Pokud projde nový návrh Evropské komise, v Česku skončí na dlažbě tisíce lidí, kteří jezdí pro Bolt, Uber, Wolt a další alternativní přepravce. Tvrdí to alespoň zástupci byznysu, na který míří nová regulace Bruselu. Ta si klade za cíl zlepšení pracovních podmínek řidičů a kurýrů digitálních platforem v EU, firmy se ale brání, že výsledkem bude jediné – propouštění.

Návrh směrnice, kterou eurokomisaři představí ve čtvrtek dopoledne, požaduje, aby se narovnal pracovněprávní vztah mezi alternativními taxislužbami nebo rozvážkovými firmami a jejich pracovníky. Konkrétně, aby se z platforem na jedné straně a OSVČ nebo lidmi jezdícími pro ně na dohodu na straně druhé stal vztah zaměstnavatel–zaměstnanec.

Iniciativa zmiňuje pět kritérií, která mají napříště určit pracovněprávní povahu vztahu. Zohledňovat se má například to, zda je to firma, kdo určuje výši odměny řidičů a kurýrů, nebo jsou to oni sami. A dále jestli si lidé sami určují, kdy budou pracovat a kdy ne, nebo zda musí při práci nosit firemní úbor. Pokud budou naplněna aspoň dvě kritéria, na řidiče se bude pohlížet jako na zaměstnance.

Komise si od toho slibuje posílení jejich práv. Podle doprovodného materiálu k návrhu směrnice přes 80 procent dosavadních řidičů a kurýrů jsou „dohodáři“ nebo lidé se statusem OSVČ, a nemají tak nárok například na placenou dovolenou ani nejsou chránění před výpovědí. Brusel uvádí, že z 28 milionů lidí pracujících pro Bolt, Wolt a další ve státech EU je okolo 5,5 milionu „nesprávně klasifikováno“ – měli by být zaměstnanci, ale nejsou. V Česku se pro tento únik firem před odvody za zaměstnanci vžil termín švarcsystém.

Byznys se ale brání. Zástupci přepravních platforem argumentují, že jejich řidiči sami chtějí mít nezávislý status, protože jim to umožňuje pracovat pro více firem, organizovat si čas podle svého a maximalizovat příjem.

„Neviděl jsem jediný výzkum Evropské komise, který by ukázal, že řidiči Boltu chtějí být zaměstnaní. Naše vnitřní průzkumy naopak říkají, že lidé dávají přednost volnosti a vyššímu výdělku před placenou dovolenou,“ řekl HN a Aktuálně.cz jeden z ředitelů platformy Bolt pro státy unie Aurélien Pozzana.

Pro Bolt jezdí podle Pozzany v zemích sedmadvacítky přes 300 tisíc lidí, z toho několik tisíc jen v Česku. Pokud by směrnice prošla ve stávajícím znění, Pozzana tvrdí, že polovina řidičů Boltu by riskovala ztrátu obživy. Celý obor alternativní přepravy dává v Česku podle něj práci desítkám tisíc lidí.

Nejde přitom jen o odvody za zaměstnance, které platformy nechtějí platit. „Hlavně bychom tolik lidí ani nepotřebovali, kdybychom je museli zaměstnat na plný úvazek. Někteří pro nás jezdí pár hodin týdně,“ dodává Pozzana.

Zástupci Boltu, Uberu a platformy FreeNow proto teď lobbují v institucích unie, aby se legislativa zmírnila a firmy měly větší volnost v tom, jak naložit se svými lidmi. Pozzana dává za příklad možné cesty Francii, kde začal „strukturovaný sociální dialog“ se státem, který by měl vést k větší ochraně řidičů před nezaměstnaností, zároveň by ale nenutil převést všechny pracovníky do zaměstnaneckého statusu.

Návrh komise dostanou nyní do rukou europoslanci a zástupci členských států. Mezi nimi se čeká konfliktní debata, protože názory na regulaci digitálních platforem se liší stát od státu. Dosavadní česká vláda patří mezi její zastánce, mimo jiné proto, že by znamenala vyšší daňový odvod do státního rozpočtu.

„Tyto platformy jsou obrovský problém šedé zóny. Podepisovala jsem memorandum s Uberem a vím, že to kazilo ceny v oboru, lidé měli méně jistoty. Regulace tu je určitě potřeba,“ řekla HN a Aktuálně.cz končící ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

I pokud by se země EU shodly rychle, nová směrnice vstoupí v platnost nejdříve v roce 2024.

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.