Dohady o tom, zda je nemocný prezident Miloš Zeman schopný zastávat svůj úřad, mohou trvat nanejvýš do 8. listopadu, kdy se poprvé sejde nově zvolená sněmovna. Jestli do té doby nebude jasno, je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) „reálnou možností“ aktivace článku 66 ústavy. Pokud by se na ní shodly obě komory parlamentu, Zeman by zůstal hlavou státu, ale přišel by o své prezidentské pravomoci.

Od Zemanova převozu do Ústřední vojenské nemocnice den po sněmovních volbách Hrad o jeho stavu mlží. Neodpověděl ani na Vystrčilovu žádost o nastínění prognózy. Předseda Senátu se proto se stejným požadavkem obrátil na ředitele ÚVN a Zemanova ošetřujícího lékaře Miroslava Zavorala. Víc teď ale dle svých slov dělat nemůže. „Mám jít za nemocným člověkem a vykopnout dveře nebo co? Já nevím, to není normální, my teď konat nemůžeme,“ řekl Vystrčil v rozhovoru pro HN.

Kancléř Mynář se nechal slyšet, že hodlá po dohodě s prezidentovou rodinou počátkem příštího týdne veřejně vystoupit v reakci na informace, které se o prezidentovi šíří. Spekuluje se o tom, že má Zeman nemocná játra. Server Seznam Zprávy s odvoláním na zdroj z prezidentova blízkého okolí v neděli uvedl, že prezident je velmi unavený, bývá zmatený a většinu dne prospí.

Vystrčila zajímá především to, zda je Zeman vzhledem ke svým obtížím schopný vykonávat úřad. „Nejde nám o žádné diagnózy či něco podobného,“ řekl předseda Senátu. Vyjádřil také pochybnosti, zda všechny Zemanovy kroky v posledních dnech vycházejí z jeho vůle, a dodal, že prezident podle něj „není v dobrých rukou“. Na mysli měl pracovníky prezidentské kanceláře. „Nejsem si jistý, že všechny činěné kroky jsou s prezidentem konzultovány. Jak ho znám, některé věci by podle mého neschválil a nesouhlasil s nimi,“ prohlásil Vystrčil.

Mluvčí ÚVN Jitka Zinke v sobotu uvedla, že nemocnice řeší Vystrčilovu žádost se vší zodpovědností a naléhavostí. Kdy konkrétně odpoví, ale neupřesnila. Zavoral krátce po Zemanově hospitalizaci odmítl jeho stav blíže komentovat a odvolal se na lékařské tajemství. Je tak otázkou, zda v odpovědi pro senátory bude sdílnější. Podle Tomáše Doležala, který se specializuje na zdravotnické právo, to očekávat nelze. „Lékařské tajemství je široký pojem. Jsou to v podstatě jakékoli informace související se zdravotním stavem pacienta – do toho je zahrnuta i informace o prognóze. Miroslav Zavoral jako ošetřující lékař prezidenta z mého pohledu moc možností nemá,“ vysvětlil pro HN Doležal.

Situace by se mohla změnit v případě, že by se aktivoval článek 66 ústavy. V jakém rozsahu ale umožňuje prolomit lékařské tajemství, není zcela jasné. „Je to výjimečná situace, ale domnívám se, že s trochou invence tam ta možnost je. Lékařské tajemství by se tímto mohlo částečně prolomit,“ dodal Doležal s tím, že informace o zdravotním stavu by pak mohl lékař podat právě ve smyslu, zda je prezident schopen funkci vykonávat, nebo ne.

Aktivací článku 66 by většina pravomocí hlavy státu přešla na předsedu sněmovny. „Když nemáme možnost zjistit o prezidentově konání pravdu a nevěříme různým poslům, připadá mi jako nejčistší řešení takováto ochrana funkčnosti úřadu,“ řekl HN ústavní právník Jan Kysela.

To, že Zeman je schopen úřad zastávat, prohlásil ve čtvrtek šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), který prezidenta v nemocnici navštívil. Okolnosti setkání ale opět vyvolaly řadu otázek. Prezident při něm podepsal rozhodnutí o svolání ustavující schůze sněmovny na 8. listopadu, žádný jiný vysoký ústavní činitel u toho však nebyl. Na státní zastupitelství už dokonce přišlo trestní oznámení, jestli Zemanův podpis někdo nezfalšoval.

„Proběhlo to zcela vskrytu, a navíc to bylo naprosto zbytečné, 8. listopadu by se sněmovna sešla tak jako tak,“ řekl místopředseda senátu Jiří Oberfalzer a dodal, že podobné kroky mají svá pravidla, která je třeba dodržovat. „Nesrovnalosti ohledně příchodu pana Vondráčka mohou v budoucnu vést jen ke zpochybnění podobných rozhodnutí,“ dodal.

Vondráček byl navíc za prezidentem bez vědomí ošetřujícího lékaře, na pokoj ho vzal kancléř Vratislav Mynář. ÚVN to nyní vyšetřuje a také se distancovala od Vondráčkova komentáře prezidentova stavu. Šéf sněmovny se později omluvil s tím, že byl přesvědčen, že vedení nemocnice o návštěvě předem vědělo.

Po Vondráčkově návštěvě požádala ÚVN o pomoc i policii. K prezidentovi nyní mohou pouze ti, kdo předem zažádali o souhlas ošetřujícího lékaře. 

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka se přípravy Vondráčkovy návštěvy podcenily, protože v takovém případě se řeší každý detail. „Kdo tam bude, kdy, o čem se bude jednat i další parametry. Mělo se to připravit velmi pečlivě i ve smyslu toho, jak má vůbec člověk přijít oblečený,“ řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. 

O Vondráčkově návštěvě nevěděl ani premiér Andrej Babiš (ANO). „Já jsem o té návštěvě nevěděl a vůbec nechápu, proč tam pan Vondráček šel. Podle vyjádření nemocnice tam došlo k něčemu, co je nepřijatelné,“ řekl Babiš pro Radiožurnál. 

U prezidenta byl také hradní protokolář Vladimír Kruliš, který setkání fotil. Snímky ale kancelář prezidenta nezveřejnila. Způsob informování Hradu o prezidentově stavu kritizuje i lídr vítězné koalice Spolu a kandidát na premiéra Petr Fiala. „Po lidské stránce je potřeba respektovat, že každý člověk má právo na léčení. Ale informování Hradu je strašné,“ řekl v České televizi. Vondráčkova návštěva podle Fialy jen přispěla k nedůvěře ve státní instituce, která se při postupech Hradu a neinformování o stavu prezidenta stále prohlubuje. Fiala coby pravděpodobný budoucí premiér také požádal prezidenta o schůzku, uskutečnit se však má, až se Zeman přesune z JIP na standardní pokoj.

Vondráček po setkání se Zemanem uvedl, že prezident chce ve věci jmenování premiéra postupovat „originálně“. „Prezident přistupoval už v minulosti k ústavě dost kreativně, ale nevím, co si pod tím mám představit. Asi něco, co jsme ještě nezažili. Prostor pro originalitu tady ale nevidím, pokud to vůbec takto řekl. Výsledky voleb jsou jasné, vláda vzniká, není potřeba, aby do toho prezident aktivně vstupoval,“ reagoval na to pro HN ústavní právník Ondřej Preuss.

Vondráček zřejmě nebyl jediným návštěvníkem

Prezident je od minulé neděle hospitalizovaný na klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, která patří k oddělením s tou nejintenzivnější péčí. Součástí jsou i přísné bezpečnostní podmínky, aby se neohrožovalo zdraví pacientů. Personál podle informací Seznam Zpráv Vondráčka na oddělení pustil společně s Mynářem. Podle informací Deníku N vedoucí lékař oddělení Tomáš Tyll zanedlouho všechny přítomné vykázal. Na oddělení bylo podle zjištění Respektu celkem pět lidí, kteří nebyli Zemanovi příbuzní. 

Podle Lukáše Veleva, ředitele Nemocnice Jihlava, má každá jednotka intenzivní péče vedoucího lékaře. „Bez souhlasu se tam nikdo nedostane. Alespoň tak je to běžné v jiných nemocnicích, nedokážu si představit, že by to v ÚVN bylo jiné,“ popsal Velev. „Ani tam se nemohlo stát, že by je pustil nějaký zdravotník. To by někdo z hradní gardy musel dostat čip a předsedu sněmovny tam pustit, pak by hradní kancelář porušila všechna bezpečnostní opatření,“ komentuje chování prezidentské kanceláře Velev. 

Že jsou oddělení intenzivní péče těžko přístupná, potvrzuje i Zuzana Roithová, která je předsedkyní představenstva Jihočeských nemocnic. „To není vůbec možné, aby se někdo dostal na takovou jednotku. Pacienti jsou neustále monitorováni. Nevím, jak vypadá organizace jednotky, kde je hospitalizovaný pan prezident, ale pravděpodobně bude propojená s místností ošetřovatelů. Vstoupit na oddělení znamená, že tam někdo toho člověka musel pustit. A evidentně to nebyl ošetřující personál, zřejmě šlo o ochranku,“ vysvětluje Roithová.

Přísné předpisy jsou na odděleních hlavně kvůli pacientům, které je potřeba chránit před zavlečením infekce. „Tedy že na všech takových pracovištích v Česku musí být návštěva převlečena do ochranných prostředků, musí mít svolení lékaře a musí prokázat bezinfekčnost. K tomu zřejmě nedošlo – a hradní kancelář tak ohrozila prezidenta republiky,“ dodává Roithová.

Oddělení jsou zajištěná zvonky, kódy či vstupem na čip. Že by se na oddělení dostal někdo bez vědomí personálu, si neumí představit ani senátor a bývalý ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus (ODS). „Je to nemožné, tato oddělení jsou vždy zavřena a musí se zvonit anebo máte jako zdravotník klíče nebo kód. Navíc na odděleních péče nejvyššího stupně jsou vždy přítomní lékaři a sestřičky, pacienti jsou kontinuálně monitorovaní. Na takovém typu oddělení jsou hospitalizovaní lidé, kterým selhávají základní životní funkce, případně hrozí, že selžou. Hlídají je přístroje. Tam se nemůže jen tak někdo procházet,“ popsal Kraus. I on dochází k závěru, že návštěvu musel pustit někdo, kdo už byl na oddělení.

Situace začíná připomínat puč

Hrad drží veřejnost v nevědomosti, jak na tom prezident je. Mluvčí Jiří Ovčáček opakuje, že prezident je nemocný, ale novinářské dotazy nezodpovídá a telefony nebere. Pochybnosti o stavu prezidenta nerozptýlila ve čtvrtek odpoledne ani první dáma Ivana Zemanová, která k prezidentovu stavu promluvila vůbec poprvé. Podle Petra Gazdíka (STAN) začíná situace na Hradě připomínat puč.

„Na řadě je Senát, budeme o tom hovořit v nejbližších dnech. Ale není ustanovená nová sněmovna a současná je prohradní, takže toho moc neuděláme. Kromě toho, že se možná falšují podpisy, je třeba ze strany obou komor hlídat, jaké kroky pan prezident činí, pokud je činí vůbec on. Pokud ne, Senát musí jednat obratem,“ řekl Gazdík.

Návštěvu předsedy sněmovny u prezidenta odsoudil i lidovecký poslanec Marek Výborný. „Chování pana Vondráčka je pro mě naprosto nepochopitelné. Je nedůstojné vůči nemocnému prezidentovi a nepochopitelné také lidsky,“ řekl Výborný. Jestli je podpis na rozhodnutí o svolání ustavující schůze sněmovny pravý, odmítl spekulovat.

Zeman už během pobytu v nemocnici podepsal dva dokumenty – kromě rozhodnutí o svolání sněmovny také jmenování předsedy brněnského krajského soudu Milana Čečotky. Problematická je ale podle Výborného důvěryhodnost. „Potřebujeme vědět, zda jsou to kroky prezidenta, nebo členů, či dokonce nečlenů jeho kanceláře. To by byl velký problém, ale je to zodpovědnost lidí kolem něj,“ dodal.

V krizi je hlavně důvěra v prezidentskou kancelář

I když politici a veřejnost zpochybňují podepsané dokumenty a o současném stavu prezidenta se toho ví jen velmi málo, o ústavní krizi podle právníka Jana Kysely nejde. „Ve chvíli, kdy se vyjadřují pochybnosti, a to dobře odůvodněné pochybnosti, o tom, co nám sděluje Kancelář prezidenta republiky a nejvyšší představitelé státu, jde hlavně o krizi důvěry. A budeme se s tím muset popasovat i v příštích letech, protože stav nemocného prezidenta se dříve či později vyřeší, ale tato pachuť zůstane,“ řekl ústavní právník pro HN.

„Zdráhám se uvěřit, že by okolí prezidenta, nebo dokonce předseda sněmovny fabulovali, či dokonce fabrikovali rozhodnutí prezidenta republiky. To je speciální trestný čin přisvojování úřadu, za který hrozí až dva roky odnětí svobody,“ dodal právník Preuss.