Pandemie covidu‑19 zásadně změnila podobu dárcovství v Česku. V některých ohledech jej postrčila kupředu, v jiných zase zbrzdila. Významný rozvoj zaznamenaly aktivity spojené přímo s bojem proti rychle se šířící pandemii. „V Česku se zvedla obrovská vlna solidarity, šily se roušky, organizovala se řada sbírek na pomoc v boji proti covidu, zapojovali se ve velkém lidé i firmy,“ komentuje rok 2020 Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka Fóra dárců. Na druhé straně však řada neziskových organizací zaznamenala zásadní snížení příjmů. „Ubyly jim příjmy jak ze sbírek, tak z vlastní činnosti, nedaly se pořádat benefiční akce. I to se na příjmech neziskovek citelně odrazilo,“ dodává Šplíchalová.
Jak zjistil výzkum, který realizovalo Fórum dárců mezi členy Aliance odpovědných pořadatelů veřejných sbírek v lednu 2021, u více než třetiny veřejných sbírek zaznamenali jejich pořadatelé pokles čistého výtěžku. Téměř 40 procent veřejných sbírek bylo naopak úspěšnějších než v letech před pandemií. Podle dat Generálního finančního ředitelství lidé v roce 2020 darovali 2,85 miliardy korun, zatímco rok před tím to bylo 2,5 miliardy.
Stagnování, až snížení podpory naopak eviduje Fórum dárců u firem. „Zmrazily svou pomoc, snížily finance, aktuálně se vše redefinuje a uvidí se, jakým způsobem na situaci firmy zareagují a co zbude z firemního dárcovství takového, jaké známe z období před pandemií,“ podotýká Šplíchalová. Lednový výzkum Fóra dárců zjistil, že čtyři z deseti organizací se setkaly se snížením podpory od firem. Firmy sice pokračovaly v podpoře dlouhodobých projektů, v některých případech ale volily spíše nefinanční formy podpory. Více než třetina organizací nezaznamenala ve spolupráci s firemními partnery žádné změny. Podle dat Generálního finančního ředitelství firmy v roce 2020 darovaly 5,1 miliardy korun, tedy úplně stejně jako v roce 2019. Obvyklé však je, že firmy darují rok od roku více, jak upozornila Šplíchalová. „Firmy se rozhodně chtěly v pandemickém období zapojovat, ale šlo spíše o redistribuci již dříve alokovaných prostředků na dobrou věc,“ shrnuje Šplíchalová.
DMS v pandemii vystřelily vzhůru
Co naopak pandemie dárcovství výrazně nastartovala, jsou dárcovské SMS, takzvané DMS. Loni poslali čeští dárci více než 968 tisíc DMS v celkové hodnotě přesahující 56 milionů korun. „Prostřednictvím DMS se vybralo o neuvěřitelných čtyřicet procent více peněz než v roce 2019. Nárůst byl způsobený především mimořádnými benefičními akcemi a krátkodobými sbírkami, které probíhaly na podporu boje proti nemoci covid‑19 a jejím důsledkům,“ říká výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. Dodává, že i tradiční akce, jako například Pomozte dětem nebo Adventní koncerty, zažily obrovskou vlnu solidarity ze strany dárců.
„Některé benefiční akce dosáhly velmi úspěšných výsledků. Patří mezi ně například Adventní koncerty České televize, jejichž výtěžek přesáhl 18 milionů korun a stal se tak nejštědřejším ve své historii. Počet DMS se v rámci této akce zvýšil o 40 procent a výnos pro neziskové organizace činil o tři miliony korun více než doposud. Stejně tak pořad Pomozte dětem získal skrze DMS KURE o 67 procent dárcovských SMS více než v roce 2019, a tedy ve výsledku o 1,8 milionu korun více. Nárůst DMS zaznamenal i pořad Světlo pro Světlušku, které dárci přispěli o 24 procent více,“ dává příklady Klára Šplíchalová. Nejzasílanější dárcovskou SMS byla ta v hodnotě 30 korun, s nepatrným rozdílem následovala SMS za 90 korun.
Kromě dárcovských SMS je podle Šplíchalové trendem i on‑line dárcovství, které si v Česku získává stále větší prostor. „Konečně se začínáme trošku vyrovnávat západním zemím. Trendem jsou také sbírky s podporou přátel a sbírky firem, kdy firma výtěžek sbírky násobí,“ zmiňuje Šplíchalová.
Objevily se podvodné sbírky
Na druhé straně pandemický rok některé akce stopnul, takže velká část charitativních událostí byla zrušena nebo se přesunula na neurčito, jako například StarDance pro Centrum Paraple nebo Koncert pro svatovítské varhany. Podle Fóra dárců lze také předpokládat, že se v následujících letech u lidí výrazně projeví ekonomické dopady pandemie. Jak vyšlo z průzkumu veřejného mínění na podzim 2020, kdy 37 procent respondentů uvedlo, že darují méně než před epidemií.
Jedním z nepříznivých jevů, které Fórum dárců za loňský rok zaznamenalo, jsou neprofesionální a netransparentní sbírky. „I to je faktor, který může mít v budoucnosti vliv na důvěru dárců v neziskový sektor,“ připomíná Šplíchalová. Proto také v loňském roce vznikla Aliance odpovědných pořadatelů veřejných sbírek, která se zformovala při Fóru dárců a jejímž smyslem je ukázat, že samotné organizace mají zájem dodržovat nejen zákon o veřejných sbírkách, ale že chtějí jít ještě nad rámec těchto běžných pravidel.
„V zájmu rozvoje vztahů s dárci se tyto organizace zavazují dodržovat etické principy a svou odborností dokážou zúročit každou darovanou korunu ve prospěch všech, kteří potřebují pomoc. Díky tomu můžeme navázat na vysoké standardy českého sbírkového prostředí a udržet jeho důvěryhodnost a kvalitu. V tuto chvíli se počet členů blíží padesátce a další čekatelé mají chuť se zapojit. Je ale nutné, aby nejdřív všichni naplnili požadavky na transparentnost,“ popisuje Šplíchalová. Seznam členů aliance je k dispozici například na webu Darujsprávně.cz.
Neziskovky: Žádné drama, dárci jsou
Jedním z členů asociace je například Nadace Terezy Maxové dětem. Ta žije především z firemních darů, které tvoří zhruba 80 procent jejích příjmů. „Aktuálně nezaznamenáváme drastický úbytek oproti předešlým rokům. Soudím i dle nedávno ukončené charitativní akce Hýbejte se s Teribearem, v níž se zapojilo více účastníků než loni a podařilo se díky dárcům zajistit deset milionů korun na pomoc dětem. Počet dárců se též mírně rozšířil. V lednu budeme moudřejší, ale myslím si, že letošní rok uzavřeme s podobným objemem získaných prostředků jako v předchozích letech,“ hodnotí ředitelka nadace Terezie Sverdlinová.
Dodává, že covid postihl všechny oblasti a je znát, že s dopady se celá společnost bude ještě nějaký čas potýkat. „Moje zkušenost je taková, že firmy, které se systematické podpoře a CSR poctivě věnují, hledají cesty, jak i nadále pokračovat, byť někdy v omezenější míře. Uvědomují si, že situace například matek samoživitelek je po covidu složitější než před ním. Také například podpora mladých lidí při vstupu na trh práce je obtížnější. Zkrátka že potřebných neubylo, ba naopak,“ rozvádí Sverdlinová. Drastického propadu dárcovství ze strany korporací se neobává, jistou obavu však má o poskytování státní podpory v různých sférách pomoci.
◾ Nenechte se dojmout srdcervoucím příběhem, ale zajímejte se o to, kdo za danou sbírkou stojí.
◾ Přispívejte, třeba malou částkou, ale pravidelně, organizaci, kterou si v klidu vyberete.
◾ Nenechte se zaskočit otázkami, na které se obtížně odpovídá zamítavě, jako třeba: Chcete pomoci nemocným dětem? Když máte své téma vybrané a pomáháte dlouhodobě, je snazší říct: Díky, ale já už pomáhám v jiném projektu.
◾ Buďte obezřetní vůči sbírkám na sociálních sítích. Mnohdy za srdcervoucím příběhem nestojí ten, kdo potřebuje pomoci, ale podvodník. Na sociálních sítích neexistuje kontrola, dárci nemají šanci zjistit, kolik peněz přišlo a jestli byly využity účelně.
◾ Sbírky v Česku mohou konat pouze právnické osoby, takže žadatel s nataženou rukou nebo zveřejněným číslem účtu neprochází žádným ověřovacím procesem. Nemůžete tedy vědět, jak budou nasbírané peníze skutečně využity.
Zdroj: Fórum dárců
Vlivu pandemie se zpočátku obávala například nadace Dobrý anděl, která pomáhá rodinám s dětmi, jež se vlivem vážné nemoci dostaly do těžké situace. A v roce 2020 se Dobrý anděl dostal do čela žebříčku TOP 10 nefiremních nadací a fondů. Především na počátku pandemie na jaře 2020 cítili v Dobrém andělovi obavy a nejistotu z dalšího vývoje.
„Přesto hodnotíme poslední dva roky z pohledu dárcovství velmi pozitivně. Celkový objem darů každoročně stoupá a ani covidový rok nebyl výjimkou. Nárůst počtu nových dárců v posledních měsících lehce zpomalil, ale objem pomoci i nadále roste. Někteří dlouhodobí dárci se vlivem dopadu pandemie ocitli sami v těžké životní situaci a své příspěvky museli snížit nebo zcela zastavit. Druzí ale naopak své dary sami navýšili, protože cítili potřebu pomáhat v tomto složitém období ještě více,“ říká Šárka Procházková, ředitelka nadace Dobrý anděl. Dodává, že lidé jsou díky pandemii ještě o něco více vnímaví ke svému okolí než v předešlých letech. „Možná vlastní zkušenost s tíživou situací či v blízkém okolí podpořila ochotu pomáhat. Lidé nyní darují více, a jestli jde o dlouhodobý trend, ukážou až následující měsíce a roky. My však věříme, že ano,“ doufá Procházková. Celkem Dobrý anděl za loňský rok rozdělil dětem a jejich rodinám více než 314 milionů korun.
Stáhněte si přílohu v PDF
Dárci se přesouvají do on‑line prostředí
Covidový rok 2020 ovlivnil dárcovství i v zahraničí. Například firemní dárcovství ve Spojených státech amerických se v pandemii zvedlo. Podle organizace Double the Donation, která sdružuje podrobné statistiky o dárcovství v USA, v roce 2020 darovali Američané charitativním organizacím zhruba 471 miliard dolarů, což představuje oproti předchozímu roku nárůst o 5,1 procenta. Nejvíce se darovalo na pomoc nemocným a handicapovaným a sociálně znevýhodněným lidem. Největší pokles v dárcovství zaznamenalo umění, kultura, památky a humanitní vědy. Naopak nárůst zaznamenalo individuální dárcovství, a to o 2,2 procenta oproti roku 2019. Stejně jako v Česku i ve Spojených státech se podle zprávy organizace dárcovství přesouvá do on‑line prostředí a cestu si nachází nový způsob on‑line komunikace s dárci.
A trend přesunu dárcovství k on‑line formám zaznamenává i Evropa. Podle zprávy The 2020 Global Trends in Giving Report, která obsahuje klíčová zjištění o dárcovství v Evropě v covidovém roce 2020, 34 procent evropských dárců sdělilo, že on‑line média jsou pro ně nejvíce používaný komunikační nástroj. Celkem 44 procent dárců z Evropy darovalo prostřednictvím fundraisingových nástrojů Facebooku, což je o 16 procent více než v roce 2018. Dvanáct procent dárců darovalo skrze Instagram. Celých 57 procent evropských dárců přispělo neziskovým organizacím na on‑line crowdfundingových sbírkách.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší nadace a fondy.
