Greenwashing. Google, Ikea či BMW ze sebe dělají ekologické snaživce, své úsilí ale zveličují, ukazuje studie

Ahoj, já jsem papírová lahvička,“ hrdě hlásí zelená nálepka na novém ekologickém balení hydratačního krému. Zvídavého zákazníka proto možná zarazí, že pokud výrobek prozkoumá detailněji, pod hnědým papírovým obalem najde klasickou plastovou lahev. Jedná se o typický příklad takzvaného greenwashingu, kdy se velké korporace snaží pomocí klamavých marketingových tahů vytvářet dojem vlastní ekologičnosti. Ten přitom podle nového výzkumu nepředstavuje nijak ojedinělý fenomén. V nějaké míře se ho dopouští velká část největších firem světa – od Googlu přes Amazon a Ikeu až po BMW.

V pondělí zveřejněná studie organizací New Climate Institute a Carbon Market Watch zkoumala ekologické aktivity a klimatické závazky 25 předních světových korporací z řady různých odvětví. Odhalila přitom, že většina těchto firem své snahy o udržitelnost značně zveličuje a jimi představené plány nestačí na dosažení cílů, k nimž se zavázaly. 

Výzkumníky tento závěr zaskočil. Původním cílem studie totiž bylo prosté popsání přínosných aktivit, které velké firmy v oblasti udržitelnosti podnikají, a prezentovat je jako pozitivní příklad pro ostatní. Zaměřili se proto na ty podniky, které si stanovily určité klimatické cíle (jako například dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030 v případě Googlu), a zkoumali, co pro jejich naplnění dělají.

Za tímto účelem vytvořili pětibodovou škálu hodnocení integrity firem. Nejvyšší známku však nezískala jediná. Většina podniků skončila v kategorii nejhorší (velmi nízká integrita) či druhé nejhorší (nízká integrita). Průměrný výsledek (střední integrita) obdržely Apple, Sony a Vodafone. Jediným – a z později vysvětlených důvodů překvapivým – premiantem studie se stal dánský lodní dopravce Maersk, který skončil s hodnocením „obstojná integrita“.

„Ačkoliv se zvyšuje tlak na podniky, aby řešily klimatické změny, jejich ambiciózně znějící prohlášení často postrádají skutečný obsah, což může být zavádějící pro spotřebitele i regulátory,“ uvedl pro BBC hlavní autor studie Thomas Day. „Dokonce i firmy, které si vedou relativně dobře, svá opatření zveličují,“ dodal.

Výzkumníci konkrétně zjišťovali, jestli firmy u svých emisí pravidelně zveřejňují, kolik jich vypouští a jaké jsou jejich konkrétní zdroje, či zda tyto informace prezentují jasným způsobem.

Na uvolňování uhlíku do atmosféry se firmy podílejí v rámci přepravy zboží, spotřebou energie při výrobě, v prodejnách nebo při pěstování plodin a kácení lesů. Podle Daye se jako zásadní problém ukázaly takzvané „downstream“ (směrem dolů) a „upstream“ (směrem nahoru) emise, které jsou na činnost firmy navázané nepřímo – třeba prostřednictvím dodavatelských řetězců nebo v rámci způsobu, jakým výrobky firmy využívají zákazníci (kupříkladu emise prodaných automobilů).

Řada firem právě tuto oblast ve svých klimatických plánech nezohledňuje. Například 70 procent uhlíkové stopy Applu tvoří upstream emise v rámci energie, kterou spotřebují majitelé telefonů, notebooků a dalších zařízení „jablíčkové“ značky.

Přírodní a eco-friendly. Nesedněte na lep snahám o „zelené vymývání mozků“

29. 11. 2021 ▪ 5 min. čtení

Vědci dlouhodobě upozorňují, že pokud chce lidstvo předejít zásadním a nevratným globálním klimatickým změnám, je nutné dosáhnout uhlíkové neutrality nejpozději do roku 2050. Uhlíková neutralita či čisté nulové emise neznamenají nutně nevypouštění žádných emisí, firmy pro dosažení tohoto cíle mohou využít i takzvané uhlíkové kompenzace. Ty představují jakési ekologické odpustky, kdy společnosti nahrazují vlastní vypouštění emisí tím, že je jinde z atmosféry odstraňují – například sázením stromů či investicemi do obnovitelných zdrojů energie. 

Uhlíkové kompenzace ale podle autorů studie mohou být v některých případech problematické. Když vysází stromy, hrozí, že při nějakém požáru dojde k vypouštění uhlíku zpět do atmosféry, což se rovněž počítá jako emise.

Všechny zkoumané firmy se ve svých klimatických cílech zavázaly k dosažení určité formy uhlíkové neutrality ke konkrétnímu datu. Pouze třináct z nich však tyto závazky podpořilo představením konkrétního plánu k jejich naplnění. Ty navíc podle výzkumu dostačují v průměru pouze ke snížení emisí o 40 procent namísto slibovaných 100 procent. 

„Tyto společnosti se nám snaží namluvit, že podnikají dostatečné kroky, zatímco realita je úplně jiná,“ uvedl v tiskové zprávě New Climate Institute Gilles Dufrasne ze společnosti Carbon Market Watch. „Bez větší regulace bude takovéto jednání z jejich strany pokračovat. Potřebujeme, aby si vlády a příslušné úřady pořádně duply a ukončily trend greenwashingu,“ doplnil.

Pouze tři ze zkoumaných 25 korporací jasně usilují o hlubokou dekarbonizaci více než 90 procent emisí napříč celým svým hodnotovým řetězcem – jmenovitě Maersk, Vodafone a Deutsche Telekom. Naopak pět z těchto firem se zavázalo ke změnám, které v praxi sníží jejich emise o pouhých 15 procent.

Navzdory původním očekáváním výzkumníků tak jediným pozitivním příkladem z celého výzkumu je kontejnerový přepravce Maersk, který obdržel nejvyšší hodnocení ze všech firem. Podniká přitom v odvětví, které patří k významným znečišťovatelům a zodpovídá za zhruba tři procenta všech světových emisí. Oproti silniční dopravě v něm navíc nejsou dostupná alternativní paliva, na jejich vývoji se ale dánský dopravce významně podílí. V současnosti investuje více než 1,4 miliardy dolarů do vývoje „zelené flotily“ lodí, které mohou být kromě fosilních paliv poháněny i biometanolem. 

Některé společnosti přijaly závěry výzkumu jako konstruktivní kritiku, jiné se vůči nim ohradily. „Vítáme kontrolu našich akcí a závazků v oblasti změn klimatu. Zpráva však postrádá pochopení našeho přístupu a obsahuje značné nepřesnosti,“ komentoval závěry výzkumu švýcarský potravinářský gigant Nestlé. 

„Firmy si musí přiznat, že čelí realitě proměňující se planety. Co se před deseti lety zdálo přijatelné, dnes už nestačí,“ uvedl Dufrasne. „Stanovování vágních cílů nás nikam nedostane. V důsledku to může být horší než nicnedělání, protože vlastně klamou veřejnost.“