V bodech svého programu, které se týkají přírody, energetiky či zemědělství, je současná vláda premiéra Petra Fialy (ODS) obsáhlejší i konkrétnější než předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO). Slibuje například dva nové národní parky, tisíce mokřadů či tůní, nové zdroje pitné vody a konec uhlí do roku 2033. Klade vyšší důraz na ochranu půdy, chce i větší podporu pro malé farmáře, kteří většinou hospodaří šetrněji než velké agropodniky.
Zásadní rozdíl je oproti minulé vládě v přístupu k takzvanému Green Dealu, tedy Zelené dohodě pro Evropu. Iniciativa Evropské komise má za cíl dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality kontinentu, tedy rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry. Premiér Babiš však byl k dokumentu z roku 2019 od začátku silně skeptický. Například ve svém projevu na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 ve skotském Glasgow opatření tvrdě kritizoval. „Nemáme představu, kolik bude taková transformace stát, ani zda si ji můžeme dovolit. To není dohoda, nýbrž ideologie. Bez odpovědí na tyto otázky se Zelená dohoda stane evropskou zelenou sebevraždou,“ prohlásil.
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.