Turecko se ocitlo na pokraji hospodářského kolapsu. Země je přitom s ohledem na velikost své ekonomiky i počet obyvatel velice důležitým členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Hlavním důvodem je politika, kterou od svého druhého zvolení v srpnu roku 2018 provádí autokraticky vládnoucí prezident Recep Tayyip Erdogan.
Přestože v zemi řádí více než dvacetiprocentní inflace a kurz turecké liry od počátku roku zeslábl skoro o polovinu, je Erdogan doslova posedlý snižováním úrokových sazeb. Přitom situace velí použít nástroj přesně opačný – zpřísňovat měnovou politiku, což nyní po celém světě kvůli rostoucí inflaci dělají mnohé centrální banky.
„Úroky jsou zlo, které činí bohaté ještě bohatšími a chudé ještě chudšími,“ prohlašuje prezident Erdogan, který je přesvědčen, že levnější peníze pomohou urychlit tempo hospodářského růstu, podpoří vývoz a tím přispějí k vytváření tolik potřebných pracovních míst. Proto tlačí tureckou centrální banku k politice mírnějších sazeb, a kvůli tomu dokonce během uplynulých dvou a půl let neváhal vyměnit tři její guvernéry.
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.