Příběh čínské energetické krize: Výpadky elektřiny začaly sankcemi na australské humry, víno a uhlí

Výpadky elektřiny i dodavatelských řetězců, rekordně drahý plyn, ropa a uhlí. S tím vším se aktuálně potýká druhá nejsilnější ekonomika na světě – Čína. Růst HDP zpomalil na 4,9 procenta, a aby tamní vláda zamezila stále častějším výpadkům elektřiny, doluje a skupuje energetické zdroje za každou cenu. Zmapovali jsme události, které Čínu do této situace přivedly.

Duben 2020. Pandemie po světě sílí a tématem všech světových médií je koronavirus. Ostré projevy amerického prezidenta Donalda Trumpa požadující prošetření původu nákazy, která se do světa rozšířila z čínského Wu-chanu, zintenzivňují mezinárodní tlak na Čínu. Ke kritickým hlasům se přidává i její hlavní obchodní partner Austrálie. Peking však žádosti o prošetření odmítá a na australské výzvy reaguje zákazem dovozu zboží, kterým chce podstatně menší australskou ekonomiku potrestat. Čína je tou dobou hlavní obchodní partner Austrálie, a má proto k nátlaku dobrou pozici. Sankce se týkají vína, humrů, hovězího masa, bavlny a také uhlí. 

Australskou ekonomiku stála roztržka s Čínou čtyři miliardy dolarů (85,7 miliardy korun). Sankce ji ale nepoškodily zdaleka tolik, jak Canberra předpokládala. Ekonomické dopady zbrzdilo rychlé přesměrování vývozu na další trhy. To se týká i uhlí. Zatímco australský vývoz uhlí do Číny v roce 2020 poklesl o 33 milionů tun, přičemž Peking loni spotřeboval bezmála pět miliard tun suroviny, u jiných mezinárodních odběratelů vzrostl o 30,8 milionu tun. Celkově poklesl australský vývoz do Číny o 62 procent, v současnosti se ale ukazuje, že zatímco Austrálie dokázala rozkývanou ekonomickou loď vyrovnat, Peking se dostal do složitější pozice.