Sultán na Bosporu zavlekl Turecko do hospodářského chaosu. Řádí inflace a měna padá

Turecko se ocitlo na pokraji hospodářského kolapsu. Země je přitom s ohledem na velikost své ekonomiky i počet obyvatel velice důležitým členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Hlavním důvodem je politika, kterou od svého druhého zvolení v srpnu roku 2018 provádí autokraticky vládnoucí prezident Recep Tayyip Erdogan.

Přestože v zemi řádí více než dvacetiprocentní inflace a kurz turecké liry od počátku roku zeslábl skoro o polovinu, je Erdogan doslova posedlý snižováním úrokových sazeb. Přitom situace velí použít nástroj přesně opačný – zpřísňovat měnovou politiku, což nyní po celém světě kvůli rostoucí inflaci dělají mnohé centrální banky.

„Úroky jsou zlo, které činí bohaté ještě bohatšími a chudé ještě chudšími,“ prohlašuje prezident Erdogan, který je přesvědčen, že levnější peníze pomohou urychlit tempo hospodářského růstu, podpoří vývoz a tím přispějí k vytváření tolik potřebných pracovních míst. Proto tlačí tureckou centrální banku k politice mírnějších sazeb, a kvůli tomu dokonce během uplynulých dvou a půl let neváhal vyměnit tři její guvernéry.