Přechod na elektromobilitu není levnou záležitostí, vzhledem ke globálním trendům a boji proti emisím je však nezbytný. Evropská unie se proto chystá členským státům pomoci a v následujících letech jim pošle finanční podporu na nákup nízkoemisních vozidel i výstavbu potřebné infrastruktury.
Peníze z evropských fondů doplněné penězi z českých zdrojů poputují k občanům, firmám, obcím, krajům a také do státní správy. V dotačním období 2021 až 2027 by mělo jít na elektromobilitu rekordních 34,2 miliardy korun. Vyplývá to z odhadů Ministerstva průmyslu, obchodu a dopravy ČR.
Dotace na elektromobily a výstavbu dobíjecích stanic nebudou žádnou novinkou, k dispozici byly již v předchozích letech. Putovaly například k podnikatelům, a to skrze Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který disponoval částkou 0,64 miliardy korun. Podpora měla vést k pořízení více než 1100 elektromobilů a 465 dobíjecích stanic, včetně 108 rychlonabíječek.
Dalším zdrojem financí byl v programovém období 2014 až 2020 Operační program Doprava, který částkou 1,25 miliardy korun podporoval výstavbu dobíjecí infrastruktury. Mezi schválenými projekty bylo 1280 dobíječek, 18 LNG stanic, sedm vodíkových plniček a devět CNG stanic.
Elektromobilita získávala podporu také z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Peníze z něj směřovaly na rozvoj veřejné elektromobilní dopravy. Z rozpočtu 8,5 miliardy korun se do 31. prosince 2020 pořídilo 79 elektrobusů, 156 trolejbusů, 39 tramvají a 590 autobusů na CNG.
Všechny tři operační programy jsou financovány z evropských strukturálních fondů a jejich čerpání se postupně chýlí ke konci. V novém dotačním období po roce 2021 však budou po mírné revizi pokračovat. Otvírá se totiž nové programové období EU.
Přesný rozpočet nových programů je zatím předmětem diskusí mezi českou vládou a Evropskou komisí, obrysy jsou ale jasné. Operační program zaměřený na podnikatele by měl mít rozpočet 1,7 miliardy korun, Operační program Doprava, podporující veřejnou dobíjecí infrastrukturu, bude disponovat zhruba 6 miliardami korun a z IROP půjde na podporu nízkoemisní veřejné dopravy 8,2 miliardy korun. Čerpání by se mělo rozběhnout v příštím roce.
Čtvrtým dílkem palety dotačních programů je také Národní program Životní prostředí, který v letech 2016 až 2020 přispíval na nákup nízkoemisních vozidel 100 milionů korun ročně. Peníze přitom pocházely z národních zdrojů, nikoliv z evropských. „Podporované byly nákupy elektromobilů, hybridů, plug‑in hybridů a vozidel na CNG. Příjemcem těchto dotací byly obce, kraje a jejich příspěvkové organizace, ale také veřejné vysoké školy nebo výzkumné instituce,“ upřesnil redakci Ondřej Charvát, mluvčí ministerstva životního prostředí. I tento program postupně končí a nabíhá jeho nová fáze. Ta už se bude opírat i o evropskou podporu. V letech 2022 a 2023 by měl jeho financování částečně zajišťovat mimořádný pokrizový fond EU.
Na elektromobily myslí i plán obnovy
Fond obnovy EU, označovaný také jako Next Generation EU, má evropské ekonomice pomoci zvládnout pandemii koronaviru a přispět členským státům na ekonomické zotavení. Jeho součástí by měla být právě i elektromobilita, která může vytvořit nová pracovní místa, podpořit růst HDP a také očistit evropskou dopravu od nadbytečných emisí.
Aby si členské státy odemkly přístup k mimořádné finanční podpoře z evropského fondu obnovy, musely předložit Evropské komisi Národní plány obnovy. Český plán v září EU schválila, a země tak může začít čerpat finance na první projekty. Plán podporuje mimo jiné čistou dopravu a kapitola věnovaná elektromobilitě má rozpočet 4,9 miliardy korun, které bude muset Česko rozdělit do konce roku 2023.
„Investice budou směřovat do nákupu 4600 dobíjecích stanic a 5000 vozidel s nulovými emisemi, většinou elektrických, a to do roku 2025. Plán posílí i vozový park pražské městské hromadné dopravy o 40 nových bateriových trolejbusů a tramvají,“ vysvětlil redakci ekonomický expert Zastoupení Evropské komise v ČR Josef Schwarz. „Podpory se může dostat vlastníkům bytových domů, soukromým společnostem, městu Praze, jakož i dalším obcím, krajům a státní správě,“ dodal.
Plán obnovy by měl konkrétně podpořit 2880 dobíjecích bodů v rodinných a bytových domech. Peníze na nabíječky získají také podnikatelé, kteří by měli díky podpoře z Národního plánu obnovy vybudovat alespoň 1500 dobíječek. V Praze vyroste 52 nabíjecích bodů a místní trolejbusy se dočkají 40 kilometrů nového vedení, díky němuž budou moci dobíjet své baterie za jízdy.
Plán obnovy pak myslí i na obce, kraje a státní správu. „V první polovině příštího roku vyhlásíme výzvu v Národním programu Životní prostředí, ve které budou rozdělovány prostředky z Národního plánu obnovy na nákup elektrovozidel, vozidel na vodíkový pohon a neveřejné dobíjecí infrastruktury pro obce, kraje, neziskový sektor, obchodní společnosti 100procentně vlastněné veřejnými subjekty a podobně. K dispozici bude 600 milionů korun,“ vysvětlil redakci Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. Současné návrhy přitom počítají s tím, že podpora by se mohla pohybovat v průměrné výši 400 tisíc korun na vozidlo.
Evropský fond obnovy pak nasměruje další finance do oblíbeného programu Nová zelená úsporám. Program je sice původně zaměřen na renovace domů a výstavbu obnovitelných zdrojů energie, podporovat však bude i dobíjecí stanice. Jak upozornil Valdman, o dotace mohou žádat majitelé rodinných i bytových domů z celého Česka. Na jeden dobíjecí bod budou moci zájemci získat podporu 30 tisíc korun, v jednom domě pak budou moci vybudovat až dva. Celkem by si měli žadatelé rozdělit 144 milionů korun.
Evropská unie se chce vyhnout podpoře projektů, které využívají fosilní paliva. Vozidla poháněná LNG či CNG ani s nimi spojenou infrastrukturu tak již nebude možné z evropských zdrojů financovat. Podporu neměla jistou ani hybridní vozidla, nakonec by však i na ně mělo být možné dotace čerpat, budou však muset plnit emisní limit 50 g CO₂/km.
Výzvy k čerpání dotací se budou postupně objevovat na webových portálech Národního programu Životní prostředí a Nové zelené úsporám. „Rozcestníkem“ pro zájemce o dotace může být právě Státní fond životního prostředí, jehož úkolem je nejen sběr samotných žádostí o dotace, ale také konzultace či závěrečné hodnocení dotovaných projektů.
Novinkou je Modernizační fond
Vedle evropských strukturálních fondů a fondu obnovy bude mít Česko k dispozici také zcela nový zdroj financí – Modernizační fond. Jak již jeho název napovídá, jeho cílem bude modernizace energetiky a dopravy. Financován bude z výnosů z prodeje emisních povolenek, jeho přesný rozpočet tak lze zatím pouze odhadovat. „Částka je pohyblivá, závisí na ceně emisních povolenek, která aktuálně stoupá. Nyní tedy můžeme počítat s celkovou alokací přes 200 miliard korun,“ upřesnil Charvát z ministerstva životního prostředí.
Modernizační fond obsahuje hned dva programy zaměřené na nízkoemisní dopravu – konkrétně pak na elektromobilitu a vodík. Prvním je program „TRANSGov“, podporující veřejnou dopravu. „U veřejné dopravy podpora směřuje na výstavbu dobíjecí infrastruktury pro elektrobusy a bateriové trolejbusy veřejné dopravy a také na nákup vozidel pro veřejnou dopravu, včetně drážní,“ vysvětlil Charvát z MŽP.
Druhým programem je „TRANSCom“, věnovaný podnikatelům, kteří si díky němu budou moci pořizovat neveřejné dobíjecí stanice i vozidla. Na čerpání z tohoto fondu si však podnikatelé i veřejný sektor budou muset pár let počkat. „První výzvy lze očekávat po vyčerpání prostředků z Národního plánu obnovy a evropských strukturálních investičních fondů,“ podotkl ředitel SFŽP Valdman. Modernizační fond by tak mohl být k dispozici až s rokem 2027.
Stáhněte si přílohu v PDF
Na to upozorňuje i Charvát s tím, že časová souslednost je pro úspěšné čerpání peněz klíčová. „Prioritou je nyní vyčerpat zdroje z Národního plánu obnovy, ve kterém je možné vypisovat výzvy tak, aby byly všechny závazky učiněny do konce roku 2023 (peníze by měly být smluvně rozděleny mezi žadatele do konce roku 2023 – pozn. red.),“ uvedl mluvčí ministerstva s tím, že souběžně s plánem obnovy bude možné čerpat peníze také z operačních programů – tedy z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, Integrovaného regionálního operačního programu a Operačního programu Doprava.
Peníze na rozvoj nízkoemisní dopravy by měly být k dispozici také v připravovaném Operačním programu Spravedlivá transformace, ten je však určen pouze pro české uhelné regiony, tedy Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Čerpání by se mělo rozeběhnout počátkem příštího roku.
Veškerá dotační podpora směřovaná do rozvoje elektromobility by měla vést Česko k naplnění jeho národních cílů. Podle akčního plánu pro rozvoj čisté mobility by se do roku 2030 mělo v tuzemsku prohánět 220 až 500 tisíc elektrických vozidel a vyrůst by zde mělo 19 až 35 tisíc dobíjecích bodů.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Elektromobilita.
