teď stojí před krachem realitní sektor. A stejně jako v minulosti, kdy čínská vláda proslula „propichováním ekonomických bublin“, což západní svět v podstatě neuznává, chystá další regulace. Na rozdíl od demokratických vlád, kde obdobné zásahy brzdí a reguluje společenská diskuse i moc a síla byznysu, tady jde skutečně o prosazení vůle vlády a prezidenta.

Je to zhruba měsíc, kdy čínská vláda představila pětiletý plán regulace, který má zasáhnout všechny oblasti podnikání i všech stránek života včetně kultury či vzdělávání a který se má týkat všech obyvatel. Jak ukazuje omezení počtu hodin, které děti mohou trávit u hraní počítačových her (a jsou pod kontrolou softwaru a kamery), regulace v Číně dokáže být opravdu důkladná. Cílem je (zase) dovést Čínu k prosperitě a čínský lid k blahobytu. Z pohledu západního pozorovatele je ovšem zásadní, co nová čínská pětiletka přinese západnímu světu.