Obsazeno, hlásí většina rezervačních systémů restaurací ve Velké Británii. Nejbližší volný termín na večeři pro dva lze sehnat v lepším případě za dva týdny, někdy ale lidé na stůl čekají i měsíc. Za rezervaci navíc mohou zaplatit v přepočtu až 1200 korun. 

Británie se v posledních měsících potýká s nedostatkem zaměstnanců v pohostinství, protože ostrovy opustili zahraniční pracovníci, především Poláci, Bulhaři, ale například i Italové. Poprvé za více než deset let ze země odešlo více občanů EU, než se do ní přistěhovalo. Podle britského Úřadu pro národní statistiku (ONS) bude navíc odliv pracovních sil pokračovat. Ekonomika tím podle expertů bude trpět. 

Podle nejnovějších dat ONS se počet občanů EU opouštějících britské ostrovy v roce 2020 meziročně ztrojnásobil. „Británie přestává být lukrativním místem pro zahraniční pracovníky. Způsobeno je to s největší pravděpodobností kombinací dopadu brexitu a pandemie na běžný život občanů,“ uvedl ONS.

S odchodem Velké Británie z EU začala pro mnoho pracovníků platit nová pravidla spojená s nutností víz či daněním příjmů. I proto v minulém roce opustilo Spojené království o 94 tisíc občanů více, než se přistěhovalo. V uplynulé dekádě byl přitom trend opačný. V Británii každoročně přibývalo několik desítek tisíc lidí ze států Evropské unie, v roce 2011 sem přišlo dokonce asi 270 tisíc unijních občanů. Pokles v roce 2020 navíc podle projekcí ONS nebude jednorázovou záležitostí. V roce 2021 by Británie mohla přijít až o sto tisíc občanů EU.

„Náhlý nedostatek nabídky pracovníků z EU nadále vyvolává otřesy pro zaměstnavatele ve všech sektorech,“ řekl pro Financial Times Gerwyn Davies, poradce britského sdružení profesionálů v oblasti řízení lidských zdrojů (CIPD). Dodává také, že odliv pracovníků z britských ostrovů zvyšuje tlak na mzdy i nábor. Firmám i podnikům navíc chybějí sezonní pracovníci, kteří by vykrývali zvýšenou poptávku v období Vánoc. Nejvíce jsou podle Kate Nichollsové, ředitelky UK Hospitality, britské asociace pohostinství, zasaženy bary, restaurace a hotely.

„Některé podniky se rozhodly, že nechtějí přetěžovat své stávající zaměstnance a zároveň nechtějí přijímat více rezervací na úkor kvality služeb. Záměrně proto omezují své kapacity, aby byli schopni vybalancovat nabídku s poptávkou,“ říká Nichollsová a dodává, že jen v britské metropoli Londýně chybí v tomto sektoru více než 15 tisíc zaměstnanců. Restaurace a bary proto nejen odmítají pořádat firemní i soukromé vánoční večírky, lidé mohou také mít problém sehnat stůl pro dva bez rezervace udělané s dostatečným předstihem.

Některé restaurace vyžadují rezervaci pro dva až měsíc předem. Kromě toho zavádějí také „poplatky za rezervaci“. Stůl si musí zákazník objednat přes rezervační systém na stránkách restaurace, kde zaplatí poplatek, který se většinou pohybuje mezi 20 a 40 librami, tedy 600 a 1200 korunami. Tato částka je následně odečtena z hostova účtu za konzumaci v restauraci, tím je zároveň určena minimální útrata. Pokud se však zákazník do restaurace nedostaví nebo rezervaci nezruší více než 48 hodin předem, poplatek je nevratný.

Peníze za přivedení nových zaměstnanců

Aby zmírnili tlak ze strany poptávky, zavádějí zaměstnavatelé pobídky, na které se snaží nalákat sezonní rekruty. Oblíbené jsou například takzvané vánoční bonusy. Restaurace lidem, kteří nastoupí ihned a budou pracovat minimálně do konce oslav čínského Nového roku připadajícího na 1. února, slibují bonus okolo 250 liber měsíčně, tedy 7500 korun. Vánoční bonusy ve většině případů připadnou i stávajícím zaměstnancům, kteří se rozhodnou pracovat v období svátků. 

Firmy svým zaměstnancům vyplácejí nemalé prémie i za shánění nových pracovníků. „Pokud zaměstnanec doporučí přítele či známého na volnou pracovní pozici, oba dostanou peněžní bonus,“ vysvětluje Nichollsová. Příkladem je řetězec steakových restaurací Hawksmoor a jeho nabídka až dvou tisíc liber, v přepočtu téměř 60 tisíc korun, zaměstnancům, kteří přivedou nové kolegy. Jedinou podmínkou je, že posila vydrží déle než tři měsíce. Program už běží několik měsíců a bude pokračovat i přes Vánoce.

Ekonomové varují, že ve skutečnosti zaměstnanců ze země mizí mnohem více. „Reálná data jsou podstatně vyšší, než odhaduje ONS,“ říká Medeleine Sumptionová, ředitelka Observatoře migrace na Oxfordské univerzitě, a nepřesnost dat přičítá tomu, že někteří lidé, kteří zemi opustili, nebyli správně zaevidováni na Britském migračním úřadě. To potvrzuje i Jonathan Portes, profesor ekonomie a veřejné politiky na King’s College v Londýně, který zároveň varuje, že než se dopady nedostatku zaměstnanců projeví v každodenním fungování nejen firem, ale i celé společnosti, chvíli to trvá.

Poukazuje například na nedostatek pohonných hmot, který na podzim způsobil v Británii kolaps čerpacích stanic, nebo na to, že kvůli chybějícím pracovníkům schopným zpracovat maso farmáři zbytečně utráceli dobytek. Podle Portese by se vláda měla začít chovat proaktivně a předejít potenciálním šokům, které mohou britskou ekonomiku ohrozit.