Strojírenský trh se potýká s velkou nejistotou. Z pandemie se bude zotavovat hůře než jiné obory

Na začátku pandemie se strojírenské firmy musely vypořádat s krizí na straně poptávky – zákazníci vyčkávali, odkládali investice. V současnosti je u řady strojírenských firem patrná krize na straně nabídky – chybí komponenty, ze kterých by se dalo vyrábět. Zároveň rostou dodací lhůty, ceny základních surovin a jen málokterá firma si nestěžuje na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Tam, kde je poptávka po strojích a výrobcích, ji firmy nedokážou plně uspokojovat. O přehřátém trhu hovoří Monika Šimánková, generální ředitelka společnosti Hestego, která se specializuje na zpracování plechů. Firma má nyní obrovské množství zakázek, jež jsou limitovány výrobní kapacitou.

Petr Smutný, partner v poradenské společnosti PwC, ale upozorňuje, že ne ve všech strojírenských segmentech je poptávka větší než nabídka, a predikuje, že se z dlouhodobého hlediska situace otočí, protože rozhodnutí investovat budou nadále odkládána. „Mám klienta, který plánoval investici v energetice, jednalo se o výstavbu trafostanice a regulačního zařízení. Skončilo výběrové řízení, domluvila se smlouva a ceny vzrostly o 50 až 100 procent. Klient se rozhodl investici odložit o dva tři roky,“ vypráví Petr Smutný s tím, že v dnešní turbulentní době s obrovskou mírou nejistoty musí být všichni, kteří jsou vázaní na dlouhodobé investice, opatrní.

Nárůsty cen o stovky procent

Právě ochladnutí trhu řešil letos výrobce obráběcích strojů Fermat Machine Tool, a to zejména u dodávek větších strojů a celků s cenou okolo jednoho milionu eur. „Největší komplikací byly překážky v osobních návštěvách našich zákazníků způsobené covidem. Zjistili jsme, že u menších strojů do půl milionu eur můžeme obchody realizovat on‑line, ale u velkých a technologicky náročných projektů je to značné omezení,“ vysvětluje Michal Bureš, jednatel společnosti.

Problém, se kterým se potýkají všechny strojírenské firmy, je skokový nárůst cen, a to nejen surovin, komponent a základního materiálu. „Asi největším skokovým šokem bylo zdražení kontejnerové přepravy o 300 až 500 procent,“ poukazuje Michal Bureš. „Zvýšení cen jednotlivých komponent našich strojů se pak v podstatě týká všech dodávaných částí,“ dodává Bureš.

„Ceny oceli, hliníku a mědi se v porovnání s předchozím rokem zvýšily v rozmezí 80 až 150 procent, ceny plastů a oleje vzrostly o polovinu,“ dává další příklad Rostislav Urban, jednatel společnosti Vydona, která vyrábí dřevoobráběcí nástroje a speciální nástrojové systémy na dřevo, plast a kov.

Prodloužené dodací lhůty a horší výběr

Společnost Hestego musela řešit nejen nárůst cen plechu mezi lednem a červnem o 400 procent, ale také jeho nedostatek. „Bylo pro nás zásadní materiál zajistit tak, abychom neohrozili dodávky našim zákazníkům, což se nám naštěstí podařilo. Za úspěchem ale stojí tvrdá práce. Poptávání, hledání, jednání se všemi evropskými dělicími centry a Čínou a také maximální podpora mých lidí, kteří hledali všechny možné cesty, abychom zajistili, co potřebujeme,“ vzpomíná na složité chvíle Monika Šimánková.

„Další problémovou oblastí byly elektrokomponenty, které z větší části pocházejí z Asie. Dlouhá doba jejich dodání nás trápí dodnes. Ještě před dvěma lety bylo možné vybírat si z velkého množství druhů a ve velkém množství. Doprava fungovala skvěle a byla poměrně levná. Nyní je situace o poznání složitější. Částečně kvůli nedostatku surovin i výrobních kapacit v Asii a částečně kvůli dopravě. Nyní člověk musí objednávat s velkým předstihem, držet větší množství zásob a doufat, že zboží dorazí v požadovaném množství a kvalitě,“ říká Monika Šimánková.

Všechny tyto problémy vedou k tomu, že strojírenské firmy postupně začnou zdražovat výrobky a služby. Rostislav Urban ze společnosti Vydona avizuje toto zvýšení cen přibližně o 15 procent s tím, že další může následovat.

„Na druhou stranu nutno říct, že díky mediální informovanosti jsou naši zákazníci na zvýšení cen strojů v řádu 10 až 15 procent v podstatě připraveni,“ dodává k nárůstu cen také Michal Bureš ze společnosti Fermat Machine Tool, která se potýkala v letošním roce také s výrazným prodloužením termínů například u dodávek řídicích systémů. „Z dřívějších 10 až 12 týdnů jsme se dostali na nynějších 28 týdnů,“ říká Bureš.

Oslovení odborníci také zmiňují problémy, které dopadají na firmy v souvislosti s obchodními sankcemi vůči Ruské federaci.

Strojírenství

Stáhněte si přílohu v PDF

Očekávání růstu se nenaplní

„Rok 2021 ještě není uzavřen, ale s největší pravděpodobností se už nyní dá říci, že se poněkud příliš optimistické očekávání růstu oproti roku 2020 nenaplní. V oboru obráběcích a tvářecích strojů došlo v roce 2020 k meziročnímu poklesu produkce o více než 30 procent. Výrazně se snížil také export obráběcích strojů. Například vývoz na náš největší trh, kterým je Německo, poklesl o 50 procent. Na definitivní výsledky oboru za rok 2021 si ovšem počkáme až do léta 2022 a obávám se, že nebudou právě radostné,“ říká Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie.

Zotavování se z pandemie bude pro strojírenské firmy obtížnější ve srovnání s jinými obory. „Je zde delší cyklus mezi tím, než se zákazník rozhodne, že něco zrealizuje, a než to zrealizuje. Určitě to strojírenství vzhledem ke své komplexnosti a složitosti nebude mít jednoduché,“ říká Petr Smutný.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenství.