Turecko se ocitlo na pokraji hospodářského kolapsu. Země je přitom s ohledem na velikost své ekonomiky i počet obyvatel velice důležitým členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Hlavním důvodem je politika, kterou od svého druhého zvolení v srpnu roku 2018 provádí autokraticky vládnoucí prezident Recep Tayyip Erdogan.
Přestože v zemi řádí více než dvacetiprocentní inflace a kurz turecké liry od počátku roku zeslábl skoro o polovinu, je Erdogan doslova posedlý snižováním úrokových sazeb. Přitom situace velí použít nástroj přesně opačný – zpřísňovat měnovou politiku, což nyní po celém světě kvůli rostoucí inflaci dělají mnohé centrální banky.
„Úroky jsou zlo, které činí bohaté ještě bohatšími a chudé ještě chudšími,“ prohlašuje prezident Erdogan, který je přesvědčen, že levnější peníze pomohou urychlit tempo hospodářského růstu, podpoří vývoz a tím přispějí k vytváření tolik potřebných pracovních míst. Proto tlačí tureckou centrální banku k politice mírnějších sazeb, a kvůli tomu dokonce během uplynulých dvou a půl let neváhal vyměnit tři její guvernéry.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
