Po 24. únoru letošního roku se Evropa zásadně změní a s ní i postavení Evropské unie ve světě. Nevíme ještě přesně, jaké následky přinese ruská agrese vůči Ukrajině, co se bude dít za východní hranicí EU a NATO. Víme ale jistě, že mnoho Evropanů a hlavně jejich lídrů začalo o obraně a bezpečnosti, včetně té energetické, přemýšlet jinak, než byli dosud zvyklí.

Za několik dní od ruského vpádu do sousední země se v politice Evropské unie odehrálo tolik co jindy za celé desetiletí. Unie se nyní veze na vlně emocí a pomáhá Ukrajincům způsobem, který nemá obdoby: vedle dodávek zbraní i humanitární pomoci od jednotlivých členů zřídila unie i speciální fond, z něhož chce Ukrajincům koupit zbraně.

A doufejme, že je později pořídí i sobě a bude schopna efektivně se vyzbrojit. Končí totiž iluze, že lze ve světě uspět jako geopolitický hráč pouze s výraznou obchodní politikou soustředěnou kolem půlmiliardového trhu a rétorickou obhajobou společných hodnot, jako jsou svoboda a demokracie. Ukrajinci teď ostatním Evropanům názorně ukazují, že je nutné i nasazovat vlastní životy, nikoliv jen peněženky. Vztah k nestabilnímu Rusku v sousedství unie bude v příštích letech určovat evropskou politiku více než dosud.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se