Celé čtyři hodiny spolu v Bruselu jednali zástupci Ruska a NATO. Rozpory ohledně Ukrajiny se však překonat nepodařilo. Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga se názory obou stran příliš lišily: „Naše rozpory nebude jednoduché překonat, ale je pozitivním signálem, že se všichni alianční spojenci a Rusko sešli u stejného stolu a bavili se o podstatných záležitostech.“
Moskva donutila NATO usednout k jednacímu stolu poté, co shromáždila zhruba 100 tisíc vojáků podél hranic s Ukrajinou. Rusko popírá, že by chtělo na Ukrajinu zaútočit, ale požaduje bezpečnostní záruky, jež zahrnují příslib, že Ukrajina, Gruzie nebo kterýkoliv jiný stát u ruských hranic nevstoupí do Severoatlantické aliance a že v zemích, jež do NATO vstoupily po studené válce, nebude rozmístěna žádná alianční vojenská infrastruktura.
Stoltenberg znovu varoval Moskvu před použitím síly proti Ukrajině. Byla by to podle něj politická chyba, za kterou by Rusko zaplatilo vysokou cenu. Zopakoval také, že pouze sama Ukrajina a NATO budou rozhodovat, zda se země stane členem aliance, nebo ne. Současně Stoltenberg prohlásil, že NATO je připravené k dalšímu jednání s Ruskem, zejména o otázkách kontroly nad zbraněmi a nasazení raket. Moskva si prý vyžádala čas na odpověď. Podařilo se naopak dohodnout se na znovuobnovení práce diplomatických zastoupení obou stran v Moskvě a v Bruselu. Rusko a NATO také chystají podle Stoltenberga sérii pracovních schůzek, aby zvýšily transparentnost vojenských cvičení, úroveň kyberbezpečnosti a kontrolu nad raketovými zbraněmi.
Jednání v Bruselu bylo druhým ze tří setkání ruských představitelů se státy Západu. Prvním byla schůzka náměstků ministrů zahraničí Ruska a USA Sergeje Rjabkova a Wendy Shermanové a třetím bude schůzka v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
