Banky se letos s důsledky pandemie vypořádaly a roste jim zisk. Budou jim pomáhat i vyšší úrokové sazby

Černé scénáře, na které se české banky loni v době vrcholící pandemie připravovaly, nenastaly. Ekonomickou krizi pomohly odvrátit desítky miliard korun vládních programů a k oživení přispěli také sami spotřebitelé. Ti se s ústupem pandemie vrátili k útratám, aby si vynahradili měsíce covidových omezení, kdy nemohli chodit do restaurací, nákupních center nebo odjet na dovolenou. Nyní proto finanční domy začaly uvolňovat miliardy, které si předtím odložily pro případné krytí nesplácených úvěrů. Připravují i výplatu dividend.

Že letošní rok bude pro banky lepší, ukazují data za celý tuzemsky trh, která sbírá poradenská společnost Deloitte. Jen za první půlrok banky vykázaly v součtu čistý zisk 30 miliard korun, tedy o 17 procent více než za stejné období loni. V porovnání se silnými roky před covidem se ale stále jedná o zisky menší asi o třetinu. Kvůli větším rezervám se bankám také snížila návratnost investovaného kapitálu. U těch největších, zejména u České spořitelny, Komerční banky, UniCredit a Raiffeisenbank, se návratnost snížila na hodnoty mezi sedmi a devíti procenty. V letech konjunktury před pandemií, když banky hlásily rekordní výsledky, měly návratnost kapitálu dvojcifernou.

S ústupem pandemie a s očkováním ale nyní zvolna slábnou obavy bankéřů, že se firmy dostanou do potíží a tisíce domácností nebudou mít na splátky hypoték a půjček. I zde data ukazují, že klienti bank zatím úvěry splácejí. V úvěrových portfoliích šesti největších bank je letos podíl nesplácených úvěrů stále mezi 0,7 a dvěma procenty.

„Náklady na riziko by stále ještě měly klesat, protože pořád jsou relativně vysoké. A většina bank to i avizovala ve svých hospodářských výsledcích,“ říká Tomáš Pfeiler, portfolio manažer ze skupiny Cyrrus. „I makroekonomický výhled je zatím relativně dobrý a to ještě nějakých pár kvartálů potrvá.“

Pozitivně se na banky dívají i investoři na akciovém trhu. Akcie všech tří titulů obchodovaných na pražské burze – Komerční banky, Erste a Monety – se obchodují na předcovidových úrovních. Podle Pfeilera to je výsledkem „lehce přehnané euforie investorů a důvěry, že se pandemická situace brzy spraví, covid je za námi a současná zrychlující inflace bude jen přechodná. Tím pádem ekonomiku příští rok čeká relativně slušný růst a podíl špatných úvěrů bude stále pod kontrolou“.

Právě nečekaně rychle rostoucí ceny představují největší neznámou pro hospodářský růst, stabilitu firem i rodinné rozpočty. Ceny rostou prakticky všude, od potravin nebo stavebních materiálů až po elektřinu a plyn. Na to Česká národní banka minulý týden opět zareagovala skokovým zvýšením své hlavní úrokové sazby. Nyní tuto sazbu, od které se odvíjejí komerční úroky, nastavila na 2,75 procenta a je pravděpodobné, že s ní půjde vzhůru i v dalších měsících.

Centrální banka razantně zvedla základní úrokovou sazbu. Rozhodnutí zkomplikuje export, hypotéky zdraží

5. 11. 2021 ▪ 6 min. čtení

Rychlý růst sazeb ale bankám nahrává. Vylepšuje jim úrokové příjmy, říká Roman Lux, který se ve společnosti Deloitte zaměřuje na poradenství finančního sektoru. Finanční domy tak mohou volné peníze výhodněji ukládat například u centrální banky, zatímco úroky, které platí klientům na úložkách, drží stále nízko. „Příští rok by proto pro banky ještě mohl být podobný jako letos – tedy celkem slušný,“ konstatuje Lux.

Na druhou stranu ale vyšší sazby ochlazují poptávku po hypotékách, jež v posledních letech byly jedním z motorů bankovního byznysu. V kombinaci s rostoucími cenami si méně domácností bude moci úvěr na bydlení dovolit a také poroste riziko nesplácení u stávajících klientů.

Podle Luxe ale tento efekt bude na příští rok ještě velmi omezený, protože hypotéky mají prodlevu v čerpání a nabíhají do zisků bank často až s několikaměsíčním zpožděním.
Že k ochlazení dojde, si myslí i Tomáš Spurný, generální ředitel Monety Money Bank, která má na celkovém hypotečním trhu podíl kolem osmi procent. Moneta letos do konce září sjednala hypotéky za 40 miliard korun a na příští rok jich plánuje už jen asi za 25 miliard korun. „Také se domníváme, že se trh ochladí,“ říká Spurný. „Významné zpomalení způsobí nejen růst úrokových sazeb, ale taktéž například energií. Rodinný rozpočet, který vám před rokem stačil na hypotéku a náklady na provoz nemovitosti, bude významně menší.“ 

Banky ale nemají důvod se příštího roku obávat, myslí si ekonom Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace. ČBA sice asi sníží odhad růstu HDP na letošek (zatím je 3,4 procenta), ale Zámečník věří, že se velká poptávka domácností může přelít i do příštího roku, včetně zájmu o hypotéky. Firmy sice zasáhne zdražení úvěrů, ale odbyt ze zahraničí, hlavně z EU, zatím trvá a v západní Evropě úrokové sazby nerostou.

Žebříček Nejlepší banka, který každoročně sestavují HN, hodnotí české finanční domy mimo jiné i podle jejich stability a výnosu pro majitele či akcionáře. V rámci tohoto ocenění se zohledňuje řada údajů, například výnos z investovaného kapitálu (ROAE), nákladovost nebo kvalita aktiv. V této kategorii se ze třinácti sledovaných bank nejlépe umístily Fio banka, Air Bank, ČSOB a Moneta. Hodnocení ale vychází z dat o hospodaření z minulého roku, takže je stále výrazně ovlivněno pandemií. Také nezohledňuje přísnější kapitálové požadavky na větší banky. 

I přes řadu nejistot vykazuje tuzemský bankovní sektor „mimořádně vysokou ziskovost, stabilitu a patří mezi top bankovní sektory v Evropě,“ konstatuje Lux ze společnosti Deloitte.