V bodech svého programu, které se týkají přírody, energetiky či zemědělství, je současná vláda premiéra Petra Fialy (ODS) obsáhlejší i konkrétnější než předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO). Slibuje například dva nové národní parky, tisíce mokřadů či tůní, nové zdroje pitné vody a konec uhlí do roku 2033. Klade vyšší důraz na ochranu půdy, chce i větší podporu pro malé farmáře, kteří většinou hospodaří šetrněji než velké agropodniky.

Zásadní rozdíl je oproti minulé vládě v přístupu k takzvanému Green Dealu, tedy Zelené dohodě pro Evropu. Iniciativa Evropské komise má za cíl dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality kontinentu, tedy rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry. Premiér Babiš však byl k dokumentu z roku 2019 od začátku silně skeptický. Například ve svém projevu na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 ve skotském Glasgow opatření tvrdě kritizoval. „Nemáme představu, kolik bude taková transformace stát, ani zda si ji můžeme dovolit. To není dohoda, nýbrž ideologie. Bez odpovědí na tyto otázky se Zelená dohoda stane evropskou zelenou sebevraždou,“ prohlásil.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se