Téma stárnutí populace a nutnost důchodové reformy mezi politickými stranami před volbami nerezonovalo tak, jak by vzhledem ke stavu a budoucímu vývoji veřejných financí bylo příhodné. Na blížící se problém dlouhodobě upozorňuje nejen Národní rozpočtová rada, ale také například Evropská komise, která Českou republiku řadí z pohledu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí na čtvrtou nejhorší příčku mezi zeměmi Evropské unie (po Lucembursku, Slovensku a Rumunsku).

Před novou vládou tak stojí zásadní úkol – připravit důchodovou reformu, která vyřeší příjmovou i výdajovou stranu systému. A vyjednávání o změně parametrů či celého systému bude nesmírně složité. Žádná reforma totiž nemůže proběhnout bezbolestně. Ať již bude mít změna nakonec jakoukoliv podobu, z pohledu parametrických úprav by muselo dojít buď ke zvýšení příjmů státního rozpočtu, a tedy výraznému zvýšení daňové zátěže (zejména) pro současnou mladou a střední generaci, nebo bude docházet k relativnímu snižování poměru mezi výší průměrného důchodu a průměrné mzdy. Dále je také možné uvažovat o úpravě hranice věku odchodu do důchodu, a to přinejmenším tak, aby v něm lidé stále trávili průměrně jednu čtvrtinu života.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se