Na ambulantní vyšetření v nemocnicích se čeká i měsíce. Situace se však zlepšuje, ukázal nejnovější průzkum

Stalo se to letos v září: paní Růženě Hrubé z Mělníka zničehonic výrazně otekla polovina jazyka a krku a začala mít vážné potíže s dýcháním. S bolestivým problémem ji záchranná služba hned odvezla do pražské Fakultní nemocnice Bulovka, kde ji urgentně ošetřili. Chtěli ale podrobné alergologické vyšetření, protože právě na alergii potíže ukazovaly. Nejprve se sedmapadesátiletá Hrubá, která pracuje jako manažerka logistiky v mělnické provozovně spolku Revenium, objednala ve svém městě, v Nemocnici Mělník. Jenže čekací termín na vyšetření přesáhl dva měsíce. Na Bulovce jí přitom kladli na srdce, že vyšetření je nutné udělat co nejdříve. „Nemohla jsem tak dlouho čekat. Tak jsem si sedla k telefonu a začala obvolávat,“ líčí Hrubá.

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze jí dokonce dali termín až na březen, tedy půl roku od začátku obtíží. Uspěla až v pražské Fakultní nemocnici v Motole, kde jí alergologické vyšetření udělali v říjnu, tedy zhruba za měsíc.

Čtvrtina pacientů čeká jeden až tři měsíce

Právě na čekací dobu ambulantních pacientů v českých nemocnicích se mimo jiné zaměřil letošní průzkum společnosti Health­Care Institute. Letos v něm hlasovalo více než 40 tisíc ambulantních pacientů nemocnic, již popisovali své zkušenosti s celým procesem, od volby nemocniční ambulance přes komfort objednání a čekací dobu na termín v ordinaci až po přístup lékaře a sester k pacientům nebo srozumitelnost informací, které po vyšetření dostali.

Průzkum překvapivě zjistil, že i přes těžkou situaci v covidové pandemii, která nemocnice výrazně zatížila, se zkušenost ambulantních pacientů v nemocnicích lepší. V roce 2021 bylo maximálně spokojeno s přístupem lékaře 83 procent respondentů, což je o 10 procentních bodů více než loni. Více než 96 procent ambulantních pacientů také potvrdilo, že informace předané zdravotní sestrou byly velmi dobře srozumitelné, což je opět oproti loňsku mírné zlepšení.

Došlo dokonce k výraznému zkrácení doby čekání pacientů před vstupem do ambulance. Jen do deseti minut čekalo na vstup skoro 71 procent pacientů, loni to bylo přitom 55 procent.

A čekací doba na objednací termín se letos také snížila – pacientů, kteří čekali na termín jeden až tři měsíce, je nyní zhruba čtvrtina, 26 procent. Loni to byla třetina, 32 procent.

Na vyšetření glaukomu se čeká půl roku

Přesto příběhů, jaký zažila paní Hrubá, se v Česku denně děje bezpočet. Především pacienti, kteří potřebují specializované vyšetření, jež se provádí jen na několika pracovištích v republice, a zároveň nejsou v akutním stavu, si musí počkat někdy i extrémně dlouhou dobu, třeba půl roku.

Například na prvovyšetření v neurologických ambulancích se čeká tři až čtyři měsíce. Podobně dlouho si počkají děti a dorost v endokrinologických ambulancích. Dlouhé čekací doby bývají také na očních klinikách. Například na glaukomovou ambulanci, tedy na vyšetření zeleného zákalu, se čeká i půl roku. Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze je čekací doba například na preventivní vyšetření sluchu u nedonošenců nebo dětí s opožděným vývojem řeči i čtyři měsíce. Provádí se zde na foniatrické klinice.

„Jsme jediná klinika v Česku, která vyšetřuje sluch v přirozeném spánku v noci. Standardně toto vyšetření probíhá v narkóze. Z toho důvodu odbavujeme velké množství pacientů, nejen z řad dětí, a to může mít vliv na delší čekací lhůty,“ vysvětluje mluvčí nemocnice Michal Schneider. Ujišťuje, že pacienty se zjištěnou závažnou poruchou sluchu, kdy například hraje roli rodinná zátěž, vyšetřují přednostně. Dodává, že ani s příchodem covidové pandemie se čekací doby neprodlužují.

Podobné je to i v pražské Nemocnici Na Homolce, kde ale nevylučují, že pokud pandemie zesílí, neakutní pacienti si počkají déle. „Čekací doby na ambulantní vyšetření se nám během letošních letních měsíců podařilo dostat na standardní předcovidové lhůty a ty stále držíme. Uvidíme, jak se bude aktuální situace vyvíjet. Pokud bychom byli nuceni vyčlenit větší množství personálu z ambulancí na péči o covid pozitivní pacienty, mělo by to zřejmě vliv i na prodloužení čekacích dob u některých ambulantních vyšetření,“ přibližuje Martina Dostálová, tisková mluvčí Nemocnice Na Homolce.

Svaz pacientů: Je třeba vyšší počet lékařů

Přestože čekací doba na vyšetření je v naprosté většině případů kratší než dva měsíce, i to může být příliš dlouho. „Čekací doby na vyšetření v nemocnicích jsou pro mnohé pacienty neúnosné. Někteří nechtějí čekat ani čtrnáct dnů, pokud mají bolesti. Hledají proto možnost vyšetření i mimo velká krajská města,“ říká Luboš Olejár, prezident Svazu pacientů ČR.

Dodává, že problém je bohužel systémový. „Ambulance v nemocnicích by měly mít od zdravotních pojišťoven povolen vyšší počet lékařů. Tam to selhává,“ je přesvědčen Olejár.

V soukromých ordinacích se tolik nečeká

Zdravotnický analytik Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku (IHETA) upozorňuje, že v českém systému nejsou oficiální statistiky o čekacích dobách k dispozici. „Dle mých zkušeností se velmi liší podle kapacit jednotlivých oborů a také podle regionů. Přestože existuje vyhláška ministerstva zdravotnictví o místní a časové dostupnosti různých typů zdravotních služeb, klient zdravotního systému bohužel nemá šanci se k aktuálním statistikám dostat,“ poukazuje Doležal.

Dodává, že ambulantní specialisté mohou být buď zaměstnáni v nemocnicích, nebo mají své soukromé ordinace a čekací doby v nich mohou být zcela jiné než v nemocnicích, mnohdy významně kratší.