Friedmanův odkaz pro současnou inflační epizodu

V druhé polovině 70. let minulého století, když odezněl první ropný šok, začala v řadě zemí zrychlovat inflace. V USA byla v létě 1978 kolem 7,5 procenta, což odpovídá dnešní úrovni. Do roka byla nad 10 procenty a v polovině roku 1980 skoro 15 procent. Téměř biblickým „hlasem volajícím na poušti“ v té době byl ekonom Milton Friedman. Opakovaně upozorňoval, že za zdražováním nestojí hamižní obchodníci ani nenasytné odbory tlačící na růst mezd či příliš utrácející domácnosti a ani Arabové s ropou. Zdražování nezpůsobuje inflaci, protože inflace je právě to zdražování.

Friedman zdůrazňoval, že inflace je peněžní jev a představuje vážnou makroekonomickou poruchu, kterou nelze odstranit zastropováním cen a mezd, ale pouze změnou měnové politiky. Ukazoval, že v minulosti žádná vysoká inflace nenastala bez vysokého růstu objemu peněz, a i naopak žádný prudký nárůst množství peněz v ekonomice se neobešel bez vysoké cenové inflace.

V poválečné historii pomyslný rekord v růstu objemu peněz v ekonomice USA držely roky 1976 až 1977, kdy peněžní agregát M2, který zahrnuje vedle hotovosti i vklady u bank, rostl tempem 13 procent. Do dvou let se tamní inflace zdvojnásobila a dostala se výrazně nad 10 procent. Leč poslední doba přinesla rekordy na úplně jiné úrovni. V letech 2020 až 2021 rostl objem dolarů v americké ekonomice průměrným tempem 18 procent, na přelomu let 2020/2021 agregát M2 meziročně rostl o více než 25 procent. I když poslední měsíce tempo zvolnilo, pořád roste kolem 13 procent, tj. na úrovni předchozího rekordu z let 1976 až 1977.

Friedman by dnes pravděpodobně řekl, že za zrychlující inflaci nemůže ani covid, ani chybějící čipy nebo ceny energií a ani nic podobného, ale pouze měnová politika. Navíc vzhledem k předchozímu peněžnímu vývoji nemusí inflace 10 až 15 procent být ani tentokrát v USA překvapením.

Toto by bylo velké memento. V roce 1980 Fed, americká centrální banka, zkrotil inflaci až tím, že úrokové sazby zvedl z 10 na nepředstavitelných 20 procent a ekonomiku poslal do hluboké recese. Nyní Fed začne tím, že v březnu po dvou letech odlepí sazby od nuly. Možná i tentokrát ho vývoj dotlačí ke zvednutí sazeb na nepředstavitelné úrovně, jen asi ne tak vysoko jako před 40 lety.